Kauza: Farář se zdržel, ale funus se blíží
Fotogalerie
7 fotografií
Nátlak německých automobilek nestačí. Nesmyslná omezení emisí CO2 prosazená zelenými ideology se budou stupňovat dál, jen o něco pomaleji.
(více v čísle 44/13)Osmadvacet evropských ministrů životního prostředí minulý týden rozbouralo červnovou dohodu o dalším snižování emisí CO2 osobních aut od roku 2020. Prsty v tom má Německo, jehož prémiové automobilky vyrábějí luxusní limuzíny s nejvyšší spotřebou paliva. Pro ně by bylo nejlepší, aby se limity nesnižovaly. Kancléřka Merkelová nasadila všechny páky, dosáhla však pouze toho, že se o věci bude znovu jednat a předpis nejspíš začne platit o čtyři roky později. Stanoví limit 99 g/km, což znamená spotřebu 3,7 až 4,2 l/100 km podle typu paliva.
Západní tisk nakloněný zelené ideologii za to Merkelovou nechválí. Prohlašuje ji za nepřítele planety a škodolibě upozorňuje na sponzorský dar ve výši sedmnácti milionů korun, který CDU vzápětí dostala od vlastníků automobilky BMW. Stranou pozornosti bohužel zůstává to nejdůležitější: snižování emisí CO2 přírodě vůbec nepomůže, zato drtivě dopadne na automobilový průmysl i motoristy.
Jako by se (ne)chumelilo
Hořkou ironií osudu probíhají tato jednání jen týdny po zveřejnění nejnovější zprávy mezivládního klimatického panelu IPCC, která opatrně přiznává, že ideologie globálního oteplování způsobeného člověkem nemá zrovna pevné základy. V roce 1998 právě tato organizace přišla s katastrofickou vizí, že pokud teplota atmosféry poroste tak rychle jako v posledních sto letech, čeká nás přírodní pohroma v podobě roztátí ledovců, metrového stoupání hladiny světových moří, nepředvídatelných změn v ekosystému a ohrožení lidského života. Maskotem propagandy se stal takzvaný hokejkový graf, který měl názorně ukázat, že současný vývoj teplot se vymyká tisícileté historii a směřuje k nebezpečnému extrému. Představitelé IPCC prohlásili za viníka oteplování lidstvo – od nástupu fosilních paliv prý vypouští do atmosféry příliš mnoho oxidu uhličitého.
Zelená, jedem!
Jelikož závěrům prestižně působící instituce kryté autoritou OSN byla dopřána politická podpora, začal se západní svět kvůli CO2 obracet vzhůru nohama. Elektrárny si musejí kupovat povolenky, energetické úspory se náhle nezdůvodňují penězi, ale klimatem, zakazuje se prodej žárovek a zelená agenda se stává součástí politiky v nejširším slova smyslu. Počínaje sebevražednou podporou větrných či fotovoltaických elektráren a konče bolševizujícími sociálními experimenty, v nichž například kalifornská agentura EPA navrhuje přeorganizování pracovního týdne, aby lidé méně jezdili auty. Klimatickou hysterií rozpoutaná aféra s rostlinnými biopalivy vedla k celosvětovému zdražení potravin, které uvrhlo země třetího světa do ještě větší bídy. Veřejný prostor je náhle zelenou ideologií zamořen ještě víc než oxidem uhličitým – ve slušné společnosti se o globálním oteplování nediskutuje, je prostě přijaté jako dogma.
Fakta? Koho to zajímá…
Proto téměř není slyšet překvapené přírodovědce, kteří pohled IPCC nesdílejí. To je velká škoda, protože upozorňují na důležité věci. Zaprvé se značné výkyvy teplot odehrávaly už v minulosti a hokejkový graf to zcela prolhaně zastírá. Zadruhé trend trvající pouhých sto let nelze jednoduše promítat do budoucnosti. A zatřetí devatenácté století bylo mimořádně chladné, takže vůči němu jakékoli oteplení vypadá dramaticky.
Navíc právě v roce 1998 se trend růstu teplot atmosféry téměř zastavil. Zatímco tehdejší zpráva IPCC předpovídala oteplení o 2,5 °C za deset let, po patnácti letech jsme se dočkali zanedbatelných 0,6 °C. Podobné přestávky v oteplování jsou krajně neobvyklé. „Vydrží-li teploty takto stagnovat ještě dalších pět let, budeme muset uznat, že v našich modelech je něco zásadně špatně. Dvacetiletá pauza není obsažena v jediném klimatickém scénáři,“ přiznal loni profesor Hans von Storch z Meteorologického ústavu univerzity v Hamburku v rozhovoru pro německý týdeník Der Spiegel.
Slepice, nebo vejce?
Bylo by jen přirozené, kdyby právě teď politici přestali šířit jedinou pravou víru a připustili, že věda skutečné příčiny klimatických změn teprve hledá. Ale chyba lávky. Současné garnituře nejenže rozjetý vlak vyhovuje, podle pesimističtějších politických komentátorů byla naopak celá panika vyvolaná záměrně a bude pokračovat bez ohledu na jakékoli vědecké poznatky. Mocenské skupiny schované za zelenou ideologii získaly obrovskou moc – ovlivňují zákonodárství, zakládají či reorganizují mezinárodní instituce (v OSN to například zkoušejí tak šikovně, aby USA přišly o právo veta v Radě bezpečnosti) a zároveň obratně podnikají v dotované energetice. Američtí politici jako Al Gore nebo Barack Obama i organizátor „Summitu země“ OSN v Riu z roku 1992 Maurice Strong jsou investory a podílníky uhlíkové burzy (Chicago Climate Exchange), která má v USA monopol na vybírání emisních odpustků v řádu stovek miliard. Sedmnáct milionů korun výpalného, které kancléřka Merkelová získala od BMW za taneček odročující platnost jednoho předpisu o čtyři roky, ukazuje měřítka tohoto špinavého obchodu celkem jasně.
Na přírodu zapomeňte
Automobilovému průmyslu zbývá krev, pot a slzy. Snížit spotřebu paliva na čtyři litry se podaří pouze na papíře, i to ale bude stát šílené peníze: další odlehčování karoserií, vysoce přeplňované motory, desetistupňové převodovky, hybridní pohonné soustavy s drahými akumulátory. Auta budou ještě složitější, dražší na pořízení i servis. Že by o to déle vydržela? Současný trend ukazuje, že spíš naopak.
Kdybychom tím pomohli životnímu prostředí, dalo by se to snad i chápat. Postup EU ale ze všeho nejvíc připomíná tu odpornou komunistickou pohádku o milionáři, který ukradl slunce.
Co si nesmíme plést
