Archeologové na dálnici D11: Jak se hledá bronzový poklad | SvetMotoru.cz
Svět Motorů

Nejčtenější a nejprodávanější
motoristický časopis

13. 10. 2014

Archeologové na dálnici D11: Jak se hledá bronzový poklad

Archeologové na dálnici D11

Fotogalerie

8 fotografií

Každý stavebník z nich má strach. A když se archeologové objeví v místě, kde má stát dálnice, hned se mluví o posunutí doby, kdy se po ní projedeme. Je to ale pravda? Zajeli jsme na D11 k Hradci Králové.

(více v čísle 41/14)

Máme štěstí. Nedávné deště odkrytou plochu poblíž Kuklen u Hradce Králové v moře bláta neproměnily. Můžeme se tak podívat do míst, kde se bude křížit dálnice D11 s přivaděči staré hradecké ve směru na Prahu a vstupu do krajského města ze západu. Prakticky hned vedle stávající silnice směrem na Obědovice se míhají rypadla bagrů a nakladačů, odebírají asi třiceticentimetrovou vrstvu ornice a naplňují stále se měnící šňůru tater. Odvážejí ji na speciální skládku. Skrývka vrchních vrstev úrodné půdy se totiž nesmí znehodnotit tím, že se zahrne někam pod těleso připravované dálnice. Zároveň je skrývka předstupněm pro archeologický průzkum.

Nebojíme se

V doprovodu stavebníků z Eurovie, kteří mají výstavbu celého zbývajícího úseku D11 na starosti, kráčíme po jílovité pláni vzniklé odkrytím svrchní vrstvy. „Právě tudy povede bypass – tedy přeložka krátkého úseku staré hradecké,“ říká stavbyvedoucí Eurovie pro východní Čechy Jan Kušnír. Všude ze země trčí kolíky, jsou jich stovky. Tady všude tedy budou archeologové kopat a zkoumat. A to jsme teprve na začátku, úseků, které ještě leží pod silnicí nebo na její druhé straně a také v trase budoucí dálnice, je ještě hodně. Celkem archeologové plánují prozkoumat 12 hektarů plochy. Trochu nás z toho mrazí – tohle že zvládnou za deset měsíců, které na průzkum mají? „Jedeme podle harmonogramu a práce s archeology koordinujeme,“ uklidňuje nás mluvčí stavebníků Iveta Štočková.

Čtyřicet mravenců

A skutečně, jak procházíme tříhektarovou plochou budoucí kuklenské mimoúrovňové křižovatky, začínáme rozeznávat postavy skloněné u kolíků. „To jsou oni, jedou každý den od rána,“ vysvětluje Kušnír. A už se k nám přidává i Petr Hejhal z vedení výzkumu Muzea východních Čech v Hradci Králové. „Denně je nás tu mezi třiceti a čtyřiceti, z toho deset pracovníků muzea. Zbytek jsou naši budoucí kolegové, nyní studenti, kteří si osahávají svoji budoucí práci, a pak samozřejmě brigádníci,“ upřesňuje s tím, že když je dobré počasí, pracuje se i o víkendech. Zajímáme se, jak vlastně vědci zjistí, kde mají kopat. „Je to na základě dřívějších průzkumů, které jsou zaznamenány v mapách, dále zkusmých sond z loňska a také leteckého průzkumu,“ vysvětluje Hejhal. „Vidíte tu šedavou skvrnu v jinak celistvé nažloutlé ploše staveniště? To je místo, kde se v minulosti kopalo, kdysi tu stál jeden z nosných kůlů konstrukce budovy,“ říká šéf výzkumu a dodává: „Když se podíváte, vidíte děr pro kůly celou řadu, kdysi to byla stěna obytné budovy, plochy mezi svislými kůly tvořilo proutí vymazané hlínou.“ ¨

Na plochu průzkumu se už dí

Účel asi čtyřmetrového žlabu archeologové neznají.
Autor: Jiří Pekárek
váme jinak, šedavé skvrny v řadách nebo shlucích již umíme sami najít. Jen nám některé nedávají smysl. Tolik staveb. „To víte, ve staré době bronzové, tedy někdy okolo 1900 před naším letopočtem, už měli i jiné stavby, nejen na bydlení. Třeba hospodářské budovy,“ popisuje Hejhal.

Přicházíme k místu, kde je do země asi 180 cm hluboká díra částečně válcového a částečně obdélníkového půdorysu. „Tohle je zásobní jáma na obilí,“ vysvětluje Hejhal. Moc tomu nerozumíme. Proč takový komplikovaný tvar? „Abychom mohli pracovat, udělali jsme si ten obdélníkový výkop, jinak bychom si ve výzkumu, který má kruhový průměr, zbytečně šlapali a třeba něco přehlédli,“ vysvětluje archeolog. O kus dál vybírá další člen archeologického týmu Petr Pinc lopatkou hlínu z asi čtyřmetrového žlabu o hloubce přibližně 50 centimetrů. „Na všechny otázky neumíme odpovědět, třeba tady nevíme, na co žlab původně sloužil,“ odpovídá na nevyřčenou otázku pracovník průzkumu. Jak se ale dozvíme, co tam původně bylo, když na archeologickém pracovišti už za pár týdnů budou jezdit stavební stroje a po čase bude hluboko pod povrchem dálnice? I na to mají pracovníci muzea odpověď: „Když si budeme chtít osvěžit, co kde bylo a jak vypadalo, budeme mít řadu pramenů. Celá plocha je nafotografována, zmapovaná s pomocí GPS navigace a zakreslena do podrobných map. Ze všech míst odebíráme také vzorky hlíny a artefakty, vše zakonzervujeme, abychom se k tomu mohli v budoucnu kdykoliv v laboratoři vrátit.“

A kam dál?

Dvanáctihektarová plocha archeologického průzkumu na budoucí mimoúrovňové křižovatce u Kuklen však nabízí i další nálezy. O kus dál nyní ještě pod povrchem ornice už vědci mají informace o sídlišti a pohřebišti z mladší doby bronzové, někdy kolem roku 1200 před naším letopočtem. A z místa, kde naši předkové žili před třemi tisíci let, se vědci přesunou o kus dál, kde je podle leteckých průzkumů a sond zbytek osídlení z raného středověku, tedy okolo roku 1000. „Všechny lokality prozkoumáme a zmapujeme. Myslím, že všechno stihneme prozkoumat v termínu,“ říká Hejhal. „Jediné, co by nás mohlo zdržet, by bylo nějaké extrémně nepříznivé počasí.“ Úplně vyklidit prostor pro stavebníky by archeologové měli na konci května příštího roku.

Hned vedle „staré“ silnice na Prahu a Poděbrady odstraňují stavební stroje ornici. Pod ní je už jílovité podloží, na němž pracuje asi čtyřicítka archeologů a jejich pomocníků každý den.
Autor: Jiří Pekárek

Vyšlo v časopisu

Svět motorů
41 / 2014 Objednat číslo Další články z čísla
Sdílej na facebooku
 

Archiv PDF


Přihlásit se / Zaregistrovat se
Vstup do archivu používá nový, uživatelsky vylepšený systém přihlášení. Pro vstup do archivu potřebujete jednotný účet platný pro všechny weby vydavatelství CZECH NEWS CENTER a.s.Po přihlášení pokračujte zde!

Zapomněli jste heslo?
 
 

Redakce

Adresa: Komunardů 1584/42, 170 00 Praha 7
Email: svet.motoru@cncenter.cz
Telefon: 225 977 851