Zalepení prasklého autoskla: Pavučina není dřina

Byla to pořádná rána, když sklo jednoho z našich redakčních aut zasáhl na dálnici kamínek. Výsledek? Asi dvoucentimetrový štípanec před místem spolujezdce. Pokud bychom se vypravili do servisu, čeká nás výměna v ceně minimálně několika tisíc. Výměna okna je navíc náročným zásahem, který při nesprávném postupu umí výrazně zhoršit životnost i celkový pocit z vozu. Řešením může být oprava autoskla. Při tomto kroku se prasklina zaplní speciální pryskyřicí, která sklo zalepí. Postup hojně využívají některé pojišťovny. Třeba u České vám tímto způsobem sklo opraví dokonce bez spoluúčasti. Lze ale zacelit prasklinu i svépomocí? Rozhodli jsme se to vyzkoušet.

Od dvou stovek

Ceny profesionálních scelovacích sad, které používají servisy nebo právě likvidátoři pojišťoven, se pohybují kolem třiceti tisíc. Nás samozřejmě zajímalo lacinější řešení. Na internetu pořídíte nejlevnější kity zhruba od dvou stovek včetně poštovného. Jenže než zásilka dorazí z druhé strany zeměkoule, uběhne často i celý měsíc. Proto jsme zvolili nabídku velkého prodejce autodílů a koupili produkt, jenž na první pohled připomínal nářadí profesionálů. Zaplatili jsme 375 Kč. Za tuto cenu jsme dostali přesvědčivě vypadající balíček britského výrobce Sealey. Uvnitř nechybělo uchycovací rameno, aplikátor s pístkem, žiletka, scelovací pryskyřice ani krycí fólie. Potěšil i podrobný návod s fotodokumentací. Někomu by však mohlo vadit, že byl pouze v angličtině, což odporuje zákonu na ochranu spotřebitele.

Na sluníčku

Nejprve se dočítáme, že prasklina nesmí být ve zhruba třiceticentimetrovém pásu před volantem. Jde o nařízení evropské legislativy. Dále se zde píše, že pokud se jedná o hvězdicové poškození, neměl by jeho průměr překročit 25 mm, u táhlého je maximum ještě o centimetr menší. Další věta v návodu nám po potemnělém předjaří dělá radost: „Čelní sklo musí být po celou dobu opravy na přímém slunečním světle.“ Parkujeme tedy před redakcí a podle návodu nejprve suchým ubrouskem očišťujeme okolí poškození. Ostatně dělají to tak ve všech instruktážních postupech na internetu. Čistota prasklin je totiž pro úspěch zásadní. Také proto některé pojišťovny dávají klientům čirou nálepku, kterou v případě praskliny překryjí čerstvé poškození. Dovnitř se nedostane špína a pavouk se bude rozlézat pomaleji.

„Žiletkou očistěte všechny přebytečné zbytky skla.“ Pouštíme se do toho s vervou a za chvilku vytváříme ve skle slušný důlek.

Autor: Jiří Pekárek

Pokračujme ale ve čtení návodu: „Žiletkou očistěte všechny přebytečné zbytky skla.“ Pouštíme se do toho s vervou a za chvilku vytváříme ve skle slušný důlek.

To už přichází na řadu masivní přísavné rameno, závit musí být přesně nad poškozením.

Autor: Jiří Pekárek

To už přichází na řadu masivní přísavné rameno, závit musí být přesně nad poškozením. Pak můžeme nasadit vstřikovací část , jejíž gumička těsně přilne k právě vytvořenému otvoru.

Pak můžeme nasadit vstřikovací část, jejíž gumička těsně přilne k právě vytvořenému otvoru.

Autor: Jiří Pekárek

Tlak a podtlak

Pryskyřici, kterou zaplníme praskliny, je totiž dovnitř skla potřeba dostat pod tlakem.

Pryskyřici, kterou zaplníme praskliny, je totiž dovnitř skla potřeba dostat pod tlakem. Kapeme tedy malou dávku čirého lepidla dovnitř a následně zašroubováváme píst.

Autor: Jiří Pekárek

Kapeme tedy malou dávku čirého lepidla dovnitř a následně zašroubováváme píst.

Tím by měla být kapalina důsledně vtlačena.

Autor: Jiří Pekárek

Tím by měla být kapalina důsledně vtlačena. Profesionálové mají úplně stejné zařízení. Když jsme ale svůj díl zkoušeli naprázdno, nekvalitně vyrobené silikonové těsnění téměř žádný tlak nevyvinulo. Nyní máme čekat čtyři až šest minut. Volíme šest, jenže ještě než minutka zapípá, celá bílá sestava se odlepuje. Nevadí, pět minut snad stačilo. Problémem je spíš to, že jsme nyní měli píst vyšroubovat a vzniklý podtlak měl vysát vzduch, který se držel uvnitř prasklin. Celý proces opakujeme ještě dvakrát, kdy už vše funguje, jak má.

Částečný úspěch

Následně žiletkou otíráme zbytky lepidla a chystáme se na poslední krok. Tím je závěrečné přelepení. Doprostřed stále viditelného důlku dáváme dalších několik kapek a navrch pokládáme průhlednou fólii, která též byla součástí balení. Kontrolujeme, že dokonale přilnula a v okolí poškození není žádný vzduch.

Doprostřed stále viditelného důlku dáváme dalších několik kapek a navrch pokládáme průhlednou fólii, která též byla součástí balení.

Autor: Jiří Pekárek

Takto necháváme na slunci dalších deset minut. Lepicí složku totiž vytvrzuje UV záření – právě proto je součástí dražších sad i lampa s tímto světelným zdrojem. Když po stanoveném čase odtrháváme překrytí, vše je dokonale tvrdé. Opatrně žiletkou odřezáváme zbytky a můžeme zhodnotit výsledek.

Když po stanoveném čase odtrháváme překrytí, vše je dokonale tvrdé. Opatrně žiletkou odřezáváme zbytky a můžeme zhodnotit výsledek.

Autor: Jiří Pekárek

Ránu, kterou způsobil kámen na začátku příběhu, skutečně prostředek docela obstojně zacelil a asi by nebyl problém projít s ní technickou. Táhlé praskliny, které vznikly až několik týdnů po zásahu, však ve skle zůstaly. Výměna nás tak nemine, kdybychom ale jednali rychleji, mohli bychom u malé praskliny skutečně ušetřit.

Budoucnost s opicí

Kámen zasáhne velmi lehké sklo a to zůstane nepoškozeno. Tak vypadá budoucnost. Konkrétně se jmenuje Gorilla Glass. Zní vám to povědomě? Aby ne, jméno velkého primáta nesou i krycí plochy na displejích většiny chytrých telefonů. „Použití opticky čistého a odolného Gorilla Glassu je nyní možné pro libovolné okno. Ve srovnání s konvenčním sklem je přitom o padesát procent lehčí,“ říká Doug Harshbarger ze společnosti Corning Inc. Právě ta má na svědomí první sériovou aplikaci novinky – používá ji supersportovní elektromobil BMW i8.