Od poloviny ledna nemá Česká kancelář pojistitelů pravomoc vymáhat po nepojištěných provozovatelích vozidel příspěvek do garančního fondu. Už patnáct let se z něho platí škody způsobené vozidly zahraničními nebo bez uzavřeného povinného ručení. Česká kancelář pojistitelů (ČKP) vše poškozenému uhradí a následně to vymáhá po škůdci.

Až do roku 2009 plnily fond pojišťovny asi ze sedmdesáti procent, zbylých třicet připadlo na viníky, z nichž se podařilo náhradu vymoci. Vše se změnilo 1. 1. 2009, kdy se rozhodující zdroj příjmu přesunul na příspěvky od nepojištěných provozovatelů vozidel.

To už skončilo. Jenže kdo teď mezeru v garančním fondu zaplní?

Miliardový byznys

Za posledních šest let vybrala ČKP od nepojištěných motoristů příspěvky v ohromné výši 2,25 miliardy korun. Průměrně 375 milionů korun rok co rok směřovalo do fondu, jen za poslední rok podle odhadů 392 milionů. Bohužel mnohdy nevybíravými metodami. Že jste auto nikdy nevlastnili nebo ho už dávno prodali? Váš problém. Zákon dal totiž ČKP do rukou moc a dokazovací povinnost byla na motoristovi. Občane, vezmi si dovolenou, zajdi na registr vozidel a braň se! Když to nestihneš, půjdeš k soudu. Jak ukázaly případy našich čtenářů (například loni v čísle 18), často to znamenalo dostat se do dluhů jen kvůli propásnutí lhůty na obranu. ČKP vytrvale trvá na svém, že šlo pouze o chyby motoristů. „Bohužel se postupně ukázalo, že záměrné protizákonné udržování vozidel v polopřevodech je pro určitou skupinu motoristů velmi výhodné, protože se tak vyhnou řadě povinností spojených s držením vozidla včetně povinnosti přispívat do garančního fondu na nepojištěné škody,“ brání dosavadní systém ředitel ČKP Jakub Hradec s tím, že ve všech kauzách stál u zrodu chyby vlastník vozidla, který nesplnil své povinnosti. A co říká na výzvy, které chodily nevinným? „Sice nebyly adresovány správné osobě, ale rozhodně se nejednalo o neoprávněnou výzvu,“ argumentuje Hradec.

K něčemu dobré

Na druhou stranu peníze z fondu také odcházely – jen za loňský rok skoro, jedna a tři čtvrtě miliardy korun! Nově to teď zaplatí pojišťovny, které se netají tím, že to vezmou z klientů. Česká kancelář pojistitelů má totiž právo vybírat příspěvky od svých členů – pojišťoven nabízejících povinné ručení. Jenže na základě výzev nepojištěným řidičům a někdy i soudních příkazů (jen v letech 2009-2013 bylo delegováno 608 000 pohledávek a inkasováno 286 milionů Kč) vybrala tolik, že od roku 2011 ani jednou od pojišťoven žádný příspěvek nepožadovala.

Právě tato úleva dala pojišťovnám prostor k cenovému boji mezi sebou. Zákazníkům se mohly podbízet nízkou cenou, protože nemusely ze zisků odvádět ani korunu do garančního fondu. Čáru přes rozpočet jim až loni nadělal povinný fond zábrany škod. Hradí se z něho technika hasičů potřebná u dopravních nehod a pojišťovny do něj musejí povinně přispívat třemi procenty z ročního přijatého pojistného. Hasiči se radují, protože konečně dostanou příspěvek na to, co roky požadovali: třeba peníze na hydraulické nůžky, provoz operačních středisek i prevenci. Pojišťovny pochopitelně jásají méně, protože to má vliv na pojistné. Mimochodem fond zábrany škod spravuje také ČKP.

Pojišťovny se bouří

Svět motorů dlouhodobě bojoval proti nesmyslům a chybám vzniklým při obesílání příspěvků od nepojištěných motoristů. Často jsme kritizovali postup vymáhání od České kanceláře pojistitelů a jí pověřených inkasních agentur. Ale smysl samotných příspěvků jsme nikdy nerozporovali. Nepojištěná auta prostě do provozu nepatří.

Pojišťovny teď navíc varují, že na zánik příspěvků doplatí slušní motoristé. „Zrušení úhradové povinnosti považujeme za velmi nešťastné, ale především neférové vůči poctivě platícím řidičům,“ říká Renata Čapková z České podnikatelské pojišťovny. Upozorňuje na to, že jakmile stávající prostředky dojdou, a nenajde se včas náhradní model, jak fi nancovat nepojištěné škody nepojištěnými motoristy, budou muset do garančního fondu začít opět přispívat pojišťovny. „Ty pochopitelně budou muset tento nový náklad promítnout do cen povinného ručení a fond se tak bude naplňovat samozřejmě z peněz poctivě platících řidičů. A nejedná se zrovna o malé peníze, bavíme se zhruba o částce půl miliardy korun,“ zdvihá varovný prst Čapková.

To je fofr!

Pikantní je, že samotná změna legislativy proběhla neobvykle rychle a nabrala zcela jiných rozměrů, než její předkladatelé navrhovali.

Návrhů na změnu legislativy, která dala ČKP pravomoc vybírat poplatky nevybíravými metodami, bylo v minulosti více. Nakonec uspěl až loňský únorový pokus skupiny komunistických poslanců kolem Karla Šidla. Jeho kolegyně Kateřina Konečná tehdy třeba hlasitě napadla úroky, jež si ČKP při vymáhání účtovala. Tón důvodové zprávy ke změně zákona hovoří dost ostře: „Současné znění zákona i současná praxe Kanceláře ve vymáhání příspěvku, kdy jsou obesílány neoprávněně statisíce motoristů, jsou nadále společensky neúnosné. Státní orgány by tedy neměly v žádném případě nadále tyto spory, chyby v registrech a spekulativní postupy Kanceláře, kdy jsou dlužné částky vymáhány prostřednictvím soukromých inkasních agentur a soukromých advokátních kanceláří s cílem dosáhnout nejvyššího zisku, podporovat.“ Jenže s úplným zrušením ještě návrh nepočítal, tato myšlenka se objevila až po poslaneckém letním projednávání v rozpočtovém a hospodářském sněmovním výboru s tím, že je poplatek vlastně další sankcí nepojištěným řidičům. Proti tomu bojoval třeba exministr dopravy Zbyněk Stanjura (ODS), který varoval před podporou neplatičů. Poslankyně ANO Kristýna Zelienková oponovala, že jde o platbu za nic. Senát nakonec novelu posvětil a prezident ji ještě dva dny před Štědrým dnem podepsal. Rychlý závěr projednávání zaujal nejen řadu zainteresovaných. Výsledkem teď je, že od 15. ledna už ČKP výzvy neposílá.

Chtělo to jen víc myslet

Pouhých pár týdnů po zrušení příspěvku je zřejmé, jak krátkozraké bylo jejich úplné zrušení bez náhradního řešení. Jenže nový plán se teprve hledá a recept na úspěch bez postranních chyb dosud neznají ani dvě největší organizace sdružující pojišťovny: zákonem zřízená Česká kancelář pojistitelů a oborová Česká asociace pojišťoven. „Aby se neopakovaly problémy zrušeného příspěvku nepojištěných, bude nezbytná jasná definice, kdy musí motorista na nepojištěné škody přispívat. To bylo v minulém zákoně ošetřené vágně, na rozdíl od jasně definované povinnosti, komu musí ČKP poslat výzvu. Tak docházelo ke zbytečným sporům,“ ukazuje na slabinu dosavadního systému výkonný ředitel České asociace pojišťoven Tomáš Síkora. „Je na zákonodárcích, jak a kdo bude financovat garanční fond,“ krčí rameny šéf ČKP Jakub Hradec s tím, že pokud by nebyl příspěvek nepojištěných zrušen, většinu hlavních kritizovaných problémů by vyřešilo zrušení polopřevodů od letošního ledna. „Zbytek nedostatků bylo možné odstranit relativně malými zásahy v legislativě. Úplné zrušení příspěvku nepojištěných je jednoznačně nejhorší možnou variantou, na niž finančně doplatí více než sedm milionů poctivých motoristů, a lze ji přirovnat svým rozsahem snad jen k poslední prezidentské amnestii,“ zlobí se.

Rezerva slábne

Jedno je ovšem jisté – rezerva v garančním fondu slábne. ČKP se vytrvale brání, že v žádném případě nejde o její zisk a do konce letošního roku se podle propočtů vyčerpá. Pak se musí někde chybějící peníze sehnat. A z koho jiného než motoristů?

Dle zatím neauditované rozvahy ke konci loňského roku bude muset ČKP z garančního fondu vyplatit poškozeným asi 1,784 mld. Kč. Na tyto závazky je ve fondu k dispozici cca 910 milionů korun, za zbývající závazky ve výši 874 milionů ručí pojišťovny. „Nejprve budou na škody vyčerpány prostředky z garančního fondu, ale jeho aktiva se již nebudou díky zrušení příspěvku nepojištěných příliš zvyšovat,“ popisuje následující scénář Jakub Hradec. Pak přijde řada na pojišťovny. „Pokud se odpovídající řešení nenajde, budou muset do garančního fondu začít opět přispívat pojišťovny, které pochopitelně tento nový náklad promítnou do cen povinného ručení,“ netají se Milan Káňa z Kooperativy.

Ačkoliv řada pojišťoven v anketě na další straně uklidňuje, že je ještě brzy na zdražení, výhledově je bohužel jisté. Už v průběhu loňského roku totiž pojišťovny vyčerpalo vyšší plnění v důsledku nového Občanského zákoníku (došlo třeba k podstatnému zvýšení odškodnění za bolestné, ztížení společenského uplatnění a jednorázového odškodnění pozůstalých). „Nárůst plnění je zhruba trojnásobný. Z toho důvodu budeme muset pro letošní rok navýšit ceny povinného ručení, což se dotkne necelé čtvrtiny našich klientů,“ zaznívá od jednoho z největších poskytovatelů povinného ručení v ČR, pojišťovny Kooperativa.

V průměru se prý má jednat o nemalých šest procent. Nejvíce se hovoří o třinácti procentech. Doba nízkého povinného ručení v důsledku cenového boje mezi pojišťovnami opravdu končí.

Fond zůstane

A co bude se samotnou ČKP? Víc na to odpovídá Jakub Hradec v samostatném rozhovoru dole. Je ovšem zřejmé, že garanční fond musí být zachován. „Zajišťuje totiž úhradu specifických škod, kde by se jinak poškozený jen obtížně domáhal odškodnění,“ říká Hradec. „V současnosti se mění pouze způsob jeho financování, vracíme se opět k modelu, který fungoval před rokem 2009. Poškození se ale o plnění bát nemusí, protože fond bude muset za všech okolností být schopný krýt své závazky,“ uklidňuje ředitel ČKP Jakub Hradec.

Kancelář pojistitelů teď každopádně přišla o velkou část příjmu. Nadále platí, že provozované vozidlo musí mít uzavřeno povinné ručení. Jenže případné sankce už nebudou putovat do ČKP, ale do rozpočtu obce, která za to udělí pokutu: ve správním řízení pět až čtyřicet tisíc korun. Kasírovat bude i policie – za nepředložení zelené karty 1500 až 3000 Kč. A vozidlo, které bude bez pojištění déle než 14 dnů, může úřad vyřadit z provozu.

Nepojištěných ubylo

Jeden efekt nelze tak nepopulárním příspěvkům do garančního fondu upřít – díky nim klesl počet provozovaných nepojištěných vozidel. Od roku 2008 prý o víc než třetinu. Stále zůstává přes půl milionu vozidel registrovaných, ale nepojištěných. Z toho je provozovaných víc než sto tisíc. Právě ta představují potenciální riziko.

ČKP věří, že ani po ukončení poplatků letos k žádné explozi nedojde. „Naštěstí si velká část dřívějších neplatičů povinného ručení konečně uvědomila, že vozidlo musí být pojištěno. Zatím ale nedokážeme odhadnout vývoj po prvním červenci, pokud jde o vozidla v takzvaném polopřevodu,“ upozorňuje Jakub Hradec na nový bič na nepořádné.

Připomínáme, že vozidlům, která nebudou mít do konce letošního června zapsaného vlastníka v registru, ze zákona zanikne registrace a tím i povinné ručení. Fyzicky ale budou stále existovat. „Následně budou jezdit nepojištěná a řada motoristů se to dozví až při policejní kontrole nebo když způsobí nepojištěnou dopravní nehodu,“ říká ředitel ČKP. Proto by si motoristé měli ověřit, zda má jejich vozidlo ve velkém technickém průkazu řádně zapsaného majitele.

 

Rozhovor s ředitelem České kanceláře pojistitelů: Zrušení příspěvku nás neohrožuje

O konci poplatků nepojištěných jsem si povídali s výkonným ředitelem Jakubem Hradcem.

Kam přesně peníze z Garančního fondu ČKP putují a v jaké výši?

K poškozeným, za jejichž odškodnění odpovídá ČKP. Jde například o škody způsobené nepojištěným vozidlem, zahraničním vozidlem na území ČR, nezjištěným vozidlem, kde zároveň vznikla újma na zdraví a podobně.

Kolik motoristů bylo obesláno výzvou?

Od roku 2009 jsme jich zaslali asi dva miliony.

Jaký byl počet nesprávně obeslaných?

Zhruba devatenáct procent případů bylo ukončeno bez nutnosti hradit příspěvek. Z velké části se ale jednalo o chyby samotných motoristů. Nejednalo se tedy o neoprávněné výzvy.

Často šlo o situace, kdy motorista v předmětné době vůbec nebyl veden v registru jako provozovatel, a stejně mu obsílka dorazila. Trváte na tom, že výzva byla oprávněná?

V případech, které zmiňujete, šlo vždy o chybu motoristy. Přesněji nového majitele, který na sebe vozidlo nepřihlásil a nechal ho v takzvaném polopřevodu. Systém distribuce výzev od začátku počítal s tím, že motorista nebude pojištěný, ale všechny své ostatní zákonem uložené povinnosti plus minus plní. ČKP přece nemůže `a priori vycházet z předpokladu, že jsou zákony porušovány.

Kolik budou pojišťovny od nynějška přispívat?

To v tuto chvíli nelze přesně říci. Jde o dynamický proces navázaný na vývoj nepojištěných škod, tedy jejich počet, výši i strukturu a typ. A to, kolik zvládnou do garančního fondu zaplatit viníci nepojištěných škod. Aktuálně zvládají zhruba třicet procent.

Kdy lze tedy očekávat zdražení?

Obecně platí, že nejprve budou vyčerpány prostředky, které v garančním fondu v současnosti jsou nebo do něho ještě přijdou od nepojištěných.

Jaké jsou návrhy ČKP na změnu legislativy a co s tím nyní dělá?

Činnost zahájila pracovní skupina složená ze zástupců ministerstva financí, ministerstva dopravy a pojišťoven. Součástí novely, která výrazně změní povinné ručení, by měla být také nová definice způsobu financování nepojištěných škod. Nové řešení financování nepojištěných škod bude muset vycházet z přesné definice, kdo musí platit povinné ručení a kdo musí přispívat do garančního fondu.

Co tedy navrhujete?

Cílem ČKP je zajistit financování nepojištěných škod, aby na ně nedopláceli poctiví. Proto budu doufat, že se podaří najít transparentní systém, který nebude generovat významnější problémy.

Co vlastně bude s ČKP? Česká kancelář pojistitelů je natolik významná pro fungování celého trhu povinného ručení, že ČKP musí svoji funkci plnit i nadále. Výběr příspěvku nepojištěných byl sice jednou z nejviditelnějších aktivit ČKP, nicméně jde pouze o zlomek z činností, které musí zajišťovat.

Co konkrétně?

Kromě garančního fondu, ze kterého ČKP vyplácí specifické škody, spravuje také fond zábrany škod, linku pomoci řidičům pro rychlé přivolání asistence pro odstranění překážek po nehodách, dále spravuje databáze o pojistných smlouvách a podobně. Velmi významné jsou též aktivity ČKP na mezinárodním poli, kde ČR zastupuje v radě kanceláří.

Ohrozí zrušení příspěvků chod ČKP?

Zrušení příspěvku nepojištěných rozhodně chod ČKP nijak neohrozí. Je to pouze špatná zpráva pro motoristy, kteří zřejmě budou zbytečně doplácet na neplatiče.