Úřední buzerace: Cyklistická lobby
Fotogalerie
4 fotografie
Hlavní město ví, jak naštvat desetitisíce řidičů. Chce nasekat více zón, kde by platila třicítka. Zástěrkou mají být cyklisté.
(více v čísle 14/14)Po absurdní akci, kdy bylo o několika loňských sobotách pro dopravu zcela uzavřeno pražské Smetanovo nábřeží, přichází metropole s další ránou pro motoristy. Má v plánu rozšířit území, kde by platila zóna s třicetikilometrovou rychlostí. Třicítkou už se jezdí v několika ulicích v Karlíně, nově by se mohly přidat části Vinohrad, Břevnova nebo Zahradního Města. Úřady městských částí se zaštiťují klasickými a alibistickými argumenty – zvýšením bezpečnosti cyklistů a chodců, snížením emisí a vůbec celkovým zklidněním dopravy. Je otázkou, jak velkou roli zde hrají nevládní organizace v čele se zelenými aktivisty ze sdružení Auto*mat, které lobbují právě za maximální omezení automobilové dopravy…
Nicméně chodci jsou chráněni na široce dimenzovaných chodnících a cyklistů po metropoli ještě tolik nejezdí. A pokud budou řidiči kvůli třicítce mezi ulicemi střídavě zrychlovat a zpomalovat, emise tím naopak narostou. S takovými myšlenkami nejspíše nepracovala radnice Prahy 8. Před půldruhým rokem totiž třicítkové zóny zavedla například v ulicích Pernerově a Šaldově. „Rozhodli jsme se tak z důvodu zklidnění rezidenční zóny,“ vysvětluje Michal Švarc, zástupce starosty Prahy 8. Podobně uvažují také úředníci z Prahy 3. „Oficiálně radnice žádné plány nemá. Osobně však preferuji zavedení zón v rezidenčních lokalitách mimo průjezdné trasy městskou částí,“ přihazuje svůj názor Michal Rut z radnice třetí městské části. Má tím na mysli oblast ohraničenou ulicemi Vinohradskou, Jičínskou, Táboritskou, Ondříčkovou a Milešovskou.
Mají to v Německu
Veškeré argumenty korunuje Tomáš Cach z Kanceláře veřejného prostoru při Útvaru rozvoje hlavního města Prahy. „Zóny s třicetikilometrovou rychlostí tvoří například ve větších německých městech zhruba tři čtvrtiny komunikační sítě, tedy téměř všechny ulice mimo hlavní komunikace,“ prohlašuje. Ano, to je fakt. Jenže německé aglomerace mají kapacitní obchvaty, na okrajích dostatečně velká odstavná parkoviště a k nim navedenou hromadnou dopravu. Takové „vymoženosti“ ale Praha zatím nenabízí, nemá na to prostě peníze. O zónách kromě Prahy 3 uvažuje šestý obvod v oblasti Břevnova a desátý v okolí Zahradního Města.
Že to úředníci s protežováním absolutní cyklistické menšiny proti motoristické většině myslí vážně, dokázali tím, že metropole vstoupila do Asociace cykloměst. Aby magistrát na své závazky spojené se vstupem nezapomněl, na to dbá iniciativa Auto*mat. Ano, skupina mladíků, která stála za několikerým uzavřením Smetanova nábřeží a organizovala diskuse, při nichž byly názory motoristů akceptovány až po tvrdé slovní přestřelce mezi iniciativou a veřejností (více zde).
Hudečku, konej!
„Rozhodnutí vstoupit do asociace odpovídá potřebám Prahy. Nesmí ale zůstat jen v deklarativní rovině, kdy se nakonec pro rozvoj městské cyklistiky neudělá téměř nic,“ míní aktivista Auto*matu Vratislav Filler. „Rozpočet na bezmotorovou dopravu je dlouhodobě nedostatečný, realizace sítě cyklotras včetně dořešení konkrétních průjezdů v centru je stále v nedohlednu a město ani nestimuluje kampaně na podporu každodenní dojížďky do práce,“ spílá Filler primátorovi Tomáši Hudečkovi v otevřeném dopisu, který zveřejnil na webových stránkách Auto*matu.
Nohama na zem
Metropole by podle nás nejprve měla přemýšlet nad tím, kde sehnat peníze na dostavbu vnitřního městského okruhu (vnější má na krku Ředitelství silnic a dálnic), který by pomohl odvést tranzitní dopravu. Teprve pak by mohla začít uvažovat nad omezeními a rozvojem cyklodopravy. Do té doby bude cyklistická lobby jen plácáním a výbornou příležitostí iniciativy Auto*mat parazitovat na městském rozpočtu – v roce 2011 dostali aktivisté grant ve výši zhruba devadesáti tisíc korun.
