Terénní model, MPV nebo jiné rozměrnější auto zabírá na přeplněném parkovišti u obchodního centra dvě stání. Zanadáváte si a hledáte dál. Nakonec se často jen na šířku zrcátek někam vklíníte. Opatrně otvíráte dveře, abyste nepoškodili sousedy. Nemůžete se přitom ubránit dojmu, že za úzkými stáními je hlavně snaha naplnit drahé parkovací plochy co největším počtem míst. Je tedy za chováním řidičů zabírajících dvě parkovací místa jen bezohlednost? Při pohledu do statistik pojišťoven ohledně nahlášených škod na parkovištích u obchodních center zjišťujeme, že takových případů řeší každá z nich tisíce ročně. Potvrzují nám to například mluvčí Allianzu Václav Bálek nebo Milan Káňa z Kooperativy, podle nichž jsou to stovky událostí denně. I když jde jen o poťukané nebo omlácené dveře či promáčklé blatníky, opravy vyjdou na několik tisícovek, u dražších aut dokonce na desítky tisíc korun. Řidičům se tedy nelze divit, že nakreslenou hranici stání zhusta nerespektují.

Rosteme do úzkého

Dnešní auta totiž nabírají na šíři, třeba rozdíl mezi nejprovozovanějším autem 80. let Škodou 120 L a nejprodávanějšími vozy poslední doby není malý. Například u Fabie II je to více než pět centimetrů. U Octavie III rozdíl činí dokonce bezmála dvaadvacet centimetrů. A to nemluvíme o korábech silnic, které mají mnohdy na šířku okolo dvou metrů. Reagovat na tuto skutečnost by proto měla tedy i velikost parkovacích stání, potažmo majitelé obchodních center, u nichž odstavné plochy vznikají. Děje se tak?

Měříme

Vyrazili jsme proto do obchodní zóny na pražském Černém Mostě, abychom tomu přišli na kloub. I když na první pohled vypadají všechna místa stejně široká, po vytažení metru odhalujeme nemalé rozdíly. Například na střeše Centra Černý Most či v jeho podzemních garážích mají kolmá stání pro osobní auta 250 centimetrů. Jiné je to na parkovišti nedaleké Ikey, kde jsou bílými čarami ohraničené prostory pro auta o deset centimetrů užší. Na venkovních odstavných plochách Centra Černý Most poblíž Ikey nebo u nedalekého Hornbachu jsme naměřili dokonce dvaceticentimetrový rozdíl. Poslední zastávkou naší krátké inspekční jízdy v tamní obchodní zóně bylo Makro, kde jsme zaznamenali rozdíl dokonce čtvrt metru. Jak je to možné? A mohou si to provozovatelé nákupních center vlastně dovolit?

Jsou z obliga

Obchodníci se dušují, že vždy dodržovali platné normy. „Určitě platí, že norma ČSN se vztahuje na nově vznikající parkoviště či ta, která jsou rekonstruována na základě stavebního povolení. Tedy i když dnes některá parkovací místa zcela nevyhovují normám, neznamená to rozpor se zákonem. Záleží totiž na tom, kdy byla vystavěna. A jaká příslušná norma ČSN v té době platila,“ vysvětluje disproporci velikosti parkovacích míst mluvčí ministerstva dopravy Martin Novák. „Parkovací stání naší prodejny na Černém Mostě plně odpovídají normě platné v době její výstavby,“ potvrzuje David Kolář, ředitel marketingu společnosti Hornbach Baumarkt CZ a SK. „Parkoviště u velkoobchodního centra Makro Černý Most jsme vybudovali v roce 1997, v této době rozměr parkovacího místa zcela odpovídal platné normě,“ ubezpečuje nás mluvčí Makra Romana Nýdrle. Koneckonců jinak by ani nedošlo ke kolaudaci. „Kontrolu vždy vykoná příslušný stavební úřad, který má také možnost v případě nevyhovujících parametrů konat, například požadováním nápravy či neudělením kolaudačního souhlasu,“ popisuje praxi při schvalování Novák.

Šiml zaspal

Velikosti parkovacích stání u nás by měly reagovat na rostoucí rozměry automobilů, stejně jako v zahraničí. Že stát zaspal v této oblasti dobu, je nabíledni. Norma ČSN 73 6056, upravující jejich velikost, byla naposledy revidována k 1. dubnu 2011. Od té doby platí rozměr pro kolmé parkovací stání 2,5 metru. S ním se běžně setkáváme u nových nákupních center, například na střeše nebo zastřešených parkovištích Centra Černý Most. Jenže norma pro menší rozměr stání, platná do konce března 2011, platila od 1. ledna 1988, tedy více než 23 roků! Pátráním v hloubkách normy jsme dokonce zjistili, že ještě starší norma velikosti parkovacích ploch byla upravena po necelých deseti letech platnosti.

A budou se tedy parkovací místa u supermarketů rozšiřovat, aby fi rmy zákazníkům přijíždějícím autem dopřály větší komfort? Asi sotva. Nic je ke změně nenutí – velikost odstavné plochy odpovídá době vzniku parkovacího místa. „Pokud bychom chtěli parkovací stání upravit, museli bychom to nechat posoudit projektantem a žádat o povolení nejen příslušný stavební úřad, ale třeba i dopravní úřad. Speciálně v případě Černého Mostu nás reguluje i blízkost stanice metra. Pražská vyhláška totiž předpokládá, že tam občas zaparkuje i někdo jiný, a proto musíme mít zhruba o deset procent parkovacích míst více. Bylo by nešťastné místa svévolně upravit, respektive zvětšit, a dostat se tím do rozporu s platnou legislativou,“ vysvětluje mluvčí Makra. Obdobně se k problematice rozšiřování velikosti odstavné plochy pro auta staví i další provozovatelé velkých obchodů. Přeloženo do češtiny – buďte na parkovištích opatrní, aut přibývá, budou zase širší, a než se změní norma, uteče spousta vody. Zkrátka za chvíli bude zase těsněji. 

Pomoc, nabourali mě!

 Jak to je v případě bouračky na parkovišti u supermarketu? Když někoho pomuchláte a jste charakter, počkáte. Pak by se škoda na autě poškozeného hradila z vašeho povinného ručení, protože auto je na veřejné komunikaci. O konkrétním případu vždy rozhoduje likvidátor, škodu proto vždy řešte na místě s policií. Pokud jste v roli poškozeného, jemuž původce problému ujel, je to horší. V případě parkoviště se závorou nahlaste škodu v obchodním centru. Oprava půjde na vrub jeho pojištění odpovědnosti. Oznamte ji ihned. I v tomto případě volejte policii a sepište protokol o nehodě, rozhodně ne po opuštění parkovacího areálu. Musí být totiž nad slunce jasné, že vám byla škoda způsobena právě tam. Podvodům obvykle nenahrává kamerami prošpikovaný prostor. Jestliže je ovšem parkoviště bez závory, máte ve většině případů smůlu. Tady pomůže jen havarijní pojištění. Když jej nemáte uzavřené, jde oprava z vaší kapsy.