Úřední buzerace: Prokletí strážníci!
Fotogalerie
5 fotografií
Myslíte si, že parkovací karta je dostatečnou zárukou, aby vám neodtáhli auto? Městští policisté z Prahy 7 přesvědčují o opaku.
(více v čísle 49/13)
Stačí si během všedního dne projít několika ulicemi pražského obvodu v Holešovicích. Běžně zde potkáváte příslušníky městské policie, kteří s neúnavnou vytrvalostí obcházejí ulice blízké jejich služebně v Argentinské ulici. Kontrolují stojící automobily a zkoumají, zda mají za předním sklem umístěné platné parkovací karty. Každé chtěné či nechtěné pomýlení je tvrdě trestáno a odtahy jsou zde na denním pořádku. Máme zadokumentovány případy, kdy bylo vozidlo odtaženo, přestože mělo příslušné povolení. Jedná se o parkovací kartu opravňující automobil, ve kterém je viditelně umístěna, stát v oblasti Prahy 7 v oblastech označených modrou čarou. Karta může být vystavena na konkrétní registrační značku (dříve SPZ), přenosná firemní přijde na 30 000 korun za rok.
První neoprávněný odtah, s kterým má redakce zkušenosti, se datuje do ledna 2009 (SM 04/2009). A jak aktuální příběh dokazuje, za téměř pět let se vlastně nic nezměnilo.
Zkoušeli nás odradit
Nyní máme další vlastní zkušenost. Příslušníci Městské policie Praha 7 nám nechali odtáhnout Škodu Fabia, která byla viditelně označena parkovací kartou vydavatelství Ringier Axel Springer. K události došlo v úterý 22. října večer. Po zjištění situace jsme kontaktovali policii na čísle 158, kde nám bylo sděleno, že auto není hlášené jako kradené, tudíž bude zřejmě odtažené. Následoval telefonát na městskou policii. Muž na druhé straně aparátu nejprve uvedl, že auto nemělo parkovací kartu. Poté se nás snažil odradit „argumenty“:
◗ karta není platná pro Prahu 7
◗ není určena pro modrou parkovací zónu
◗ nepřísluší danému automobilu
Všechno nesmysly!
Měli to vůbec nahrané?
Okamžitě jsme se vydali na odtahové parkoviště ve Varhulíkově ulici, odkud následoval náš telefonát na Městskou policii Praha 7. Žádali jsme příjezd strážníků a prověření situace na místě před vstupem na parkoviště. Dispečer nás upozornil, že je nutné uhradit poplatek 2150 Kč bez ohledu na to, zda byl odtah učiněn neprávem či nikoliv. Strážníci přijeli, aby zjistili, že nemají kameru, a pak se s ní vrátili. To vše jim trvalo půl hodiny.
Se strážníkem, který akci řídil (jeho identifikační číslo má redakce k dispozici), jeho kolegou a dispečerem jsme přišli k vozidlu, které bylo viditelně označeno platnou parkovací kartou. Muž velící akci si přes vysílačku ověřoval, zda je vše v pořádku. Na náš přímý dotaz potvrdil, že karta je platná a umístěná viditelně!
Poté nám strážník sdělil, že můžeme podat stížnost. Současně hovořil o možnosti jiného vyrovnání. Toto řešení jsme okamžitě odmítli a sdělili, že hodláme podat stížnost na neoprávněný odtah. Strážník, jenž situaci řídil, zavolal vysílačkou podřízené (jak sám řekl), kteří odtah vykonali. Přivolaní policisté si s kolegy prohlíželi videozáznam o odtahu, ale nám nic neukázali.
Zaslechli jsme pouze věty: „To jste to neměli nahrané?“ „Máte tu správnou kameru?“ „Neselhaly vám baterky?“
Následně jsme požádali, aby nám velící policista podepsal rukou napsané prohlášení o tom, že byla parkovací karta umístěna na viditelné pozici. Tento úkon nám byl i po opakované žádosti odmítnut. Policista naopak opakoval věty ve smyslu „každý člověk se může zmýlit“ a „mějte prosím pochopení“.
Stačí uznat stížnost?
Na vedení Městské policie Praha byla odeslána stížnost na neoprávněný odtah a odpor proti oznámení z podezření ze spáchání přestupku, k němuž z výše uvedených důvodů jednoznačně nedošlo.
Stížnost byla odeslána 25. října na vedení Městské policie Praha a 13. listopadu přišla odpověď, že stížnosti bylo vyhověno. Jinými slovy je v obsahu dopisu řečeno, že odtah automobilu byl uznán jako neoprávněný a přestupek je stornován.
Náhrady škody se můžeme domáhat na Správě služeb hlavního města Prahy. Ta je příspěvkovou organizací spadající pod provozovatele, kterým je Hlavní město Praha.
Kdo za co může?
Myslíte si, že příběh o neoprávněném odtahu by mohl skončit tím, že spravedlnost zvítězila? Rozhodně ne!
Jednak nejde o ojedinělou záležitost, jak odtahy plnit obecní pokladnu. Zřizovatelem orgánů městské policie jsou přece obecní úřady a strážníci jsou jejich zaměstnanci. Legislativně tak mají stejné správní zařazení jako například sekretářka nebo uklízečka daného obecního úřadu.
Mají dbát především na pořádek v oblasti jim svěřené. A to bývá v jejich výkladu především zkoumat, kde, kdo a jak parkuje? Autor uvedeného textu byl několikrát svědkem, jak příslušníci Městské policie Praha 7 například opakovaně mávli rukou nad upozorněním, že se na Ortenově náměstí nacházejí prázdné injekční stříkačky, kterými si tam za denního světla narkomané aplikují drogy.
Zamysleme se nad další absurdností systému. Městský úředník vám neoprávněným způsobem zasáhne do života a připraví vás o čas a peníze. A na nevinném člověku je, aby se pracně domáhal náhrady škody. Stojí to spoustu času a energie. Kdo tedy platí za chybu?
A úřady si dávají na čas a při vyřizování stížností využívají možností, které jim dává zákon. V našem případě úřední šiml zařehtal docela rychle a stížnost byla vyřízena.
Domníváme se, že v daném případě jsme měli štěstí. A to jsme teprve na začátku cesty, abychom se po dnech, týdnech a možná i měsících domohli peněz, které z nás byly vymámeny způsobem rovnajícím se vydírání.
Kolik z nás je vystavených samolibosti těch, kteří jsou placeni z našich daní?
