Svět Motorů
Vstup pro předplatitele
Zapomněli jste heslo?

Nejčtenější a nejprodávanější
motoristický časopis

21. 10. 2014

Jak se jezdí Čechovi s pravostranným řízením: Vlevo, hlavně vlevo!

Putování po Walesu

Fotogalerie

22 fotografií

Jaké je řídit na Britských ostrovech? Redaktor Matouš Jelínek využil nabídky velšské operní společnosti a se stal jejím řidičem.

(více v čísle 42/14)

Je konec srpna a zvedám telefon. „S‘mae, Matouš,“ ozývá se na druhém konci velšský pozdrav. Volá Patrick Young, šéf společnosti Opra Cymru – jediné opery, která hraje ve velštině.

Patrick bude následující měsíc mým šéfem, nabídl mi totiž, že pro něj mohu řídit dodávku. Ideální příležitost otestovat levostranný provoz se vším všudy. „Pojedeme na třítýdenní turné, patnáct představení po celém Walesu,“ vysvětluje mi už anglicky. „Budeme hrát Evžena Oněgina ve velštině, tvojí prací bude vždy dovézt všechno vybavení, pomoci se stavěním pódia a řídit osvětlení,“ říká.

Prvním úkolem je vyzvednout z půjčovny naši dodávku na ostrově Anglesey, který leží na severu, a dojet na jih do Cardiffu pro světla a pódium.

Rovnou obrubník

Ve Valley vyzvedávám svého parťáka na následující měsíc: dlouhý Renault Master. Předávací technik prohlíží můj řidičák se značnou nedůvěrou. „Ani jsem nevěděl, že už je Československo v EU,“ komentuje. Poté co si z mé karty strhne zálohu 750 liber – tedy asi 26 tisíc, do protokolu zapíše všechny i nejnepatrnější škrábance a konečně dostávám klíčky.

„Vlevo, hlavně vlevo!“ opakuji si, když startuji. Samotná jízda v levém pruhu není až takový problém – doprava člověka nenechá jet jinudy. Spíš volant na druhé straně a řazení levačkou. Na dálnici mi dělá potíž držet se uprostřed – zvyklý na volant vlevo pořád najíždím levým bokem na krajnici. Ta navíc po chvíli mizí a střídá ji obrubník. Přímo na kraji pruhu!

Menai Suspension Bridge
Menai Suspension Bridge
Autor: Matouš Jelínek

Pomalu, ale plynule

Cesta po dálnici příjemně ubíhá. Sice se jede jen 70 mil v hodině, tedy lehce přes 110 km/h, ale o tom to není. První dojem z řízení ve Walesu? Všichni jsou ohleduplní! Když dojíždím kamion a v pravém, rychlém pruhu se pohybuje kolona aut, je zcela normální, že na mě řidič blikne, abych se před něj mohl zařadit. Kousek za Bangorem mě však překvapuje kruhový objezd - uprostřed čtyřproudé silnice! Navíc se jede v protisměru!

Skvělé je, že počet pruhů odpovídá počtu aut, která daným místem projíždějí. Kéž by to tak bylo i u nás.

Zaplať!

Dálnice jsou v Británii zdarma, najde se ale pár výjimek – třeba pětikilometrový dálniční most Second Severn Crossing, po kterém před Cardiffem překonávám rozlehlou přílivovou oblast. Za projetí jedním směrem platím brutálních 12,80 liber – to je téměř 450 korun. Poprvé beru naftu, na dálnici bratru za 1,479 libry na litr – podle aktuálního kurzu 51,60 Kč.

V půjčovně nabírám světla a pódium, když mi volá manažerka turné Nel Povey: „Potřebovali bychom tě co nejdříve znovu na severu v Blaenau Ffestiniogu.“ Do městečka, kde máme první představení, zbývá asi 250 kilometrů.

Second Severn Crossing
Second Severn Crossing
Autor: Matouš Jelínek

Pozor, zeď!

Budu tak moci projet přímo středem Walesu. Po silnici A470 stoupám do úžasné krajiny národního parku Brecon Beacons, míjím několik jezer, prastarých hradů a mířím do dalších hor - Snowdonie. Silnice je tak akorát na šířku masteru, navíc lemovaná kamennou zdí. Alespoň že uprostřed je viditelná čára, k tomu vybavená odrazovými bloky, které mě upozorní, kdybych náhodou najel na středovou čáru.

Crimea pass u Blaenau Ffestiniog
Crimea pass u Blaenau Ffestiniog
Autor: Matouš Jelínek

Jak vynosit obří dodávku

Ráno začíná opravdová práce. Místní školu musíme připravit pro večerní představení. Vykládání je hračka: všechny krabice mají naštěstí kolečka. To vynosit patnáct čtyřicetikilových platforem pódia už taková zábava není. Za hodinu však máme hotovo a za další už stojí i pódium a ze čtyř stojanů shlíží i osvětlení.

Nejprve je potřeba vše vynosit...
Nejprve je potřeba vše vynosit...
Autor: Matouš Jelínek

„Světla pro každou scénu teď musíme naprogramovat. Až pojede představení naostro, budeš sledovat noty a ve správnou chvíli mi ukážeš,“ vysvětluje mi osvětlovač Dan. „Nemáme oponu, takže musíš být opravdu přesný,“ dodává.

Začínám mít trochu obavy, ale jak se ukazuje po prvním představení, půjde to. Domácí publikum je vstřícné a všech sto lidí v hledišti oceňuje naše provedení Puškinova dramatu potleskem vestoje.

... až poté připravit pódium pro zkoušku a představení
... až poté připravit pódium pro zkoušku a představení
Autor: Matouš Jelínek

Neriskuj pro kus sušenky

To si však my technici moc neužíváme. „Teď jde o to, co nejrychleji vypadnout. Nic se ale nemá přehánět,“ říká Dan.

„You don´t want to risk it for a piece of biscuit,“ vysvětluje mi svoji oblíbenou hláškou, že nemá smysl riskovat pro kousek sušenky. Je až šokující, s jakou rychlostí se iluzorní svět petrohradského paláce rozplyne v hromadu hliníkového harampádí. Kolem půlnoci máme hotovo a můj van je připraven na další cesty.

Až na jedničku

Hned druhý den ráno míříme znovu na jih – do Rhos-y-Gilwenu. Silničky jsou úzké jen na jedno auto, ale nechybějí ani pasáže tak prudké, že podřazuji až k jedničce, a i tak musím plně naložený van prosit, aby se probojoval vzhůru.

„Je také potřeba dávat pořádný pozor na ovce,“ upozorňuje mě Nel, která se mnou cestuje. V některých částech se totiž pasou zcela volně u silnice.

Zcela v klidu

Ovce u cesty jsou ve Walesu všude
Ovce u cesty jsou ve Walesu všude
Autor: Matouš Jelínek

Měsíc na turné utíká jako voda. Po 28 dnech a čtyřech tisících kilometrů vracím dodávku a dochází mi, jak moc odlišný vlastně provoz byl.

Jiné jsou silnice. Na široké jako u nás můžete zapomenout, díky skvělému značení to však snad ani nevadí. Na určitý pocit stísněnosti si ale člověk musí zvyknout.

Největší rozdíl je však v přístupu k řízení - pokud nejste zrovna v centru Londýna a nesnažíte se nacpat před indického řidiče taxi, jsou všichni v naprostém klidu. Udělat někomu na silnici prostor je zcela běžné. A neřeší se to klaksonem ani křikem, ale s úsměvem. Dokážete si představit, že by u nás na silnici zastavil řidič náklaďáku, aby umožnil projet koloně, která se za ním vytvořila?

 

Deset faktů o Walesu

1. Země Spojeného království Velké Británie a Severního Irska

2. Nachází se v západní části ostrova

3. Od roku 1999 má částečnou autonomii v čele s Velšským národním shromážděním

4. To sídlí v hlavním městě Cardiff u

5. Od roku 1301 je následník britského trůnu titulován kníže z Walesu (aktuálně se jedná o prince Charlese)

6. Nejvyšším bodem převážně hornaté země je Snowdon (velšsky Yr Wyddfa), měří 1085 metrů

7. Žije v něm přes tři miliony obyvatel a jedenáct milionů ovcí

8. 23 procent obyvatel hovoří velšsky, země je oficiálně bilingvní – vše musí být psáno dvojjazyčně

9. Národním symbolem je červený drak

10. Jméno Wales má stejný germánský původ jako český valach – znamená to cizinec. Velšané svoji zemi označují jako cymru (čti kamri) – kraj.

 

Vyšlo v časopisu

Svět motorů
42 / 2014Objednat čísloDalší články z čísla
Sdílej na facebooku
 

Archiv PDF

Zaregistrujte se zdarma
Vstup do archivu používá nový, uživatelsky vylepšený systém přihlášení. Pro vstup do archivu potřebujete jednotný účet platný pro všechny weby vydavatelství CZECH NEWS CENTER a.s.Pokračujte zde!
 
 

Redakce

Adresa: Komunardů 1584/42, 170 00 Praha 7
Email: svet.motoru@cncenter.cz
Telefon: 225 977 851