V oblačném listopadovém ránu se na silnici poblíž Rašovic u středočeských Uhlířských Janovic potkáváme s týmem Josefa Vedrala, který tu dnes má skolit tři nemocné polosuché třešně. „Tuhle alej pamatuji ještě jako student, v šedesátých letech jsme sem chodili na chrupky,“ popisuje a dodává, že některé stromy vysazené za první republiky už jen přežívají a mohly by ohrozit motoristy. Jaroslav Hudec, pracovník Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje starající se o zdraví stromů (dendrolog), nám potvrzuje, že nejde v žádném případě o plošné likvidace alejí u cest, jak potřebné práce někdy prezentuje ekologicky zabarvený tisk.

Poražený kmen se kvůli snadnější manipulaci řeže na malé kusy. V tomto stromě měli hnízdo sršni.

Autor: Svět motorů

„Kraj obhospodařuje přes deset milionů stromů, ročně jich musíme kvůli nebezpečí pro silniční provoz porazit jen několik set. A na prázdná místa vysazujeme jiné,“ popisuje Hudec. Podle dendrologových statistik bude letos skáceno přes pět set stromů, na příští rok počítá se zhruba stejným počtem. V oblasti Uhlířských Janovic letos porazili necelou padesátku.

Hlavním heslem při kácení nebezpečných stromů je co nejméně omezit provoz na silnici. „Na začátku a konci každého úseku, kde se bude kácet, jsou asi ve vzdálenosti sto metrů od místa porážení umístěny přenosné dopravní značky,“ říká šéf pětičlenné pracovní čety Vedral. Když se rozjede kácení, stojí u nich pracovníci s červenými praporky, kteří zastaví provoz.

Přestože samotné poražení stromu trvá jen několik minut, na vozovce nesmí zůstat nic, co by bránilo hladkému průjezdu vozidel. I proto je četa pětičlenná. Sestává ze dvou mužů s motorovými pilami a tří dělníků, kteří okamžitě po pádu kmene odstraňují větve a dřevo z vozovky, aby se co nejdříve dalo projet.

Za necelých deset minut, kdy byl provoz v úseku kácení prvního stromu neprůjezdný, zastavují muži s praporky pětici aut. „Na silnici třetí třídy nejsou zdržení velká, ovšem na frekventovaných komunikacích druhé třídy už musíme vytyčovat objízdné trasy. Zejména v případech, kdy se musí nebezpečný strom odřezávat postupně z pracovní plošiny, třeba v blízkosti elektrického vedení,“ vysvětluje Hudec. Mezitím je už první třešeň v pořadníku podetnuta a odklizena. Provoz je obnoven. Těžaři dál mimo vozovku krájejí kmen a větve na menší kusy, aby manipulanti rychle odstranili dřevo i z příkopu a naložili na přistavený valník. Od zastavení provozu trvá jen něco přes dvacet minut, než je okolí poraženého stromu prázdné. Stejný postup se opakuje u dalších umírajících stromů. Trojice třešní je pryč po zhruba hodině a půl práce, provoz v úseku byl zcela zastaven v součtu jen na necelých dvacet minut.

Na kácení upozorňují dopravní značky s dostatečným odstupem. Samotný provoz pak zastavují pracovníci červenými praporky.

Autor: Svět motorů

Bez povolení to nejde

Kdo by si myslel, že si silničáři prostě jen vyberou strom a ve vhodné chvíli jej porazí, je na omylu. Nejdříve musí být k poražení povolení. „Vydává jej na žádost kraje obec, na jejímž katastru strom stojí,“ vysvětluje dendrolog Krajské správy komunikací Jaroslav Hudec. „Bez papíru, který navíc musíme mít při práci u sebe, se nic porazit nesmí,“ dodává. A na místo pokáceného obvykle správa vysadí hned nový, nejčastěji exemplář toho samého druhu. „Volné necháváme po dohodě s obcemi jen úseky, kde by obnovení porostu mohlo znamenat znepřehlednění úseku,“ popisuje zavedenou praxi Hudec.

K čemu jsou aleje?

Stromořadí zavedla do české krajiny již v osmnáctém století Marie Terezie. Mají dvojí funkci: v létě brání díky stínu přehřívání vozovky, v zimě částečně omezují vnikání sněhu na silnice, nebo alespoň značí směr jízdy zavátou vozovkou.

Víte, že…

… odpovědnost za škody, které se stanou kvůli pádu stromu nebo větve, má správa komunikací?

… nebezpečné stromy se kácejí jen v době vegetačního klidu, tedy zejména v předjaří a na podzim?

… celoročně se mohou nebezpečné porosty porážet jen v případě bezprostředního ohrožení provozu? Například po vichřici nebo úderu blesku.

Stromořadí vs. provoz

Že zajištění bezpečného provozu na silnicích nemusí znamenat plošné kácení letitých alejí, dokumentuje průlomové jednání v Raspenavě na Frýdlantsku. Jindy nesmiřitelní ekologové a stoupenci iniciativy „Zachraňme aleje“ našli společnou řeč se správou silnic, zástupci kraje a dotčených měst. „V každém z pěti úseků se stromořadími jsou jasně popsány stromy, které lze zachovat, i ty, jež obnově silnic ustoupí,“ říká starosta Frýdlantu Dan Ramzer. Výjimkou je podle něj stromořadí mezi Raspenavou a Krásným Lesem, které kvůli špatnému stavu čeká kompletní vykácení, ovšem bude nahrazeno vysázením nového. Naopak zachována zůstane alej mezi Novým Městem pod Smrkem a Jindřichovicemi. Původně se tu měla rozšiřovat silnice na 4 metry. Alej však zůstane a s ní i silnice v původní šíři 3,5 metru. Pro vyhýbání se tu vytvoří zálivy na místě odstraněných stromů.