Reportáž: Peníze na kolečkách
Na silnicích ji potkáte jenom stěží, stojí totiž obvykle v centru města. Jen každý den jiného.
(více v čísle 50/13)Na náměstí Dr. Edvarda Beneše v České Lípě je neobvyklý ruch. V rámci turné po českých městech sem zavítala pojízdná banka. Modrá pětitunová dodávka Mercedes- -Benz Sprinter 519 CDI s nástavbou, podle technického průkazu speciální konferenční automobil, je zvláštní tím, že ji nikdy nenajdete stát dvakrát ve stejném místě ani městě. Jinak nabízí úplně stejné služby jako klasický peněžní ústav. Můžete si zde vybrat peníze z bankomatu, uvnitř klientského prostoru o rozměrech 3319 x 2216 mm za prosklenými dveřmi pak lze získat všechny bankovní produkty, které peněžní dům nabízí – založit běžný účet, sjednat si úvěr nebo půjčku, uzavřít pojištění. Dovnitř, kde za přepážkami sedí dva bankéři, se jde po širokých hliníkových schůdcích. Dveře, které v létě fungují automaticky, musíme roztahovat ručně. „Je to proto, aby se neotvíraly při každém pohybu uvnitř banky a dovnitř nešel studený zimní vzduch. Chceme, aby klienti ani nepoznali, že nejsou v kamenné pobočce,“ říká Veronika Pokorná ze společnosti GE Money Bank, jež má předváděcí akci v České Lípě na starosti. Protože za námi už se tvoří fronta zvědavců, kteří si chtějí služby banky také vyzkoušet, opouštíme příjemně vyhřáté prostory a vydáváme se na obhlídku auta.
Troje dveře
Na první pohled naši pozornost u schodů do banky přitahují hevery pod každým rohem nástavby. „Stabilizují podlahovou plochu, aby se po nástupu klientů nenakláněla. Elektronika pracuje, jen když je podlaha ve vodorovné poloze,“ vysvětluje řidič pojízdné pobočky Petr Čebiš. A určitě je to i kvůli bankomatu, který se z cestovní do provozní polohy ve středu podélné osy auta vysouvá po kolejnicích k jedné straně. „Nahnutý by nepracoval,“ doplňuje šofér. Rozdíl proti klasickému bankomatu nepoznáte, a tak banku na kolečkách obcházíme dál.
Zpředu vypadá jako klasické užitkové auto s nástavbou. Druhý bok je celistvý, má jen troje dvířka. Největšími se vchází do zázemí bankéřů, kde je malá kuchyňka velikosti 1603 x 2216 mm s rychlovarnou konvicí a toaleta. „Záchod tu funguje stejně jako v klasickém karavanu,“ popisuje řidič. A právě k nádobě pod ním vedou z boku pojízdné pobočky nejmenší dvířka. Zapojení nezbytné elektřiny pro provoz banky zajišťuje generátor, který zásobuje všechna zařízení jako PC nebo bankomat. Centrála o výkonu 4 kW běží stále, šofér k ní má přístup třetími dvířky. Naftu si bere generátor z hlavní nádrže, stejně jako nezávislé topení a klimatizace. Zadní čelo má nad registrační značkou přichycenou poměrně úzkou velkoplošnou skříň. Tam se ukládají zábradlí z obou schodišť. „Zprvu jsme je vozili uvnitř v prostoru pro klienty, ale při jízdě nešla upevnit a poškozovala by interiér. Tak jsme zvolili tohle řešení,“ popisuje řidič. A jsme zase u schodů. Ty se na rozdíl od zábradlí po skončení provozní doby jen složí a sklopí dovnitř.
Obyčejný pracovní den
Protože banka má dopředu nastavený itinerář, musí být každý den ráno natankována a nachystána k cestě, o což se stará další tým. A na „lov klientů“ se vyjíždí pokaždé jinak – podle toho, jak daleko od pražské centrály má ten den banka stání. „Můžeme jet maximálně devadesátkou, víc nesmíme ani na dálnici,“ popisuje řidič. Když má mít banka otevřeno s počátkem provozní doby v 9.30, musí se tomu čas odjezdu prostě přizpůsobit, a ještě počítat s rezervou – nejen na dojetí, ale také na přípravu pobočky do provozu. Od okamžiku, kdy dorazí na místo, to trvá zhruba 30 minut. Stejné je to po skončení provozní doby v 17 hodin. Celá banka se musí složit, zasunout a upevnit bankomat, uložit hevery a auto před cestou zkontrolovat. Aby se vůz během zpáteční cesty příliš nenakláněl, má v zadní části nápravy při jízdě nafukované vzdušné vaky, které jej udržují ve stabilní poloze. Pracovní doba řidiče banky je tak docela dlouhá, proto se střídají po týdenních turnusech.
Obsluha banky je z místních poboček, práce v pojízdné sestřičce je pro zaměstnance stejná, uvítají zpestření. Mobilní bankéřka Hana Baraczková má jasno, v nabízených službách rozdíl není. Snad jediný vidí jen v trochu komornějších prostorech. Václav Hata, který na prezentaci služeb banky dorazil z pobočky v Děčíně, to bere jako zajímavou zkušenost: „Klidně bych měnil, je to tu domáčtější,“ popisuje ze svého pohledu hlavní výhodu banky na kolečkách. Jen za dobu naší reportáže dovnitř vstoupila necelá desítka lidí. „Dokonce jsem už vyřídila založení účtu,“ chlubí se dopoledním úlovkem zaměstnankyně. A kolik lidí přijde banku navštívit za den? „Odvíjí se to od velikosti města, kde máme zastávku. V menších okolo čtyřiceti, ve větších k nám přijde i stovka lidí,“ popisuje Pokorná.
Zajímá nás také, zda byla banka už někdy přepadena. „Ne. Bylo by to zbytečné, hotovost je pouze v bankomatu,“ usmívá se Pokorná. Ten je podle jejích slov při jízdě nefunkční, navíc ukotvený uvnitř nástavby. Za bílého dne uprostřed náměstí plného lidí by to zkusil asi jen blázen. Stejně tak je ještě nikdy nestavěla policie, banka se pohybuje podle předpisů a nikam nepospíchá. Dnes a včera Ne vždy ale byla pojízdná pobočka, jejíž pořízení bez počítačů a bankomatu vyšlo téměř na tři miliony korun, využívána k promo akcím na nalákání nových klientů. Zejména loni na jaře po zprovoznění sloužila také jako skutečná pojízdná banka v okolí Českých Budějovic v místech, kde peněžní ústav neměl kamennou pobočku. Od této v zahraničí obvyklé praxe však banka ustoupila. „Postupně jsme zjistili, že klasický provoz nám nepřináší takový užitek, jako když ji využíváme v rámci propagačních akcí prakticky po celé republice,“ vysvětluje změnu původního využití pojízdné pobočky mluvčí banky Pavel Zúbek.
Na reportáži spolupracovali studenti Matěj Hynek a Veronika Vybíralová z Akademie žurnalistiky a nových médií.