Pokud váš autoservis dělá svou práci svědomitě a navštěvujete jej nejpozději v intervalech stanovených výrobcem, nemělo by moderní auto vyžadovat žádnou specifickou přípravu na první mrazy. Řídký olej, který zůstává tekutý i za nízkých teplot, má dnes v motoru či převodovce i kvůli spotřebě paliva. Chladicí kapalina zároveň chrání motor i stále tenčí a lehčí chladiče před korozí i vodním kamenem – čistou vodu si do moderního auta nedovolí nalít už ani drobný dovozce z Ústí nad Labem, který zánovní octavii z dvou různých vraků doskládal až pět minut před vaším příchodem. Dá se tak říci, že dnešní auta jsou na zimu připravena už z výrobních linek, aspoň dokud dostávají předepsaný servis. Nikdo však řidiče zatím nezbavil starosti o zimní náplň ostřikovačů a palivo v nádrži. Mnozí ani nevědí, že v zimní jakosti existuje nejen nafta, ale i benzin.

Ostřikovače

Nejlepší kapaliny při -20 stupních teprve dělají první krystaly. Nejhorší už ani netečou.

Autor: Svět motorů

Vyšší cenu. Kapalina s obsahem drahého lihu a mrazuvzdorností do -20 °C stojí i třikrát víc než letní směs.

Hůř myje mouchy. Líh účinně odmašťuje, ale zaschlý hmyz nerozpouští tak dobře jako speciální tenzidy.

Rychlejší opotřebení stěračů a pryžových těsnění oken. Líh vymývá změkčovače plastů, takže tyto díly tvrdnou, křehnou a ztrácejí funkci. V neposlední řadě v létě zimní kapalinu ani běžně nekoupíte – čerpací stanice i obchodníci obvykle objednávají jen jeden, sezonně aktuální druh.

V čem je problém: Letní kapalina mrzne těsně pod nulou. Takže buď si spuštěním ostřikovačů vyrobíte na skle ledopád, nebo z trysek ani nic nevyteče.

Co dělat: Nedoplňujte už žádnou letní kapalinu, byť při současném počasí ještě stačí. Nestihli byste ji už vypotřebovat. Směs do ostřikovačů se nechová aditivně, tedy nelze říci, že polovina letní a polovina zimní (-20stupňové) bude bez problémů omývat okno při minus deseti. Odpařováním lihu na skle teplota dále klesá, takže místo kýženého lepšího vidění může vzniknout bílá ledová clona. Pokud jste letní kapalinu zcela nespotřebovali a přicházejí mrazy, dolijte dražší typ do -40 °C, jenž jinak v našich klimatických podmínkách není nutný.

Jak vybírat: Kvalitní kapalina do -20 °C by měla obsahovat zhruba 30 % lihu a také aspoň jedno procento etylenglykolu, který zpomaluje odpaření lihu po nastříkání na sklo. Bez něj i kapalina s velmi dobou mrazuvzdorností tvoří bílý ledový povlak. Nikde není řečeno, co má znamenat těch -20 °C uváděných na obalu. Zda jde o teplotu vzniku prvních krystalů, či o teplotu, kde kapalina zcela zmrzne. Rozdíl mezi oběma stavy bývá až deset stupňů a ostřikovače přestávají správně fungovat blíž k první hranici. Zejména si dejte pozor na kapaliny, které už na obalu uvádějí, že tolerance mrazuvzdornosti je +/-3 °C. V praxi to pak znamená, že mrznout začnou už při –17 °C – tlak na cenu je dnes neúprosný. Z toho plyne i naše hlavní doporučení: není takřka šance, aby kapalina prodávaná pod 30 Kč za litr měla odpovídající kvalitu.

Benzin

Více vody v benzinu mívají také ti, kdo často jezdí s poloprázdnou nádrží. Tankujte vždy plnou.

Autor: Svět motorů

Zimní mobilitu benzinového vozu může ohrozit také voda vysrážená v nádrži.

V čem je problém: Zimní benzin s vysokým tlakem par by se v létě odpařoval příliš rychle, což by vedlo třeba k zavzdušňování karburátorů a obtížným teplým startům strojů, které je ještě mají. Kromě starých vozů jsou to často motocykly, ale třeba i téměř veškerá zahradní technika. Zimní benzin v létě by se také mnohem více odpařoval při skladování a čerpání.

Naopak letní benzin v zimě se opařuje tak málo, že v promrzlém motoru nepřejde do plynného skupenství a svíčka jej nedokáže zapálit. Co hůř, pokud zmáčí karbonové úsady na izolátoru, vybije se přes ně proud dřív, než stihne přeskočit jiskra – naši předci tomu říkali „uchlastaný motor“ nebo „ulité svíčky“. Léta platilo, že agregáty se vstřikováním paliva, které benzinu v odpaření pomohou rozprášením do sacích kanálů, nemají ani v zimě s letním typem potíže. Ovšem současný plošný nástup motorů s přímým vstřikem vrací „uchlastání“ znovu na scénu – benzin zde má mnohem méně času se odpařit a vzniká víc sazí, které zkratování elektrod umožňují. Problém se nejčastěji projeví při opakovaném startu, tedy pokud někdo studený motor nastartuje, ale místo delší jízdy třeba jen přejede z parkovacího místa ke vchodu. Při dalším startu pak už spouštěč točí agregátem marně. Pokud máte v nádrži či v palivovém vedení vysráženou vodu, nemusí ničemu vadit – zůstává vespodu. Když ale zmrzne, dají se krystaly ledu obvykle do pohybu a někde něco ucpou.

Co dělat: Jestliže jste plnou nádrž nabrali po 1. 11., odkdy jsou prodejci povinni dodávat benzin se zimním tlakem par, neměli byste mít problém. Pokud máte v nádrži starší „zásoby“, doporučujeme vyjezdit, dokud nemrzne – a pak natankovat plnou. Voda vysrážená v nádrži už dnes obvykle není problém, neboť benzin obsahuje až pět procent lihu, který ji vstřebá. Problém však mohou mít experimentátoři s lihovým palivem E85. To rozpustí hodně vody, často i z tanků čerpacích stanic. Když však pak E85 smísíte třeba s polovinou čistého benzinu, rozpustnost vody poklesne na méně než polovinu, takže nějaká vypadne. A benzin se standardním obsahem lihu by ji zvládl vysoušet jen pomalu. V takovém případě (pokud jste v létě tankovali E85) doporučujeme přilít do nádrže plechovku známého velfobinu – což je dokonale čistý líh se schopností pohltit maximum vody.

Jak vybírat: Riziko, že i na počátku zimy koupíte ještě přechodový, či dokonce už letní benzin, je vyšší u takzvaných prémiových paliv. Prodá se jich méně, a tak je i obměna v tancích pomalejší. Pokud váš vůz stooktanový benzin nevyžaduje a tankujete jej jen pro dobrý pocit, nyní se mu vyhněte. Nejpřesněji sezonní kvalitu samozřejmě dodržují čerpací stanice, které se nevyhýbají kontrolám, respektive za ně dokonce platí. V Česku bývají označeny Pečetí kvality motorových paliv od SGS (dříve Ústav paliv a maziv).

Nafta

Pokud se již parafíny takto napěchují do fi ltru, nechtějí se pak rozpustit ani při vyšších teplotách

Autor: Svět motorů

V čem je problém: Obvyklý scénář „zimního dieselového problému“ vypadá tak, že po startu začnou krystaly parafínu zalepovat povrch fi ltru. Pokud jej zalepí dřív, než se stihne zahřát (návratem paliva z motoru, někdy i elektricky), začne motor takzvaně hladovět. Zkrátka mu klesá výkon, až úplně zhasne. A to často už při vyšší teplotě, než je udávaná filtrovatelnost dané nafty. Normované zkušební sítko totiž napodobuje fi ltr tak ze sedmdesátých let. Dnešní, jemná se ucpou mnohem dříve.

Co dělat: Hlavní rada je plánovat tankování tak, abyste letní či přechodovou naftu pokud možno úplně vyjezdili do počátku prosince. Po 1. 12. jsou čerpací stanice povinny prodávat už jen naftu s filtrovatelností pod -20 °C. Můžete použít také aditiva s modifikátory krystalické struktury parafínů. Nesníží jejich množství, ale velikost, takže filtr ucpávají pomaleji a je větší šance, že to nestihnou před jeho zahřátím. Aditiva však musíte přidat do teplé nafty, v níž se ještě krystaly nevytvořily – ideálně rovnou při tankování. A pozor – žádnou přísadou neuděláte z letní nafty zimní, ta má prostě parafínů příliš moc.

Jak vybírat: Naftu počátkem zimy tankujte na čerpacích stanicích s velkou výtočí – tam máte větší jistotu, že už se stihla obměnit. Přísady slibující zlepšení filtrovatelnosti jsme v minulých letech laboratorně odzkoušeli několikrát (naposledy v SM 49/13), na českou naftu však bohužel zabírá jen jediná: Super Diesel Aditiv od firmy VIF, takový ten zastarale vyhlížející výrobek v plechovce.