Téma: Hlavně takového nepotkat

Česká republika je podle Světové zdravotnické organizace na druhém místě ve spotřebě drog – hned po Spojených státech. V konopí jsme dokonce na první příčce, v požívání extáze druzí, v případě amfetaminu šestí. A podle agentury Bloomberg je dokonce naše země nejneřestnější ze sedmapadesáti hodnocených!

Není asi překvapením, že za to může i shovívavá tolerance ve společnosti k drogám – na marihuanu už lidé nehledí skrz prsty. Mezi příležitostné kuřáky patří i lidé, do nichž byste to na pohled neřekli. Žádný z nich nemá dojem, že by mohl mít potíže s příležitostným „hulením“. A za volant by potom nikdy neusedli.

Jenže droga se na rozdíl od alkoholu pozná v policejních testech ještě hodně dlouho po požití. Vždy se hovořilo o travním vystřízlivění zhruba za 12 hodin. Jenže jak zjistil náš novinářský kolega z Reflexu Jiří X. Doležal, u dlouhodobých kuřáků marihuany se ukládají aktivní látky v tucích, a tak vlastně nikdy pořádně nevystřízlivějí. J. X. D. to řešil tím, že se raději dobrovolně vzdal řízení (rozhovor ve Světě motorů 50/12).

Trávu tolerujeme

„Marihuana je sice společensky přijímanou drogou, ale ne za volantem,“ říká toxikolog Jaroslav Zikmund z pražské nemocnice Na Bulovce. U jednorázového vykouření cigarety marihuany hovoří až o deseti dnech, kdy lze silniční kontrolou prokázat. Aspoň pět dnů po víkendové „pařbě“ a vykouření „marijánky“ byste podle něj neměli řídit. A pozor si dejte i v případech, kdy třeba sedíte v restauraci vedle kuřáka marihuany. Na stěrech z kůže ji pak máte také. „Člověk k tomu někdy může přijít, ani neví jak,“ říká toxikolog. Současně ale dodává, že drogy za volantem je potřeba opravdu přísně postihovat.

Za pravdu mu dávají výzkumy. Specialisté z Kolumbijské univerzity (USA) došli k závěru, že marihuana zvyšuje riziko bouračky téměř dvojnásobně, narkotika trojnásobně a antidepresiva téměř pětinásobně. Řidič pod vlivem alkoholu a současně drog ovšem představuje více než třiadvacetkrát větší riziko vzniku fatální dopravní nehody.

Nelichotivým faktem pro Českou republiku je, že mezi roky 1993 až 2012 u nás došlo k 1443 střetům způsobeným řidiči pod vlivem léků a narkotik. Pro představu – v roce 2012 bylo zaviněno šoféry pod vlivem léků a narkotik téměř jedenáctkrát více nehod než v roce 1993. A za minulý rok stoupl jejich počet ještě o dalších patnáct!

Perník nebezpečím

Jenže mnohem větší problém než marihuana dnes představují silnější drogy – hlavně pervitin. „Řidiči pod vlivem více hazardují, riskují, přeceňují své schopnosti rychlou jízdou. V důsledku odeznívání návykové látky přichází podrážděnost a nervozita,“ uvádí Martina Školníková z kliniky adiktologie 1. Lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. V tom je rozdíl proti marihuaně. „Ve srovnání s alkoholem je tráva mnohem bezpečnější,“ míní Jiří X. Doležal. Zatímco alkohol a pervitin vyvolávají ochotu riskovat, marihuana naopak uklidní a zpomalí.

Podle zákona o silničním provozu hrozí v případě malého zjištěného množství pokuta 2500 až 20 000 Kč, 7 bodů a zákaz řízení od 6 do 12 měsíců. Jenže v případě stavu vylučujícího způsobilost už je sankce od 25 000 do 50 000 Kč a zákaz řízení až na dva roky. Rozlišit hranici musí soudní znalec, defi novaná promile jako na alkoholu zde neplatí. Ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi máme postihy ještě malé. Například v Itálii nebo Rakousku zaplatí zdrogovaný šofér přes 160 000 Kč!

I v Česku platí, že když je vliv látky obzvlášť vysoký (nad 10 ng/ml) nebo řidič způsobí nehodu, ublížení na zdraví či větší škodu na cizím majetku, pak už jde o trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky. Orientační limity, které pro posuzování závažnosti platí dnes, se mají upřesnit. „V nové prováděcí vyhlášce budou hladiny velice přísné,“ končí toxikolog Zikmund.

Testery a stěry

Česká policie pochopitelně o drogách za volantem ví a na řidiče se postupně vybavuje. „Přítomnost návykových látek v silničním provozu je skutečně nebezpečná,“ říká šéf dopravní policie Tomáš Lerch.

Jenže testy jsou tak nákladné, že není možné používat je plošně na každého. Zatímco u dechové zkoušky na alkohol to stojí státní pokladnu maximálně pár korun na náustek, tady už hovoříme o stovkách. Testerů ze slin nebo stěrů z kůže je navíc málo. Policisté jsou proto vyškoleni, jak poznat už z chování řidiče, že drogu požil. Prozradí jej, jak mluví, jak se chová, zda nemá zúžené zorničky. Zkušenosti ukazují, že u poloviny vytipovaných se trefí. Bohužel v jejich sítech uvízne i pár motoristů, kterým se nakonec drogy nepotvrdí. Když se kácí les, létají třísky. Vysvětlujte to ale těm, kteří přijdou na čas o řidičák, přestože se jim krevní test nepotvrdí…

Rozhovor s mužem, který prý drogry neberem nekouří ani nepije, ale byl mu už dvakrát odebrán řidičský průkaz za pozitivní test na drogy a reportáž z policejní akce najdete v tištěném vydání SM, č. 8/2014.