Kauza: Značka obce a pak nic | SvetMotoru.cz
Svět Motorů

Nejčtenější a nejprodávanější
motoristický časopis

25. 1. 2014
Josef Holek

Kauza: Značka obce a pak nic

Proč svévolně umisťují značky?

Fotogalerie

7 fotografií

Řidič musí podle nejvyššího soudu poznat, že vjel do obce, přestože nepotkal značku jejího začátku. Stejně tak nesmí překročit padesátku v případě, kdy za tabulí vidí jen pole.

Když před čtyřmi lety zkontrolovali dopravní policisté označení obcí po celé České republice, našli tři sta závad. Ještě loni byste počet těch napravených spočítali na prstech rukou. Rozšířil se u nás totiž paradox u značek označujících začátek a konec obce – buď jsou umístěny daleko za vesnicí v poli, nebo úplně scházejí. A policie má svázané ruce.

Možná si teď říkáte, proč takovou prkotinu vůbec řešíme, že pár metrů sem nebo tam je jedno. Jenže není, protože pro jízdu v obci platí řada pravidel, za jejichž porušení přichází trest. Především když pojedete devadesát místo padesáti, přijdete minimálně na půl roku o řidičák, zaplatíte pět až deset tisíc korun, a ještě se započte pět trestných bodů. Nezapomeňte také, že při nouzovém zastavení mimo obec už na sobě musíte mít reflexní vestu. Na komunikaci o dvou a více pruzích jste povinni jezdit vpravo. V obci na dálnici a silnici pro motorová vozidla smíte jet maximálně 80 km/h. Kromě toho se městští strážníci rádi zaměřují na dodržování padesátky co nejblíže za značkou. Je toho zkrátka dost, proč by měly být tabule umístěny v souladu s rozumem.

Svévole obcí

Osazování dopravních značek na komunikacích II. a III. třídy je v pravomoci dopravních úřadů obcí s rozšířenou působností, v případě silnic I. třídy rozhodují krajští úředníci. U dálnic a silnic pro motorová vozidla zase ministerstvo dopravy. Potíž je v tom, že si to každý dělá po svém. „V tuto chvíli nemáme zákonnou možnost, jak obce přimět k osazování tabulí v souladu s technickými zásadami,“ potvrdil nám Ján Skovajsa, vedoucí Oddělení silničního správního úřadu Ministerstva dopravy ČR.

V zásadách pro umisťování dopravního značení se například dočtete, že na pomezí dvou obci stačí uvést jen jméno té druhé. Konec první už tedy nemusí být vyznačen. Přesto lze v praxi vidět i dvě tabule na jednom sloupu.
Autor: Milan Kounovský, Jiří Pekárek, Josef Holek, David Rajdl

Nic nezmůže ani policie, které se to nelíbí. „Dopravní inženýři vykonávají kontroly opodstatněnosti. Užití dopravního značení a zjištěné nedostatky předávají příslušným obcím či správcům komunikací,“ říká Vlasta Suchánková z policejního prezidia. Ján Skovajsa, stejně jako někdejší šéf dopravní policie Leoš Tržil při zmíněné policejní kontrole tabulí, svorně považují současný stav libovolného umisťování značek za jejich degradaci. Obce zase namítají, že jen využívají možnosti, jak zpomalit dopravu v nich. „Jde nám o bezpečnost občanů,“ říká starosta malého Částkova, který jsme navštívili.

Bezpečnostní důvody jsou samozřejmě logické, nejsme motoroví zatvrzelci, abychom je neviděli. Jenže nám vadí zneužití značek, jakým toho obce dosahují. „Pokud chce nějaká obec zajistit snížení rychlosti třeba před zatáčkou nebo navštěvovaným hřbitovem, má na to další nástroje jako omezení rychlosti nebo značky upozorňující na jiné nebezpečí,“ míní ministerský úředník Skovajsa.

Chceme vrátit, ale nesmíme!

Jednou z obcí, kterou před čtyřmi lety vybídla policie k posunutí značky zpátky k zástavbě, byly i středočeské Zdiby na severním okraji Prahy. Jejich případ byl před čtyřmi lety silně medializován, protože se na vjezdu do obce směrem z Dolních Chaber na Vodochody musíte ploužit padesátkou po čtyřproudé komunikaci. Obec by přitom ráda značky posunula o sto metrů blíž vesnici – jenže nesmí! „Obracela se na nás dokonce řada místních občanů, kteří by chtěli tabule zase vrátit zpátky, ale dopravní inspektorát v Brandýse nad Labem nám to zamítl,“ říká místostarosta obce Zdeněk Jurkeník.

Ve středočeských Zdibech by možná dosáhli na rekord za nejnesmysluplněji umístěnou značku. Zvláštní je, že se to nelíbí ani místním.
Autor: Milan Kounovský, Jiří Pekárek, Josef Holek, David Rajdl

Důvodem je nedaleko stojící autobusová zastávka a výjezd z parkoviště celního úřadu. Místně příslušný dopravní inspektorát si i v tomto případě ušetřil práci, když místo cedulí s omezením rychlosti posunul tabule začátku obce Zdiby.

Kdo řekne dost?

Zajímavý je i důvod, proč nic nezmůže Policie ČR, byť se k osazování značek povinně vyjadřuje. A třeba v případě Zdib chce tabule vrátit blíž k obci. Jednoduše proto, že není potřeba souhlas, ale právě jen ono „vyjádření“. Byť je ostře odmítavé, odbory dopravy silničních správních úřadů nejsou povinny se jím řídit! Policii tak nezbývá než se obrátit na krajský úřad, který je nadřízeným orgánem. Jenže ani ten nic nezmůže – zatímco v jiných případech má právo veta a může vydat rozhodnutí za svou podřízenou obec, v těchto případech místní a přechodné úpravy nejde o klasické správní řízení. Takže nemůže věc převzít a rozhodnout za podřízený úřad, ale pouze přezkoumat zákonnost postupu.

Hlavní město si stanovilo vlastní pravidla pro umístění značek. Nepochopili jsme, proč musíme ještě dlouhé stovky metrů v polích dodržovat padesátku.
Autor: Milan Kounovský, Jiří Pekárek, Josef Holek, David Rajdl

Jedinou možností, jak mohou krajské úřady zasáhnout, je metodická činnost a vzdělávání úředníků podřízených úřadů. Kraje by měly vysvětlit, že tabule umístěná uprostřed pole není v pořádku. Mnohé krajské však úřady mají lidi sotva na zajištění provozní agendy. Metodická činnost je až na posledním místě…

Zákony mlčí

O umisťování tabulek č. IS12a (Obce) a IS12b (Konec obce) se v české legislativě mnoho nedočtete. Kromě toho, že se svislé značky instalují při pravém okraji vozovky, neexistuje přesné a jednoznačné určení.

Když nahlédneme do zákona o silničním provozu, zjistíme, že „obec je zastavěné území, jehož začátek a konec je na pozemní komunikaci označen příslušnými dopravními značkami“. V technických předpisech pro úředníky obcí je napsáno, že se značka Obec umisťuje „zpravidla u začátku zastavěné oblasti přilehlé k pozemní komunikaci, případně až u místa, od kterého je nutné stanovit, aby platila pravidla stanovená pro obec“. A v dalších technických předpisech se dozvíte, že je žádoucí při tvorbě tabulí vycházet z názvu na mapách. Pokud nejsou obce spojeny souvislou zástavbou, označují se samostatně. Takže zase nejsme o moc chytřejší.

Všimněte si tří odlišných pojmů: zastavěné území, zastavěná oblast a souvislá zástavba. Jak je možné, že ve spojitosti s jednou tabulkou nacházíme v legislativě tři výklady? „Formulace je velmi obecná, sladění pojmů bych uvítal,“ ukazuje na zajímavou nejednoznačnost Ján Skovajsa. Termín „zastavěné území“ je totiž ze stavebního zákona a odkazuje na území defi nované stavebním plánem. V zákoně o pozemních komunikacích se zase používá „souvisle zastavěné území“ pro účely ochranných pásem u osazování reklamních billboardů. Ale pojem „zastavěná oblast“ není v legislativě vůbec nijak definován. Vyčetli jste z toho, že cedule má stát až před prvním domem ve vesnici?

Musíte poslouchat

Co z toho vyplývá pro motoristy? Bohužel fakt, že i přes libovůli mnohých obcí jsme povinni značky uposlechnout. Takže brzděte, byť se vám padesátka v polích jeví jako zbytečná. Podle judikatury Nejvyššího správního soudu nelze ze zákona o silničním provozu, prováděcích předpisů ani z jiných právních předpisů dovodit, že by „účastník provozu na pozemních komunikacích sám mohl činit soudy o zákonnosti dopravní značky a na základě svého hodnocení se rozhodnout, zda se zákazem vyjádřeným danou značkou bude, či nebude řídit“ (rozsudek ze dne 31. 3. 2010, č. j. 8 As 68/2009-83).

Platí to i v opačném případě, kdy značky na vjezdu úplně chybějí. V zákoně o silničním provozu se totiž dočtete, že na účelových komunikacích se neosazují. Je to k vidění na mnoha českých vesnicích.

Řidič má poznat

Na zákonnou možnost neosazovat účelové komunikace tabulemi doplatil loni řidič, který v Děčíně projel měřeným úsekem rychlostí 108 km/h a kromě toho porušil zákaz vjezdu. Následoval vysoký trest s odnětím oprávnění. Šofér se bránil, že na vjezdu do města chybějí značky označující začátek obce, tudíž by mělo být jeho přečinění vztaženo k rychlosti 90 km/h. Neuspěl.

Podle výroku Nejvyššího správního soudu musí řidič i bez značek poznat, že je v obci. Prostý gramatický výklad, že je povinen dodržovat 50 km/h pouze v případech, kdy projede kolem značky informující o začátku obce, by podle soudu vedl k absurdním důsledkům. „Přijede-li řidič po pozemní komunikaci do zastavěného území, měl by s ohledem na bezpečnost ostatních účastníků provozu, potenciálních chodců, zvířat nebo ochranu majetku svoji rychlost přizpůsobit jízdě v zastavěném území, bez ohledu na skutečnost, zda projel kolem značky vymezující začátek obce či nikoliv,“ řekla k případu soudkyně NSS Marie Žišková. Případ sice nelze pokládat za precedens, protože motorista bydlel 15 km daleko a místy často jezdil, lze ale předpokládat, že budou soudy v podobných případech argumentovat stejným způsobem. Rozsudek je k nahlédnutí na stránkách Nejvyššího správního soudu www. nssoud.cz pod značkou 1 As 183/2012.

Suma sumárum platí, že se musíte ploužit padesátkou i mezi poli, kde nestojí barák široko daleko. A pokud je kolem naopak domů hodně a značka žádná, pak také. Čert aby se v tom vyznal. Řešením je podle nás vydání jednoznačných předpisů, které budou všechny dopravní úřady dodržovat, aniž by podléhaly tlakům na posunování značek do polí kvůli měření rychlosti v těchto úsecích.

Rozhovor: Přes značku vlak nejede

Proč nemají dopravní inspektoráty policie v ruce větší páky na obce, které si posunují dopravní značky svého začátku a konce? A kdo určuje, kde budou značky stát? Existují obce, které si se značkami hýbou podle svých představ a v podstatě tak buzerují řidiče zbytečným snižováním rychlosti. Míní, že když si ceduli posunou o pár desítek metrů dál, nic se nepozná. A pokud ano, postih jim beztak nehrozí. Na to a další věci nám odpověděla Květoslava Staňková, dopravní inženýrka tachovské policie.

Dopravní inženýrka Květoslava Staňková
Autor: Milan Kounovský, Jiří Pekárek, Josef Holek, David Rajdl

Co konkrétně nám značka Obec říká?

Dopravní značka informuje o názvu obce a vymezuje místo, od kterého platí pravidla provozu stanovená pro obec. Ta jsou odlišná od pravidel při jízdě mimo obec. Týká se to především rychlosti a jízdy v jízdních pruzích.

Jak se určují místa, kde budou značky obce osazeny?

Značení by mělo mít vazbu na zmiňovanou zástavbu. Hranice zastavěného či zastavitelného území obce a úseků mimo obec souvisí s územním plánem. Umístění většiny značek obce je dáno historicky. Zjednodušeně řečeno – většinou značky stály a stojí tam, kde začíná první stavení. Ale často se setkáváme se značkami pro obec i několik stovek metrů před souvislou zástavbu. To je na úkor autority značky a dodržování stanoveného limitu rychlosti jízdy. A kdo je orgánem, který umístění určuje? Vlastní stanovení umístění dopravních značek dělá silniční správní úřad na základě návrhu či projektu. Pokud se jedná o značení v rámci nových staveb, stavební úřad posuzuje i hledisko dopravního řešení stavby, které obsahuje i návrh dopravního značení.

Existuje při umisťování dopravních značek obce jen hledisko „zastavěnosti“? Z pohledu dopravní policie je nejdůležitější hledisko posouzení podmínek bezpečnosti a plynulosti provozu na komunikacích. To platí i ve vztahu k umístění dopravních značek začátku a konce obce. Současně s jejich umístěním by se měly měnit parametry a jízdní podmínky silnice. Z toho plyne, že stavební úpravy a uspořádání silnice v průtahu obcí jsou zásadně jiné než mimo obec. V obci má být jízdní pruh lemován zvýšenými obrubníky a chodníky, mimo obec je za vodicí čarou krajnice. Průtahová komunikace může mít v obci i menší šířku. Prostor komunikace v obci musí plnit funkci dopravní, obslužnou, pobytovou, společenskou. Musí umožňovat vjezdy a výjezdy, napojení a parkování. Uspořádání dopravního prostoru má být takové, aby řidiče psychologickou motivací a stavebními opatřeními vedlo k dodržování nižší průjezdní rychlosti než v extravilánu. Mění se rovněž dopravní režim a zmiňovaná pravidla provozu. To jsou skutečnosti, které musí řidič při jízdě jednoznačně vnímat a reagovat na ně.

Takže systém „chodník – obrubník – vozovka“ je pak jasným vodítkem.

Souhlasím.

Ono to má svou logiku. Při chůzi po chodníku se cítíme v městském provozu bezpečněji. A v obci chodce předpokládáme.

Ideální je, když je chodník k poslednímu domu a u něj je i značka. Pak je tam jasné fyzické oddělení.

Obce ale argumentují tím, že jednou půjde o oblast zastavěnou nebo zastavitelnou.

Jedná se většinou o místa, kde se objevují problémy, především ve vztahu k pěším. Chybějící chodníky a další nedostatky se snaží obce řešit snížením průjezdní rychlosti. Argument, že se jedná o zastavitelné území a dopravní značka bude na jeho hranici, bez provedení stavebních úprav k zajištění bezpečnosti, v této souvislosti neobstojí.

Žádají vás o vyjádření v souvislosti se změnou polohy dopravní značky Obec?

Žádost putuje na silniční správní úřad a ten pak kontaktuje nás. V rámci tohoto řízení dáváme stanovisko pro správní úřad z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu.

Sami musíme uznat, že výhled při výjezdu z obce není kdovíjaký. Pomáhat by mělo zrcadlo.
Autor: Milan Kounovský, Jiří Pekárek, Josef Holek, David Rajdl

Proč jde jen o stanovisko, a ne příkaz?

Jsou dány zákonné postupy, které se i v případě stanovení dopravního značení musí dodržovat. Pokud bude v novele zákona o provozu na pozemních komunikacích, respektive v příslušném ustanovení doplněno, že stanovisko policie musí být souhlasné, pak se situace změní.

Snažíte se o změnu?

Pokud mám informace, snahy o změnu tady jsou.

Máte možnost postihovat obce, které si značku posunou podle svých představ, ale nezeptají se?

Pokud je dopravní značení řádně stanoveno i s nesouhlasem policie, nemáme. Můžeme jen napsat upozornění o nepříznivé dopravní situaci, která vznikla v souvislosti s posunutím značky obce, a žádat správní úřad o zjednání nápravy – například uskutečnění stavebních úprav, vybudování chodníků a přechodů.

Jaká je vlastně praxe?

Dopravní značka na vjezdu do obce má signální účinek pro řidiče jedoucího v extravilánu devadesátikilometrovou rychlostí. Uspořádání vjezdu, tedy brány do obce, má být takové, aby samo o sobě znemožnilo přenos vysokých rychlostí. Pokud budou uskutečněna správná stavebně-technická a stavebně- psychologická opatření, dosáhne se snížení rychlosti a ochrání se chodci.

Reportáž: Padesát na sedmdesáti metrech

Úsek mezi cedulemi měří asi sedmdesát metrů. Přímo u silnice stojí jen jeden dům, ostatní jsou úplně mimo.
Autor: Milan Kounovský, Jiří Pekárek, Josef Holek, David Rajdl

Z motoristického hlediska je obec Částkov na Tachovsku jednou z nejkratších v republice. Od cedulí určujících začátek a konec je to zhruba sedmdesát metrů.

Když se vypravíte ze západočeského Tachova na Přimdu nebo k dálnici D5, nebudete překvapení jen tím, že oficiální dálniční přivaděč k okresnímu městu připomíná spíše tankodrom, ale i faktem, že budete muset v Částkově přibrzdit na padesát. Což o to, ve městech a obcích se má jezdit padesátkou, ale proč jsou značky uvozující jejich začátek a konec vzdáleny od sebe asi sedmdesát metrů, nám hlava nebere. Podle starosty Pavla Ryby a tachovské dopravní inženýrky Květoslavy Staňkové jde především o bezpečnost.

Chce rozšířit

„Celkově vzato je celý přivaděč ostudným pro svůj stav i pro nevyhovující šířku,“ potvrzuje úvodní výtku částkovský starosta. „Měl se opravovat už před lety, ale zůstáváme jen u slibů, které nám dává kraj, respektive jeho Správa a údržba silnic. Letos se prý o rekonstrukci znovu uvažuje, ale nic není schválené,“ vysvětluje. Proč o tom ale první muž zdejší radnice hovoří? V případě, že by se silnice opravovala, došlo by i k rozšíření. Tím by se totiž vylepšily jinak mizerné rozhledové poměry na „téčkové“ křižovatce, kvůli které padesátka na hlavním tahu je. Dodejme, že hlavní silnice Částkovem prochází pouze okrajově, nejblíže tahu je jen jeden dům, ostatní zástavba stojí od křížení dál.

Peníze má Plzeň

Dopravní inženýrka Květoslava Staňková slova starosty doplňuje. „Kdyby byla silnice rozšířena, daly by se po obou stranách vjezdu do obce vybudovat chodníky. Tím by se situace zpřehlednila,“ míní a nám nezbývá než souhlasit. Takový nápad se přirozeně uvažuje, ale záměr schválený ještě není,“ připomíná Pavel Ryba. Sám ale druhým dechem dodává, že peněz ani rekonstrukce se Částkov v dohledné době beztak nedočká. „Tachovsko bylo, je a bude periferií tohoto státu. Všichni na okrese víme, že peníze šly na opravu a výstavbu silnic v Plzni a okolí, jelikož se město příští rok stane hlavním městem kultury,“ prohlašuje. A má pravdu, obrovský balík peněz padl například na obchvat krajské metropole. „Celé Tachovsko letos dostane na silnice pouhých 98 milionů korun. To by mě zajímalo, co pořádného by se z tak mála peněz dalo udělat,“ krčí rameny starosta.

Z našeho pohledu nesmyslně umístěných mi líbí. Křižovatka je nebezpečná a provoz silný. Alespoň šoféři přibrzdí,“ shrnuje názory námi oslovených respondentů pětačtyřicetiletá Hana Míčková, která prodává v místních potravinách.

Nic není jisté

Jistým řešením může být i plánované rozšíření zdejšího zemědělského areálu. Vjezd do podniku z hlavní silnice by tak byl více vytížen a v úseku vzniknou dvě křížení. Padesátka se protáhne a bude mít aspoň smysl. Jenže nikdo neví, kdy se nový investor pohne. Nejlepší by bylo rozšíření křižovatky a zpomalení pomocí cedulí. Č zamlouvá l á i hlavě obce. Jenže řeči se vedou a voda teče. Kraj, který přivaděč spravuje, slibuje rekonstrukci už tři roky. „Před nedávnem mi bylo na poradě starostů sděleno, že se o věci opět značek se ale nehodlají vzdát ani starosta, ani dopravní inženýrka. „Nám jde o bezpečí občanů,“ zní z radnice. A obyvatelstvo přikyvuje. „Značení se mi líbí. Křižovatka je nebezpečná a provoz silný. Alespoň šoféři přibrzdí,“ shrnuje názory námi oslovených respondentů pětačtyřicetiletá Hana Míčková, která prodává v místních potravinách. Nic není jisté Jistým řešením může být i plánované rozšíření zdejšího zemědělského areálu. Vjezd do podniku z hlavní silnice by tak byl více vytížen a v úseku vzniknou dvě křížení. Padesátka se protáhne a bude mít aspoň smysl. Jenže nikdo neví, kdy se nový investor pohne. Nejlepší by bylo rozšíření křižovatky a zpomalení pomocí cedulí.

V Částkově by se mohla začas objevit značka v tomto místě.
Autor: Milan Kounovský, Jiří Pekárek, Josef Holek, David Rajdl

Sdílej na facebooku
 

Archiv PDF


Přihlásit se / Zaregistrovat se
Vstup do archivu používá nový, uživatelsky vylepšený systém přihlášení. Pro vstup do archivu potřebujete jednotný účet platný pro všechny weby vydavatelství CZECH NEWS CENTER a.s.Po přihlášení pokračujte zde!

Zapomněli jste heslo?
 
 

Redakce

Adresa: Komunardů 1584/42, 170 00 Praha 7
Email: svet.motoru@cncenter.cz
Telefon: 225 977 851