Reportáž: Podpatky na vás

Přestože brněnský Masarykův okruh patřil o prvním říjnovém víkendu hlavně závodům cestovních vozů, velkou část diváků zaujalo i finále soutěže Parkuj jako člověk, neparkuj jako prase. V něm ani tak nešlo o vítězství, spíše o pořádnou porci legrace. V šesti ne zrovna jednoduchých disciplínách museli finalisté pod dohledem redaktorů Českého rozhlasu a partnerů soutěže Jitky Schneiderové i Pavla Nového předvést, jak umějí parkovat, když už na špatné příklady sami upozorňovali. Na některé disciplíny mohli mít natrénováno z řidičské praxe, třeba parkování na přesnost nebo couvání s vozíkem. Jiné však zažili úplně poprvé, například manévrování s autem vybaveným parkovacím asistentem, se zavázanýma očima nebo couvání do úzkého prostoru v dámských botách s vysokými podpatky. A právě tuhle finálovou disciplínu si kromě finalistů vyzkoušel i patron soutěže Pavel Nový: „Všichni jsme si ověřili, že dobře zaparkovat se dá v případě mužů i v podpatcích. Není to tedy ani tak o nohách jako o hlavě!“

Ceny pro nejlepší tři sice nebyly zrovna nejmenší, urputné výrazy ve tváři a napjatou atmosféru byste však hledali marně. Soutěžící podporováni rozhlasovými moderátory, jimž zdatně sekundovala i Schneiderová s Novým, se totiž navzájem povzbuzovali a fandili si. A i když se jim jednotlivá disciplína třeba úplně nepovedla, zůstávali nad věcí. Věděli, že o vítězi rozhodnou nikoli výsledky dílčích klání, ale součet časů. Na stupních stanuli v neděli v pravé poledne třetí Tomáš Furle z Brna, stříbrný Zdeněk Hrdina z Prahy a šampion prvního ročníku, také Brňan Michal Krajčírovič. „Byl to skvělý nápad, upozornit zábavnou formou na sobectví některých řidičů. Jinak bych si asi nikdy nezkusil parkování se zavázanýma očima s navigátorem Pavlem Novým nebo řízení v lodičkách,“ zhodnotil vítěz. Parkování se podle něj obecně zhoršilo nejen proto, že řidiči méně myslí na druhé. „Aut přibývá a parkovacích míst je stejně, nebo méně,“ dodal Krajčírovič.

Diváci a park asistent

Jak už jsme naznačili, finále podle statistiky pořádajícího Českého rozhlasu přitáhlo tisícovky návštěvníků. Ani se tomu nechtělo věřit, ale hostesky u nesoutěžní disciplíny pro diváky nám sdělily, že parkování s použitím asistentu bylo doslova v obležení. Potvrdily, že focus s tímto zařízením byl v permanenci po celou dobu a prostojů měl minimum. Na to, že se řidiči v autě střídali zhruba po pěti minutách, docela slušný zájem.

Chlast opravdu není kamarád

Velkou pozornost si také vysloužilo parkování pod vlivem alkoholu, které pod dohledem policie podstoupili nikoli soutěžící nebo diváci, ale dva figuranti. Chlapíci ve věku nad 40 a nad 50 let s rozdílem ve váze čtyřicet kilogramů přitom patří mezi zkušené řidiče. Všichni jsme se přesvědčili, že s počtem panáků rostla veselost, ale také míra sebejistoty. Výsledky na „place“ ji ovšem nepodporovaly. Jak se hladina alkoholu v krvi blížila jednomu promile, narůstaly potíže – například nechtěné spouštění stěračů nebo dokonce rozjezd se zataženou ruční brzdou. A vyvrcholily po šesté sérii dvou panáků. Tehdy to jeden z řidičů vzdal a druhý zajel tak špatně, že už nechtěl pokračovat. Znovu se ukázalo, že pocitově se před řízením vozu cítí pijáci skvěle, ovšem za volantem už to slavné není, spíše naopak.

O soutěži

„Chtěli jsme upozornit na nedodržování základních pravidel slušného chování za volantem. Jak se ukázalo, sobecké parkování české řidiče hodně pálí,“ říká šéfredaktor Radiožurnálu Jan Pokorný k základní myšlence projektu. Do klání se automaticky zapojili všichni, kdo během měsíce od vyhlášení soutěže 26. srpna zaslali snímek nesprávně stojícího vozu. „Nečekali jsme, že se podaří nashromáždit přes 1500 fotek špatně parkujících aut,“ popisuje Jan Říha z rozhlasu. A hlasy desítek tisíc návštěvníků stránek soutěže pro jednotlivé snímky pak během posledního zářijového týdne rozhodly o finalistech. Ti podstoupili celkem šestici disciplín parkování: O soutěži parkovacím asistentem, se zavázanýma očima nebo couvání do úzkého prostoru v dámských botách s vysokými podpatky. A právě tuhle fi nálovou disciplínu si kromě fi nalistů vyzkoušel i patron soutěže Pavel Nový: „Všichni jsme si ověřili, že dobře zaparkovat se dá v případě mužů i v podpatcích. Není to tedy ani tak o nohách jako o hlavě!“ Ceny pro nejlepší tři sice nebyly zrovna nejmenší, urputné výrazy ve tváři a napjatou atmosféru byste však hledali marně. Soutěžící podporováni rozhlasovými moderátory, jimž zdatně sekundovala i Schneiderová s Novým, se totiž navzájem povzbuzovali a fandili si. A i když se jim jednotlivá disciplína třeba úplně nepovedla, zůstávali nad věcí.

- ve voze s automatickým parkovacím asistentem

- ve vysokých podpatcích

- na čtverec (přesnost)

 - se zavázanýma očima s pomocí navigátora

- jen s bočními zrcátky (zalepené zadní sklo)

-  soupravy multivanu s vozíkem.

O vítězi nerozhodovalo pořadí v jednotlivých soutěžích, ale součet všech dosažených časů. K nim se za každý poražený kužel přičítalo dvacet vteřin. Odměnou pro vítěze byl zájezd na závod F1 do Monte Carla, druhý finalista získal zápůjčku vozu Ford Focus na víkend a bronzový medailista poukaz na Kurz bezpečné jízdy v areálu Sosnová u České Lípy.