Reportáž: Zaokrouhlují jako školáci
Fotogalerie
4 fotografie
Jakou vzdálenost ještě máme ujet do cíle cesty, by nám měly říkat ukazatele. Rozhodli jsme se je prověřit.
(více v čísle 49/13)U silnic na nás číhají tabulky s čísly. Jsou malé, velké i obrovské. Společné mají to, že ukazují vzdálenost. Jenže odkud kam?
Trocha informací před cestou Jak se vzdálenosti mezi sídly u nás vlastně počítají? Je to od okraje obcí, které se stále rozrůstají, nebo je určen nějaký střed, od něhož se všechny vzdálenosti měří? B je správně. Každé sídlo u nás má svůj střed, od něhož se vzdálenost počítá. „U malých obcí to bývá významná křižovatka, případně náměstí s kostelem. Ve velkém městě je to obvykle hlavní křižovatka nebo zhruba jeho střed,“ vysvětluje Nina Ledvinová z Ředitelství silnic a dálnic. Neřekli byste však, že v Praze to není Václavské ani Staroměstské náměstí, která považuje za centrum hlavního města snad každý z nás, ale křižovatka Bulhar. Středem Brna není náměstí Svobody, ale Žerotínovo.
Právě ze středů sídel se vzdálenosti počítají. Proto se při jízdě po liší údaje na velkých tabulích a žlutých cedulkách při krajnici. Ty ukazují vzdálenost od nebo k začátku dálnice či rychlostní silnice. S ukazateli do středu města nejsou totožné, zpravidla začínají a končí na jeho okraji tam, kde dřív byl.
Důvěřuj, ale prověřuj
Vypravili jsme se proto zjistit, zda vzdálenost na modrých či zelených kilometrovnících odpovídá skutečnosti. K ruce máme počítadlo kilometrů v autě, měřící po stovkách metrů, z ukazatelů vzdálenosti a také autoatlas s vyznačenými vzdálenostmi jednotlivých úseků. Data v něm mají podle ŘSD souhlasit s ukazateli vzdálenosti u silnic. „V zákoně není žádná přesná metodika, jak počítat na celé kilometry. Takže zaokrouhlujeme jako ve škole,“ vysvětluje mluvčí ŘŠD.
1. TRASA
Ústí nad Labem - Praha
Počítadlo ujetých kilometrů nastavujeme na nulu. Podle ukazatelů a atlasu by to z Ústí nad Labem z křižovatky pod Větruší, jedné z dominant města, mělo být do centra Prahy 84 km. Jak cesta ubíhá, sbíráme data do tabulky a porovnáváme s kilometrovníky u silnice. Na spojce mezi Ústím a Lovosicemi podle řeky jich moc není, pravidelně pak ale naskakují na dálnici D8 ku Praze. Na hranici metropole, kde D8 končí, vzdálenost souhlasí. Sem to je 70 km. Zbývá tedy ujet posledních 14 km do centra na křižovatku Bulhar. Chvíli se nám zdá, že je to moc daleko, chvíli zase příliš blízko. Jenže když sjíždíme z magistrály, na ukazateli zdolané vzdálenosti stojí 84,4 km. Takže víceméně přesně.
2. TRASA
Česká Lípa - Praha
Na totožné místo měříme také vzdálenost z České Lípy. Stejně jako v první jízdě se soustřeďujeme jen na kilometrovníky a ukazatele směru, nepomáháme si navigací ani autoatlasem. Při výjezdu z okresního města nad Ploučnicí nulujeme počítadlo u první tabule s informací, že do Prahy je to 84 kilometrů. Sotva však ujedeme 6,3 km, už nám tabule říká, že do hlavního města zbývá 74 km! Zajímavé, ale ještě zajímavější je to poblíž u soutoku Labe s Vltavou. Ve Vehlovicích, kde to od první cedule ještě v Lípě máme už 41,5 kilometru, nám ukazatel vzdálenosti slibuje do Prahy vzdálenost 35 kilometrů. Uklidněni stále jedeme po hlavní, nikam neodbočujeme, a najednou to na mělnickém kruhovém objezdu máme do metropole 39 km. A to nám od předchozího ukazatele přibylo na počítadle v autě 3800 metrů směrem k ní! Informaci, že se na kruhovém objezdu dá odbočit na Mladou Boleslav, projet městem a dál po silnici číslo 9 okolo Neratovic (cesta by přitom byla kratší), nám ukazatele nenabízejí.
Pokud tedy jedete bez navigace nebo mapy a slepě věříte ukazatelům směru, v tomhle případě si zajedete. Směrem, kterým nás navigují kilometrovníky, pokračujeme dále k metropoli. Po najetí na dálnici D8 kilometrovník hlásí vzdálenost do Prahy 32 km. Z Mělníka po spojce na dálnici to tedy má být podle řeči ukazatelů sedm kilometrů, ale počítadlo v autě potvrzuje ujetí čtrnácti! Naštěstí na dálnici už všechno klape. K dojetí na křižovatku Bulhar skutečně potřebujeme 32 km. Původní vzdálenost z České Lípy od prvního ukazatele však překračujeme o sedm kilometrů! Mít za bernou minci u téhle trasy jen ukazatele nemá cenu, vedou delší, i když asi rychlejší variantou. V případě, že jí jedete poprvé nebo jednou za čas, radíme nespoléhat se jen na cedule u cesty, ale používat i navigaci nebo mapu.
Můžu to tak nechat?
Známou větičku od řezníka lze použít i na ukazatele kilometrů. Stát stejně jako my většinou odpoví ano. Vzdálenosti na dálnicích sedí, na silnicích už to tak slavné není. A co nám na disproporci mezi údaji na kilometrovnících a počítadle ujetých kilometrů říkají správci komunikací, v tomto případě Ředitelství silnic a dálnic? Nepřesnosti podle ŘSD vznikají proto, že už silnice I. tříd, o menších nemluvě, se stále opravují. Dělají se přeložky, obchvaty, rekonstruují se křižovatky. A metříky ubývají, nebo naopak přibývají. Proč se tedy údaje na tabulích neaktualizují? „Kdybychom měli každou zjištěnou nepřesnost hned vyměňovat, nedělali bychom nic jiného. Stálo by to navíc spoustu peněz,“ vysvětluje Ledvinová. Proto se u silnic tabule s ukazateli vzdálenosti mění pouze jednou za čas. A řidiči jedoucí jen podle ukazatelů tak občas kroutí hlavou.
Jak měří silničáři
Nina Ledvinová, mluvčí ŘSD „ Pozice kilometrovníků terénu jsou dány v projektové dokumentaci dané stavby a podle ní jsou i osazeny. Naše měřicí vozidlo je primární určení, jímž je pořizování videozáznamu aktuálního stavu dálnic a silnic I. tříd, určeno i k měření délek a zaměřování bodových jevů jako výtluky, značky nebo stromy pomocí GPS. Vzdálenosti se počítají kalibrovanými měřiči délek propojenými s počítačem ve vozidle. Při zaměřování kilometrovníků určujeme polohu stávajících v terénu, nebo na základě požadavku jednotlivých správ silnic zjišťujeme, zda jsou na správném místě. Tady zapisujeme aktuální umístění přeměření,“ říká Nina Ledvinová, mluvčí ŘSD.
Další podrobnosti najdete v SM č. 49.
