Jak se ve Vrchlabí vyrábějí převodovky DSG: Léta bude co dělat
Svařit plechy a namontovat jednotlivé součásti – to je nejviditelnější část výroby auta, ovšem zdaleka ne nejnáročnější. V tomto směru vede zřejmě produkce převodovek, kterou jsme navštívili ve vrchlabském závodě Škody Auto.
(více v čísle 4/15)Ve Vrchlabí se už od roku 1864 vyráběly kočáry, od počátku dvacátého století pak první automobilové karoserie. Po znárodnění byl v oce 1946 závod přičleněn k AZNP Mladá Boleslav – prvním vozem, který se zde montoval, byla užitková Škoda 1101. Mnohým tak samozřejmě bylo líto, když v prosinci 2012 sjel z montážních linek poslední roomster. Žádné černé prapory nad závodem však nezavlály – ve vedlejší hale už dva měsíce běžela výroba sedmistupňových dvouspojkových automatických převodovek DQ 200 7F, které známe pod obchodním označením DSG. Ale popořádku…
Vahlandův nápad
Z dalšího osudu závodu ve Vrchlabí měli Mladoboleslavští dlouhá léta těžkou hlavu. Lokalita na hranici Krkonošského národního parku nevyniká dopravní dostupností a prakticky nic, z čeho auto vzniká, se nevyrábělo přímo zde. Proto se sem všechny součásti musely navozit na kamionech a stejným způsobem pak zpět smontovaná auta. Takových vozů dáte na jeden kamion jen pár, kdežto převodovek se vejdou třeba dvě stovky. A je to technologicky nesmírně náročná, přitom velmi skladná a drahá věc, tedy s vysokou přidanou hodnotou. S nápadem vybudovat zde produkci dvouspojkových převodovek přišel Winfried Vahland, když se v roce 2010 stal předsedou představenstva Škody Auto. V letech 2005 až 2010 totiž působil ve společnosti Volkswagen Investment Company v Číně, kde v Dalianu zbudoval právě závod na výrobu dvouspojkových převodovek.
Bude málo DSG! V roce 2011 se ukázalo, že zej ména Audi bude mít při očekávané produkci a
preferencích zákazníků už v roce 2012 nedostatek právě dvouspojkových automatických převodovek pro menší motory (do 250 N.m). Vnitrokoncernová poptávka po nich roste i z toho důvodu, Vlevo vedoucí závodu Vrchlabí Ivan Slimák, vpravo autor textu. Citlivý bok ovládacích ventilů s řídicí jednotkou (takzvanou mechatroniku) by mohl zablokovat jediný vlas či statický výboj. Proto ty slušivé oblečky. Zásadní vliv na hlučnost a životnost má takzvané tvrdé obrábění, tedy dokončení povrchu kol již po cementování. Technolog drží v ruce nástroj na honování zubů – úkon podobný broušení, jenže nástroj se pohybuje ve dvou osách. že zatímco tradiční automaty spotřebu paliva a z ní plynoucí emise CO2 zvyšovaly, DSG vždy naopak o pár gramů snižuje. A za nadlimitní průměrnou výši emisí CO2 vyráběných vozidel dnes Evropská unie udílí automobilkám sankce. Závod v Kasselu už poptávku nestačil krýt a produkce čínského se také spotřebuje na prudce rostoucím místním trhu. A tak v dubnu 2011 padlo rozhodnutí: ano, další závod na výrobu malých sedmistupňových DSG vybuduje Škodovka v Čechách. Mladoboleslavský projekt obstál u koncernového vedení v konkurenci uvažovaného rozšíření závodu Kassel a též výstavby závodu ve slovenském Martině. Podmínkou však bylo dodržení šibeničního termínu – sériová výroba se musela rozjet v říjnu 2012, tedy už za osmnáct měsíců.
Nahnali třináct týdnů
Vahland zavolal Ivanu Slimákovi, který pracoval právě v čínském Dalianu jako vedoucí závodu. Nabídl mu, zda se nechce vrátit do Čech. Že se zde bude stavět velmi podobná továrna, ale má to háček: „Ať počítáme, jak počítáme, chybí nám třináct týdnů, a to i když půjde všechno optimálně.“
Nebudeme vás napínat, český supermanažer to zvládl. Podařilo se mu totiž ušetřit čas, po který se čeká na výsledky životnostních zkoušek převodovek. Ač jde konstrukčně o stejný díl, pravidla VW nakazují po zavedení výroby na jiném místě vždy absolvovat celé takzvané „uvolnění“ komponentu. Halu nechal přepažit provizorní zdí a předně dokončil část, kde se obrábějí hřídele, frézuje ozubení, cementují a brousí či honují kola. V části, kde se měla převodovka montovat, právě betonáři nalévali podlahu, když pan Slimák seděl i s padesátkou pozdějších pracovníků montáže a vyrobenými součástkami v letadle do Číny. Zdejší montážní linka je totiž stejná jako ve Vrchlabí, takže Volkswagen odsouhlasil její použití pro montáž zkušebních převodovek – to bylo v květnu 2012. Dopadlo to dobře, a tak se v srpnu 2012 mohla rozjet předsériová produkce převodovek, v říjnu sériová. V první fázi vznikalo 1000 skříní denně, od října minulého roku se vyrábí už 1500 každý den. V listopadu 2014 slavili první zajímavé jubileum – 500 000 vyrobených převodovek DQ 200. Největší část (35 %) se uplatní ve vozech Škoda, ovšem v těsném závěsu jsou audi s 33 procenty.
Děti dejte na techniku
Po centru pro testování motorů, které od loňského roku funguje vedle bývalé Česany v Mladé Boleslavi a díky němuž máme jistotu, že se v Čechách po mnoho následujících let budou vyvíjet a vyrábět motory, jde už o druhý strategicky významný projekt, který Škoda Auto v ostré vnitrokoncernové konkurenci získala pro sebe. Pokud si teď říkáte „pěkné, ale co já s tím“, třeba své děti nedávejte na nesmyslné manažerské akademie, ale na strojní průmyslovky a posléze vysoké školy. Pro schopné techniky zde bude práce vždycky dost a manažerem třeba ve vrchlabském závodě beztak nikdy nebude nikdo, kdo nerozumí technice. I Ivan Slimák předně perfektně zná každou část dvouspojkové převodovky DSG.