Jak se žije s kráčivým rypadlem: Vodní pavouk | SvetMotoru.cz
Svět Motorů

Nejčtenější a nejprodávanější
motoristický časopis

23. 7. 2015

Jak se žije s kráčivým rypadlem: Vodní pavouk

Jak se žije s kráčivým rypadlem

Fotogalerie

15 fotografií

Umí pracovat na souši i ve vodě, může fungovat na kolech i „nohách“. Působí jako monstrum z vědecko-fantastického filmu. Jak se vůbec kráčivé rypadlo dokáže v obou živlech pohybovat? A můžete se s ním potkat silnici?

(více v čísle 23/15)

Přes vodní hladinu lipenské přehradní nádrže u Černé v Pošumaví vane chladný vítr. Stojíme na břehu u zvláštního bagru Povodí Vltavy, který připomíná obojživelného členovce. A přestože působí Menzi- Muck 330 trochu neohrabaně, po chvíli zavěšení na kabině strojníka Rudolfa Glasunova můžeme říct, že zdání klame. Kráčivé rypadlo, jak se podivuhodnému stroji správně říká, je velmi obratné, ale hlavně skutečně rychlé. Lehce se pohybuje jak na souši, tak ve vodě. Trošku však předbíháme…

Potkáte se?

Přestože je čtyřkolové plně hydraulické rypadlo vybaveno i na pohyb po silnici a nechybějí ani všechna obrysová, dálková či tlumená světla včetně výstražného, samo se na ni nepouští, maximálně na krátké přejezdy. „Silnici nepoužíváme, je to pomalé. Maximálně tak na její přejezd z jedné strany na druhou, kdyby naložení a převezení na krátkou vzdálenost zdržovalo,“ vysvětluje řidič rypadla. Není to tedy kvůli nízké rychlosti maximálně 15 km/h, ani rozměrným kolům s nasazenými řetězy. „Od loňského podzimu, kdy jej máme, jsme je nesundali. Pomáhají proti smeknutí na kluzkých svazích vodních ploch a dobře zabírají i při pohybu po různých reliéfech dna,“ říká Glasunov.

Než rypadlo sestoupí do vody, jako první roztáhne kola do pracovní polohy, čímž výrazně zvýší stabilitu. Tu dál podpoří vysunutím „bačkor“. Po pootočení do směru sestupu se bagr zapře o dno a k vodě vystrčí obě „nohy“. Opřený o lžíci se přitáhne a po velkých kolech sjede do vody. Zpátky to jde stejně, jen se bagr od vody odtlačuje, aby neničil břeh.
Autor: Jiří Káš

Rypadlo přitom slouží na celém území jižních Čech, podle strojníka třeba i v desítky kilometrů vzdálených lokalitách na Písecku nebo Strakonicku. Jak se tam tedy desetitunové monstrum dostane? „Přesunujeme se na korbě tatry, vyšplhám se na ni za tři minutky,“ usmívá se strojník, který v obou živlech tráví každý pracovní den od 7 do 15 hodin. A kdybyste chtěli kráčivé rypadlo řídit? „Kromě řidičského oprávnění skupiny C budete potřebovat i strojnický průkaz, ale než by vám rypadlo svěřili, chce to hlavně hodně praxe. Já se učil u tchána pěkných pár let,“ vysvětluje Glasunov.

Obojživelník

Ale zpět na břeh Lipna. Rypadlo právě vytváří nové molo. Zatím z pevniny do přehradní nádrže sahá asi 30 metrů. Zajímá nás, jak dlouho takový výběžek vody vlastně vzniká. „Těchto zhruba třicet metrů jsme udělali za jediný den, padlo na to patnáct tater plných kamene,“ vysvětluje strojník. Než bude molo hotové, potrvá podle něj několik dní. Sledujeme jeho práci, z již vytvořeného tělesa rozhrnuje mnohametrákové balvany z velké hromady na jeho špičce, jako kdyby byly z polystyrénu. Na ně pak přichází menší kamenivo a zase se stroj posune dál. Tohle ale dokáže i klasický bagr. Proto nás zajímá, jak se stroj pohybuje i na bocích mola a ve vodě, když je třeba dno připravit a zarovnat.

Proměna

Nestačíme se divit, jak rychle se několika jistými pohyby z klasického rypadla stává vodní „živočich s nohama“. Z cestovní sevřené polohy nejdříve roztáhne všechna čtyři kola. Ze dvou předních kol postupně strojník vysune vzpěry zakončené takzvanými bačkorami. Jsou to vlastně kruhovité disky s trny, které stabilizují stroj, aby se nesmekal po kamenech ani dalších nerovnostech pod hladinou nebo na břehu vody. Ještě vysune teleskopický nástavec s rypadlem a natočí se, aby se mohl opřít o dno. Tím se stroj sklopí a postupným otáčením a přesouváním váhy ze vzpěr na kola a lžíci rypadla se velmi rychle ocitne ve vodě. Po krátkém pobytu ve vodě a zarovnávání dna se obdobnými pohyby dostane lehce zase zpět na molo. Na břeh se nikdy nepřitahuje, aby ho neponičil, ale vytlačuje se opíráním o lžíci. Po vyjetí z vody po sobě ještě uhladí rozjezděný břeh.

Diskovitý talíř „bačkory“ s hroty má pro stabilitu stroje při sestupu i práci ve vodě zásadní význam. Po jejím dosednutí se rypadlo nesmeká po skrytých kamenech.
Autor: Jiří Káš

Nehrozí při výstupech a nástupech na úbočí mola nebezpečí pádu stroje? „Kdepak. Ještě se mi nestalo, že bych se do vody převrátil. Ale je to hlavně o zachování zdravého rozumu. Stroj má limity a ty je třeba respektovat. Nemusíte se bát,“ kývne směrem k nám. Abychom si totiž na vlastní kůži užili pohyby rypadla a osahali jeho práci, víceméně visíme na boku kabiny ve dveřích vedle strojníka. „Kdybychom se přece jen zakymáceli více, než by bylo zdrávo, vrhněte se dovnitř. Tady se nějak srovnáme,“ směje se Glasunov. „Kdybyste vyskočili ven, stroj by vás setrvačností nejspíše zasáhl,“ doplňuje už vážně. Zajímá nás, jestli tenhle obojživelný pavouk umí i jiné věci. „Jasně, stačí vyměnit přídavné zařízení. Kromě různých bouracích kladiv či navijáků tu máme i hydraulické kleště, které v zimě používáme na nemocné nebo přerostlé stromy nad vodními plochami nebo osazování břehů balvany. Jsou tu i lžíce, jimiž v předjaří rozbíjíme v řekách led,“ popisuje další zvládnuté úkoly stroje Rudolf Glasunov.

Velká kola, u nichž nejsou podpůrné vzpěry, jsou opatřena silnými řetězy už od výrobce. Výrazně napomáhají prostupnosti terénem při sestupu a výstupu do vody.
Autor: Jiří Káš

Víte, že…

… spotřeba bagru se pohybuje mezi 8 a 11 litry nafty za motohodinu, tedy jednu hodinu pracovního nasazení? Její výše kolísá podle míry zatížení stroje a podmínek, v nichž momentálně pracuje.

… pneumatiky jsou místo vzduchu naplněny pěnou? Je to preventivní krok proti případnému, i když jen velmi málo pravděpodobnému riziku protržení pláště o kámen nebo jiný velký ostrý předmět ve vodě.

Vyšlo v časopisu

Svět motorů
23 / 2015 Objednat číslo Další články z čísla
Sdílej na facebooku
 

Archiv PDF


Přihlásit se / Zaregistrovat se
Vstup do archivu používá nový, uživatelsky vylepšený systém přihlášení. Pro vstup do archivu potřebujete jednotný účet platný pro všechny weby vydavatelství CZECH NEWS CENTER a.s.Po přihlášení pokračujte zde!

Zapomněli jste heslo?
 
 

Redakce

Adresa: Komunardů 1584/42, 170 00 Praha 7
Email: svet.motoru@cncenter.cz
Telefon: 225 977 851