Reportáž: Do varu kolem Varů

Deset, devět, osm, nevím, zpomal, zrychli! Kdyby naši komunikaci slyšely další posádky rallye, nepochybně by se potrhaly smíchy. Nad jejich nalepovacími papírky s vypsanými časy rychlostních zkoušek jsme se jen pousmáli, účel používání barevných fixek vůbec nepochopili a zkoušky projížděli „volným stylem“.

 Stupeň vítězů setinové rallye Carlsbad Classic 2014, konané pro veterány ve třetím červencovém týdnu v okolí Karlových Varů, nám nepatřil, ale o to víc jsme si takové závodění užili.

 Příprava a zase příprava

 „Ty také nemáš hodinky,“ hleděli jsme na sebe se spolujezdcem a bezradně krčili rameny. Hned na startu jsme totiž málem doplatili na zbytečnou chybu – v kategorii mechanických stopek nesmíte používat žádné elektronické přístroje! Ještě že v commodoru bezvadně fungovaly palubní ručičkové hodiny.

 Lepší auto na veteránskou rallye než náš Opel Commodore z roku 1982 zapůjčený z depozitáře automobilky jsme si ani nemohli vybrat. Však měl najeto jen čtyřicet tisíc kilometrů!

 Oč méně jsme vynikali finanční hodnotou vozu mezi zaparkovanými mustangy, jaguary a historickými mercedesy, o to větší bylo naše nadšení z řadového šestiválce pod kapotou, super pohodlného podvozku a překvapivě bezchybného automatu s pouhými třemi stupni.

 Díky tomu jsme se jen vysmáli pasáži značené „test tlumičů“ a litovali kolegy se sportovně laděnými historickými auty. Děkovali jsme za pevnou střechu, protože žhnoucí červencové slunce účastníky v kabrioletech ubíjelo. My jsme jen mysleli na to, že motoru musíme dopřát kvalitní stooktanový benzin. Zakuckání agregátu těsně před cílem rychlostní zkoušky by se nevyplatilo. 

 Tajná

 „Už je konec, nebo pokračujeme dál?“ hledíme na sebe s řidičem překvapeně nad zelenými tabulemi v běžné rychlostní zkoušce, která je jinak značena červeně. I tak může vypadat tajný test! Organizátoři nám připravili pěkné překvapení, když vložili tajnou zkoušku do etapy té, na kterou jsme se připravovali. Veškeré předchozí počítání je tudíž zbytečné a v našem případě rozhoduje spíš náhoda.

 Podobné se opakuje ještě vícekrát. Tentokrát už v běžných situacích, kde nevidíte ze startu na cíl schovaný za rohem. Záludné jsou i testy vedoucí do kopce, protože auto na konci tolik nezrychluje a je potřeba s tím počítat. Nervy pracovaly jako špagátky a po dvoudenním klání jsme byli opravdu rádi, že už je konec. Jenže současně i trochu smutní.

 Zkušenosti rozhodly

 V celkovém hodnocení jsme skončili v první polovině, přesněji jedenatřicátí ze sedmašedesáti. Pro ilustraci: během dvou dnů, 290 km, 11 časových a dvou tajných zkoušek jsme nasbírali 1956 trestných bodů, tedy necelých 20 vteřin. Ale vítězové, manželé Vítkovi s MGA z roku 1958, měli jen 3,17 sekundy! Tohle teda nechápeme…

 Zato se už nikdy nezasmějeme vtipu, v němž ženy neumějí navigovat. Typickým spolujezdcem setinových rallye jsou totiž právě dámy - a nevedou si vůbec špatně. Mimochodem velmi dobře si počínaly i některé čistě ženské posádky. Dámy Fialovy s BMW 3.0 E z roku 1971 skončily ve špičkové konkurenci celkově deváté.

 Psali jsme

Jeli jsme Bensberg Classic  38/13

 Jeli jsme Oldtimer Bohemia Rally 23/13

 Jak jezdit setinovou rallye?

 Veteránské rallye jsou fenoménem dnešní doby, v České republice i za hranicemi se jich konají desítky. Ovšem s rozdílnou kvalitou. Někde projíždíte po čárách koly, jinde zastavujete na terčík. Jsou dokonce akce, v nichž o celkovém umístění rozhoduje znalostní test.

 Naproti tomu organizátoři Carslbad Classic rallye, která se letos konala teprve podruhé, se inspirovali systémem vídaným v zahraničí. Zde není důležité dodržování rychlostního průměru, nejsou nachystány technické úkoly a do cíle můžete klidně přijet před časovým limitem, kdy se vám zachce. Ovšem v časových zkouškách musíte jet na setinu přesně, a přitom nesmíte vůbec zastavit. Pokud vám to přijde triviální, zkuste si to! Stačí vzít do ruky stopky, vymyslet si nějaký časový údaj i vzdálenost a zajet na setinu přesně.

 Garantujeme, že při závodním vzrušení za volantem historického vozu, navíc mnohdy s diváky za zády, to nezvládnete ani podesáté! Aby toho nebylo málo, mnohdy znáte jen polovinu zadání, druhou si musíte dopočítat. Naprostým minimem je tak spočítání rychlostních průměru, případně rozpočítání vložky na úseky, které musíte zvládnout konstantní rychlostí. Pár rad na začátek:

-   Naučte se ovládat stopky, ale opravdu dobře. Tedy včetně fíglů, jako je namáčknutí tlačítka a zmáčknutí až v poslední setině, kdy projíždíte startem!

-   Jako řidič musíte perfektně znát vnější rozměry svého vozu, mít odhad, kdy projíždíte světelnou závoru, nebo kdy naopak předními koly přejíždíte spínací kabel.

-   nezdokonalte se v prácise spojkou, při jezdění disciplín není čas řadit. Cíl se projíždí s vyšlápnutou spojkou a přibrzďováním vozu, obvykle totiž nezvládne dostatečně svižně zrychlit. A pozor, u vozu s automatickou převodovkou se jezdí jen na první stupeň!

-   Pokud jedete dlouho klidným lesním úsekem, vezměte jed na to, že vás překvapí tajná zkouška. Ještě před startem si v itineráři nalistujte, jaké bude mít parametry. Těsně před ní už není čas to hledat.

-   Spolupráce mezi jezdcem a spolujezdcem musí být bezchybná, bez toho to nemá smysl a akci si neužijete!