VELKÁ KAUZA: Osobní setkání s nehorázným podvodem. Máme důkazy
Fotogalerie
20 fotografií
Také jste si mysleli, že v době sdílených a snadno dostupných servisních databází se stáčení tachometrů týká nanejvýš patnáctiletých „vylítaných“ bavoráků? Bohužel můžete naletět i se zánovní octavií!
(více v čísle 2/14)Stáčení tachometrů je věčné téma. Letité pranýřování autobazarů i dovozců za tento typ podvodu by jistě bylo účinnější, kdyby trochu neplatilo, že lid chce být klamán.
Podvod, který lidé chtějí
„Dokud bude dost lidí, kteří chtějí BMW, ale mají na něj jen sto tisíc korun a zároveň akceptují nanejvýš 120 000 najetých kilometrů, budou se tachometry stáčet. Takoví lidé ani moc nepátrají, kolik má auto opravdu najeto. Sami vědí, že dvojnásobnou částku na opravdu málo ojeté BMW po prvním majiteli zkrátka nemají. Dokonce ani nechtějí slyšet, kolik je budou stát opravy. Mají prostě svůj sen a odmítají se z něj probudit,“ vysvětluje Jiří Sklenář, bývalý zkušený prodejce v několika bazarech, který již byl poměry na českém trhu ojetin tak znechucen, že si v Berouně otevřel obchod se zbraněmi a může dnes mluvit naprosto otevřeně.
„Setkal jsem se se situací, že si mladý zákazník stočení tachometru na zcela nereálnou cifru dokonce objednal. Byla to jeho podmínka, aby si auto koupil. Pak vyplynulo, že nákup postaršího mercedesu financoval otec, který by pořízení vozu s 270 000 km na tachometru neschválil a tlačil syna do zánovní fabie. Když však na počítadle svítilo 68 000 km a vymyslela se pěkná historka o pánovi, co si koupil mercedes a záhy zemřel, peníze za šestiválcový turbodiesel bez problémů vydal. A taky si pamatuju na zákazníka, co koupil opravdu hezký VW Passat se 180 000 kilometry. Jako první věc ho jel nechat stočit, aby se mu prý kamarádi nevysmívali,“ popisuje českou bazarovou realitu.
Souhlasíme, že polovina kupujících si o stočený tachometr svou lehkovážností minimálně koleduje, nebo s ním dokonce počítá. „Já vím, že na lepší auto nemám, ale nemusí to vědět každý, koho vezu,“ říká si takový člověk. „Navíc český venkov žije se stigmatem Škody 120, která byla po 150 000 km zralá do šrotu. A nahlíží tak i na násobně odolnější moderní ojetiny,“ dodává opět Jirka Sklenář, k němuž dnes půlka lidí do obchodu chodí pro zbraň a druhá půlka pro rady o koupi ojetiny, takže stále platí v tomto směru za autoritu.
Tutovka, která nám utekla
Pokud teď s otevřenými ústy zíráte, že se snad chystáme hájit podvodníky, zadržte! Naopak chceme upozornit, že doslova brutálně stočené tachometry systémově číhají i na toho, kdo si o žádný průšvih nekoleduje a naopak se při výběru ojetiny chová maximálně zodpovědně.
Jako nejmenovaný čtenář, který se na nás obrátil se svým problémem. „Na nákupu octavie jsem nehodlal šetřit, a tak jsem na internetu zadal heslo Předváděcí vozy Škoda. Hned nahoře mi vyskočila fi rma KupŠKODU. cz. Zajel jsem do Litvínova a byl nadšen. Všechna auta v čisté hale, veliká loga Škody, opravdu jsem si myslel, že kupuji předváděcí vůz z Německa. Jaké bylo moje překvapení, když jsem se přijel doma pochlubit kamarádovi automechanikovi, kterému k udávanému počtu kilometrů 44 200 dost věcí nesedělo – třeba kondice brzd, stav přední nápravy (zřejmě myšleno silentbloků), a hlavně na něj po sundání spodního krytu vypadl zapomenutý štítek s datem posledního servisu při 210 000 kilometrech!“
Čtenář zavolal zpět prodejci, kde mu ale tvrdili, že to není možné a lidé jsou zlomyslní. „Že mi ho tam prý někdo schválně hodil. Že prý všechna auta prověřují ve značkovém servisu Škody a ať to klidně udělám také. V servisní databázi však je záznam až z Čech – za dva roky, co auto jezdilo v Německu, vůbec nic. Přejímací technik si myslí, že má najeto víc, ale nejezdilo do značkového servisu, takže mi nic písemně dát nemůže. Poraďte mi, co mám dělat. Vždyť auto s dvěma sty tisíci kilometrů by stálo o sto tisíc míň, než kolik jsem zaplatil já,“ hořekoval čtenář.
Za tři dny však došel do redakce další e-mail: „Tak mi kamarád, co mluví výborně německy, zavolal do servisu, jehož číslo jsme našli na štítku. Tam byli velice ochotní a písemně potvrdili, že auto u nich skutečně bylo, když mělo najeto 210 000 km. Dal jsem to prodejci, který mi vrátil peníze a říkal, že ho asi museli podvést v Německu a že jim tam vůz zpět pošle. Myslím si svoje, ale to je jedno, peníze mám zpět. A prosím, nic o tom nepište.“
Odpověděli jsme, že nevidíme důvod, proč o tom nepsat. Je nám totiž jedno, zda ta auta stáčí přímo koncový prodejce či už někdo po cestě. Důležité je varovat čtenáře před místem, kde člověk v dobré víře může koupit stočené auto. Dobrý prodejce ojetin nejenže sám tachometry nestáčí, ale má nastavené takové mechanismy výkupu ojetin, aby se u něj takto upravená auta nevyskytovala.
Nicméně toto auto jsme osobně neviděli, nafocené ho nemáme, takže chybí důkazy, že to celé nebyl výmysl konkurence mající za cíl poškodit poctivého prodejce. I to se totiž může stát! Od té doby jsme marně pátrali po jiném voze, kde by byly „kilometry“ zmanipulovány tak prokazatelným způsobem.
Štěstí v neštěstí
Znáte heslo, že největší tma bývá pod svícnem? Josef Holek je studentem žurnalistiky a poslední dva roky také stážistou ve Světě motorů. Jednoho dne přišel za redakčními techniky: „Moji rodiče si koupili dvě skoro stejné octavie z konce roku 2010, obě ve specifikaci Combi 1.6 TDI 4x4 a čerstvě dovezené z Německa. Jednu modrou a druhou béžovou. Obě mají mít najeto do 35 000 km a zpočátku se nám zdálo, že je vše v pořádku. Ale časem rostou pochybnosti. Zejména béžová má hodně opotřebený interiér, rozválenou sedačku, oleštěný volant. Auto jsme před koupí prověřovali standardními postupy, bohužel v servisní databázi Škody Auto byl v obou případech jediný záznam již z Čech chvíli před koupí. Nedokážete ta auta proklepnout nějak důkladněji?“
Jelikož nám celý příběh přišel povědomý, ptáme se na prodejce: KupŠKODU, tedy Autocentrum Group, s. r. o., Litvínov.
Míříme za spřáteleným přejímacím technikem, který potvrzuje, že ani jedno z aut skutečně z Německa nemá žádné záznamy v systému ELSA. U každého je záznam z Čech hned po dovozu, ovšem při bližším zkoumání trochu zvláštní. Chybí totiž jakýkoliv materiál (třeba olej či fi ltr). Vysvětluje se to pohledem na stránky www. kupskodu. cz, kde jako výhodu pro zákazníky udávají, že všechny vozy nechávají prohlédnout ve značkovém servisu. To je jistě dobré, ale hlavně tím vznikne záznam v systému ELSA na již stočené kilometry, takže se vozidlo tváří o kus důvěryhodněji. Jak je možné, že chybějí záznamy z Německa? Kromě zcela nepravděpodobné možnosti, že oba vozy jsou servisně zanedbané a dosud prostě mechanika ani zvedák neviděly (u dvouletých aut by to tak klidně mohlo být), může vůz bez zápisů v servisní databázi vzniknout dvěma způsoby.
1 LIKNAVOST NA JIHU EVROPY.
V některých zemích značkové servisy Škody Auto přistupují liknavě k zapisování servisních úkonů do sdílené databáze ELSA. Spíš než Německa se to však týká třeba Itálie.
2 NEZÁVISLÝ AUTOSERVIS.
Žádný majitel automobilu dnes není povinen jezdit s ním do značkového servisu. Pokud nezávislá autodílna postupuje dle předpisů výrobce a používá schválené díly, záruka na vozidlo zůstává nedotčena. Nezávislé autoservisy však většinou nemají přístup k systému ELSA (byť po aktuálním přechodu na čistě elektronické servisní knížky už pro ně i tato možnost existuje přes systém erWin). Důkazem je pak jen papírová servisní knížka, která v obou případech k autům chyběla (a i kdyby ne, není pro české bazaristy problém ji padělat). Tímto druhým případem bývají v poslední době často vozy z velkých německých fi rem, které si pro běžný servis pořídí vlastní zázemí a ke značkovým dealerům jezdí jen na reklamace. A právě po takových vozech se mohou čeští dovozci ojetin utlouct.
SAGA – tajná databáze
Vedle systému ELSA, do nějž se zapisují opravy hrazené zákazníkem, však ještě u Škody Auto existuje databáze SAGA, kde jsou zaznamenány reklamace. Tedy opravy, které platí výrobce béžového vozu nebylo nic průkazného ani v ní. Pokazil se totiž jen jedinkrát, hned měsíc po koupi. Při stavu 1973 km se opravovalo tažné zařízení. Je sice zvláštní, že by auto za první měsíc urazilo dva tisíce kilometrů a v dalším období pak jeho průměrný nájezd klesl na 850 kilometrů za měsíc, ale nemožné to není.
U modré octavie, kterou manželé Holkovi považovali od pohledu za důvěryhodnější, se na nás však usmálo štěstí. Ve dvouleté záruce se na ní totiž dělalo hned šest oprav (například ložiska kol či kompresor klimatizace). Poslední při stavu 108 905 km v dubnu 2012, tedy šestnáct měsíců před prodejem Holkovým. Zprůměrováním takto doloženého stavu kilometrů až k datu prodeje nám vychází, že místo udávaných 35 000 km mělo auto za sebou minimálně 170 000 kilometrů!
„Můžeš nám to vytisknout jako důkaz?“ tážeme se spřáteleného přejímacího technika. „To právě bohužel nemůžu. Správně bych vám to neměl ani ukazovat,“ překvapuje nás. „Když dle databáze ELSA zjistím, že existují záznamy s vyšším počtem najetých kilometrů než na přístrojovém štítu a tyto záznamy jsou alespoň dva, aby nemohlo jít o omyl, vytisknu vám to na hlavičkový papír – to je schválený a ofi ciální postup. Ale databázi SAGA, v níž jsou reklamace a tudíž důkazy o vadách automobilů značky Škoda, nikomu dávat nesmíme.“
Toto striktní stanovisko nám posléze potvrdilo tiskové oddělení Škody Auto ústy Filipa Brože: „Informace ze systému SAGA poskytujeme na vyžádání soudům, právním orgánům a policii s doplněním, že údaje nemusí být správné a úplné, neboť je do systému vyplňují autorizované servisy, a nikoliv Škoda Auto.“ A do systému ELSA, který poskytujete běžně, je zanáší asi kdo? chce se nám křičet vzteky. Za utajením databáze SAGA vidíme jen a pouze heslo, že špinavé prádlo se pere doma, ale to platí u všech automobilek.
Večer však zazvoní telefon a na druhém konci drátu je významný manažer Škody Auto. „Důvodů, proč nemůžeme databázi SAGA zveřejnit, je víc. Představte si, že by náhle všichni majitelé ojetých škodovek chtěli jen tak pro zajímavost vědět, co se na nich před deseti lety pokazilo v záruce. To bychom kapacitně nezvládli.“ Chápeme, ale naši situaci se stočenou octavií to neřeší. „Nicméně tenhle konkrétní případ je taková prasárna, že kdybych vám to nedal, nemohl bych večer klidně spát,“ říká onen manažer a za chvíli máme v e-mailu výjezd z obrazovky, usvědčující modrou octavii z několikanásobného skutečného nájezdu. Teď si dobře zapamatujte, že do databáze SAGA nemá mít nikdo přístup.
Šlo to skoro samo
Mezitím pan Mojmír Holek (tedy otec našeho kolegy) zahájil jednání s prodejcem KupŠKODU, byť písemný důkaz ještě neměl. A všichni jsme byli překvapeni, jak bezproblémově to šlo.
Už v první SMS od jednatele společnosti Jaroslava Noska stálo (doslovný přepis):
„Dobry den az budete posilat ty papirY tak poslete vyjadreni z ti Skodovky, abysme to predaly dal ( na km matE od nas zaruku kdyz se to potvrdi tak vratime penize nebo vymenime auto v ti kvalite az po vysi lustraci nebo fi nancni kompenzaci dekuji Autocentrum.“
Následně pan Holek zformuloval své požadavky na odstoupení od smlouvy u obou vozů, protože dle estetického stavu mu bylo zcela jasné, že béžový má najeto ještě víc než modrý. Zároveň však věděl, že právě v případě béžového nemá prodejce valný důvod mu vyhovět. Navíc ještě v tuto chvíli neměl k dispozici výjezd ze systému SAGA a v textu omylem použil název ELSA. Za chvíli však uvidíte, že to ničemu nevadilo.
Dobrý den, v srpnu tohoto roku jsme u vás s manželkou koupili dva vozy Škoda Octavia 4x4 1.6 CR, VIN TMBKT61Z9A2111992 a TMBKT61ZXA2094748, oba rok výroby 2010, oba s údajným nájezdem 33 000-35 000 km. K dnešnímu dni jsem byl informován, že kontrolou obou vozidel prostřednictvím vnitřního systému hlášení garančních prohlídek (ELSA) bylo zjištěno, že obě vozidla měla ještě v Německu najeto přes 100 000 km, konkrétně modré 108 000 km při poslední garanci v SRN. Stav obou vozidel, která jsme s manželkou zakoupili v dobré víře, je tudíž zcela neodpovídající. V případě, že nebudete návrh na odstoupení od kupní smlouvy akceptovat, jsem pochopitelně ochoten tuto problematiku řešit soudní cestou a samozřejmě s posudky soudního znalce a vyjádřením Škody Auto, a. s. Příští týden mám obě vozidla poskytnout k detailní prohlídce. Sdělte mi do zítřka do 15.00 váš návrh řešení situace. Obě vozidla si v žádném případě ponechat nechci, nakupoval jsem je jako málo ojetá a kvůli nákupu těchto „málo“ ojetých vozů jsem odprodal naše původní dvě vozidla, která nakonec měla najeto méně (99 000 a 120 000 poctivých kilometrů) než vozidla, která jsme zakoupili u vás. Obě stála u vás 310 000 a 349 000 Kč s tím, že nyní jsou obuta a modré má vyměněné čelní okno, protože prasklina nebyla akceptovatelná pojišťovnou, ostatně je k tomu i zápis a sklo jsem musel nechat cca za 6000 korun nechat vyměnit. Dalšími náklady spojenými s nákupem vozu jsou pochopitelně částka za přepis a dvě dálniční známky ve zbytkové hodnotě. Tyto částky vezměte v úvahu, budou také nárokovány. Domnívám se, že vrácení vozidel v co nejrychlejším termínu a náhrada způsobených škod je jedinou cestou k odstranění protiprávního stavu a zamezení dalším škodám, které z celé transakce mohou vzniknout mé rodině i vaší fi rmě. S pozdravem Mojmír Holek
Odpověď z obchodu KupSKODU na sebe nenechala dlouho čekat. Připomeňme, že pan Holek stále nemusel zaslat ani výjezd ze systému SAGA, vše si zjistili sami. Čili je zajímavé vědět, že obchodníci s ojetými automobily, kteří právně nemají s koncesionářskou sítí Škody Auto nic společného, získávají přístup k některým datům evidentně snáze než Svět motorů. To je pravděpodobně ukázka všemoci peněz.
Dobrý den, v reakci na váš e-mail reklamace ze dne 21. 11. 2013 odstoupení od smlouvy ze dne 13. 8. 2013 a druhé smlouvy ze dne 17. 8. 2013 vám sděluji toto: po interním ověření ve Škodě Auto z databáze ELSA a SAGA jsme zjistili, že vozidlo VIN TMBKT61Z9A2111992 má záznam v databázi SAGA 108 905 km ze dne 04/2012 dále vozidlo VIN TMBKT61ZXA2094748 má záznam ELSA 31 700 km 07/2013 a SAGA 04/2010 1973 km. Vzhledem k těmto skutečnostem se s vámi chceme dohodnout:
1. vozidlo VIN: TMBKT- 61Z9A2111992 kupní smlouva ze dne 17. 8. 2013, vzhledem k informacím z databáze (SAGA) a rozpor v uvedených kilometrů při podpisu kupní smlouvy se chceme domluvit na zpětném odkupu za smluvní cenu 339 000 Kč, tato částka vám bude vyplacena po sepsání příslušných smluv, způsob úhrady si zvolíte sám, tímto se omlouváme za vzniklé potíže.
2. vozidlo VIN: TMBKT61ZXA2094748 kupní smlouva ze dne 13. 8. 2013 není v rozporu se skutečnostmi, které byly při daném obchodě uzavřeny na základě podepsané kupní smlouvy, zde neshledáváme důvod k odstoupení od kupní smlouvy, není důvod k reklamaci. V rámci dobrých vztahů vám mohu nabídnout, že vozidlo vykoupíme za smluvní cenu 250 000 Kč. Věřím, že dojde ke spokojenosti a k dohodě v dořešení této nepříjemné záležitosti. Děkuji, Jaroslav Nosek
Následovalo ještě kratší dohadování o ceně: Holkovi totiž oba vozy mezitím zhodnotili – nechali opravit oděrky, zakoupili zimní kola, dálniční známky a podobně. Na druhou stranu je tři měsíce užívali a na každém najeli kolem pěti tisíc kilometrů. Nakonec si prodejce KupŠKODU vzal obě auta zpět za celkem 609 000 Kč. Proti součtu původních kupních cen (béžové stálo 315 000 Kč, modré 349 000 Kč) to znamená propad o 55 000 Kč. Vzhledem k délce a náročnosti případných soudních sporů manželé Holkovi tuto ztrátu akceptovali.
To nejlepší na konec
Touto reportáží neříkáme, že firma Autocentrum Group, vystupující pod obchodní značkou KupŠKODU, stáčí u prodávaných aut tachometry. Dokázat něco takového je nesmírně obtížné i pro policii – prodejce většinou tvrdí, že auto se zmanipulovaným tachometrem již sám koupil. Ovšem poté, co Holkovi auta vrátili, se právě modré (u nějž jasně víme, že je stočené) objevilo znovu v nabídce KupŠKODU. A opět se stočenými kilometry. Tím se prodejce dostává do svízelné situace, neboť je v tomto výjimečném případě na rozdíl od tisícovek jiných snadno dokazatelné, že o nesouladu údaje tachometru se skutečným nájezdem věděl. Zamlčování takto závažné skutečnosti lze vyhodnotit jako snahu uvést kupujícího v omyl, což je trestný čin podvodu. A že se trestný čin zřejmě skutečně stal, o tom svědčí i fakt, že automobil byl pravděpodobně prodán (z inzerce obchodníka zmizel) zhruba po 14 dnech. A Holkovi? Ti si koupili dvě octavie u pražského autorizovaného dealera ze škodováckého programu Auto Plus.
Mojmír Holek: Nebojuji poprvé
Poděkování patří i panu Holkovi, který se na rozdíl od mnohých před ním nebál jít s celou věcí na veřejnost, byť i u něj prodejce apeloval na diskrétnost. Zajímavé navíc je, že pan Holek o auto nebojuje poprvé. Své si užil už kdysi s Fordem Focus a krachující leasingovou společností. Pan Holek, který má coby zaměstnanec finančního úřadu v Tachově zkušenosti i s drsnějšími podnikatelskými praktikami, postupoval v tomto případě zcela příkladně.
„V roce 2000 zakoupila vůz Ford Focus má manželka Hana Holková, respektive uhradila 75 % ceny a zbytek byl splácen formou leasingu společnosti AL-LEAS, s. r. o., která se tak stala právně majitelem vozu. Při sjednání leasingu byl rovněž podepsán závazek, že pokud firma AL-LEAS nebude hradit své úvěrové závazky vůči bance IPB, a. s., nájemci vozidel budou hradit své splátky místo AL-LEAS bance IPB. Během léta 2000 však došlo k pádu IPB a jejímu převzetí ze strany ČSOB, a. s. AL-LEAS přestal splácet úvěr IPB a manželka byla ČSOB vyzvána ke splátkám ve prospěch ČSOB. Nato jsme bezodkladně vyplatili zbytek ceny ČSOB a požádali ji i AL-LEAS o odkoupení vozidla s tím, že byla zaplacená celá kupní cena oprávněnému. Rovněž jsem si vyžádal velký technický průkaz za účelem garanční prohlídky a poté po jejím provedení jsem tento technický průkaz již nevrátil společnosti AL-LEAS, ale odložil jej do úschovy na Okresním soudě v Tachově. Nebylo totiž zřejmé, komu techničák náleží – zda manželce jako nájemci, který zaplatil celou cenu vozu, nebo zástavnímu věřiteli IPB, respektive ČSOB, nebo fi rmě AL-LEAS. Aby se situace zkomplikovala, převedl AL-LEAS své portfolio na jakousi společnost MJT–Finance, která v ten okamžik požadovala po manželce opětovnou výplatu zbytku leasingu a hrozila několikráte odebráním vozu. Já jsem však oponoval potvrzením a sdělením ČSOB, existencí vlastního zákonného pojištění na vozidlo a zároveň čekal na rozhodnutí soudu v Tachově. Spory a korespondence i výhrůžky se táhly až do roku 2004, kdy MJT-Finance mezitím portfolio i s naším focusem převedla opětovně na Beneleas, a. s., v Brně.
Tato společnost znovu obesílala mne (zastupoval jsem manželku) s žádostmi o opětovné zaplacení vozidla nebo jeho vrácení. V průběhu sporu však byl na tuto společnost Krajským soudem v Brně prohlášen konkurz a pro změnu mě začal urgovat o zaplacení již zaplaceného konkurzní správce. Věc nakonec po týdnech dohadů skončila tak, že došlo k dohodě konkurzního správce a ČSOB. Tato společnost nám vrátila zaplacenou částku doplatku, kterou jsme jí původně poukázali v roce 2000, a my jsme tuto platbu převedli do konkurzní podstaty. Poté konkurzní správce naše vozidlo po čtyřletém martyriu uvolnil. Načež jsem si od tachovského soudu vyžádal technický průkaz zpět a vozidlo jsme odprodali.
Že jsme z vozidla neměli celé čtyři roky žádnou radost, není třeba dodávat. Příjemný není ani neustálý stres z výhružek a obavy z odebrání zaplaceného auta. Nemluvě o dvou šanonech souvisejících s agendou ke sporu. Od té doby zásadně odmítám jakoukoliv formu leasingu na cokoliv.“
Jak to vidí Policie ČR, Česká obchodní inspekce a samotný prodejce?
Eva Kropáčová, mluvčí policejního prezidia:
„V případě, že někdo takzvaně stočí kilometry s úmyslem vozidlo prodat a tím zvýšit hodnotu vozidla, tedy vše učiní s úmyslem obohatit se tím, že někoho uvede v omyl nebo zamlčí podstatné skutečnosti, dopustí se podvodu a v případě prokázání viny mu hrozí trest odnětí svobody v délce až dvou let. Když přijdete na to, že vás prodejce podvedl, a s reklamací neuspějete, obraťte se na policii. Zmíněnou problematikou se v každém kraji zabývá speciální oddělení kriminálky. Trestní oznámení je možné podat také na státním zastupitelství.“
Denis Gaidoš, tiskový mluvčí ČOI:
„Firmu Jaroslava Noska jsme na základě zaslaných podnětů od zákazníků v posledních třech letech kontrolovali třikrát. Dvakrát bez závad, v červnu 2011 jsme však našli pochybení, za které dostal pokutu 80 000 Kč.
Několik otázek k celému případu jsme e-mailem zaslali i do společnosti Autocentrum Group. Například nás zajímalo, jak je možné, že mají přístup k databázi SAGA, do níž dle Škody Auto nikdo mimo značkovou síť nesmí.
Jaroslav Nosek, jednatel:
Jen krátce k vašim dotazům, s klientem panem Holkem jsem jednal velice korektně, naše záležitost je vyřešena ke spokojenosti, dále se k tomu vyjadřovat nebudu. Vozidlo již nemáme a do databáze SAGA nemám přístup.
