Jak se žije obsluze vyprošťovacího vozidla: Siláci v pohotovosti
Fotogalerie
9 fotografií
Na uvolnění silnice zatarasené kamionem nestačí obyčejná odtahovka, to je práce pro těžkotonážní vyprošťovací vozy. Jak jejich zásah vypadá a co všechno obnáší?
Nákladní auta potkáváme za volantem všude. Když mají potíže, pocítí to všichni motoristé – kamion dokáže ucpat silnici na dlouhé hodiny. „Asistenční služby pojišťoven nebo správci komunikací nás volají na pomoc každý den,“ popisuje četnost zásahů František Paum, šéf nýřanské odtahové služby Pame-Auto. „Smlouvy jasně stanovují, že na místě poruchy nebo havárie musíme být do třiceti minut,“ dodává. „Náš Mercedes-Benz Actros 6x4 a Tatra 8x8 jsou tak v pohotovosti 24 hodin denně po celý rok včetně svátků,“ popisuje velitel zásahové skupiny Miloslav Greif, který ji vede už patnáct let. Hlavním zásahovým teritoriem jsou západní Čechy podél D5 – od Ejpovic až po Rozvadov – Weidhaus. Zásahy platí majitelé vozidel či asistenční služby pojišťoven.
Jak Greif podotýká, každý zásah je jiný – záleží na počasí, denní a roční době a podmínkách v místě. Jedno ale mají akce vyprošťovacího vozu společné: minimální dobu zásahu. „Odtažení auta byť jen s jednoduchou poruchou bez velkých poškození trvá určitě dvě hodiny. A nejsložitější případy těžších havárií s poškozením vozidla, nákladu i komunikace klidně půl dne, tedy vlastně celou směnu,“ vysvětluje šéf vyprošťovací skupiny.
Jedeme to vyzkoušet
Samozřejmě nás nejvíc ze všeho zajímá, jak takový zásah vypadá. „Vyrážíme v okamžiku, kdy máme konkrétní informace, vyprošťovací vozidlo a asistenční vůz,“ říká Greif. To už s rozsvícenými světly míříme společně se žlutým zásahovým actrosem na okresku poblíž Stříbra, kde se řidiči návěsu podařilo sjet mimo silnici a částečně zatarasit provoz. Poblíž místa nehody sjíždíme na louku, abychom se k autu vůbec dostali.
Jak se vyprošťuje
Po příjezdu jako první krok vymezujeme prostor zásahu, aby se nehoda neřetězila. V tomto případě to ale jako obvykle už udělali hasiči, kteří byli na místě první. „Na silnicích 1. až 3. tříd místo zásahu vždy označují oni nebo policie. To podle toho, kdo je na místě dříve. Na nás je to jen na dálnicích, a to jen tehdy, když dorazíme jako první,“ podotýká Greif.
Protože posádka havarovaného kamionu vyvázla bez zranění, my i tým rovnou přistupujeme k vozidlu. „Vzhledem k tomu, že máme patnáct let zkušeností, velmi rychle zjistíme, jak vozidlo vyprostit a komunikaci zprůjezdnit,“ říká šéf zásahu.
Terén je bohužel měkký, a tak budeme potřebovat pomoc – zásahová Tatra 8x8 s jeřábem už je na cestě. Tenhle speciál na původním vojenském podvozku má stotunový naviják, který podle Greifa vytáhne třicetitunové vozidlo jako nic. „Tatra se dostane úplně všude, nasazujeme ji k nejsložitějším případům,“ vysvětluje velitel zásahové jednotky.
Po dvaceti minutách je tatra tu a jako pírko vytahuje havarovaný návěs na silnici, kam jsme mezitím také vyjeli. Nyní přichází na řadu upevnění havarovaného vozu na actros, do takzvaných brýlí. Vypadají skutečně jako velké obroučky - vyprošťovací auto je hydraulicky sklopí z ložné plochy až na úroveň vozovky.
Když jsou kola upevněná, přizvedne se předek taženého vozidla. Riziku převážení vyprošťovacího auta dozadu zabraňuje třítunové závaží, které se přesune co nejblíže kabině. Upevněné vozidlo odtahujeme do servisu. „Nejčastěji nás majitelé vozidel směřují ke smluvním partnerům. Jen málokdy je odtáhneme k nám do areálu,“ podotýká Greif. Náš zásah na místě patřil mezi snadnější – trval přes tři hodiny.
Lana i pila
Nejsložitější vyproštění bývá u vozidel, která se dostanou mimo vozovku patnáct dvacet metrů, často pod svah. Prvním krokem v takových případech je upevnění vyprošťovaného vozidla lany, aby jej bylo možné vytáhnout na silnici. „Obsluha už ví, kam lana dát a jak je upevnit. Smyslem všeho je nepoškodit havarované auto ještě více,“ říká Greif.
Následuje vytažení upevněného vozidla navijáky a dalšími vyprošťovacími mechanismy. Právě tady je pomoc Tatry 8x8 pravým požehnáním. V její výbavě ale nechybějí ani motorové pily. „Už jsme se párkrát museli k autu prořezat porostem a udělat si okolo vozu i manévrovací prostor,“ dodává.
Co když utečou prasata?
„Vyproštěním vozidla ale práce záchranného týmu nekončí, zbývá náklad,“ popisuje další nezbytnou činnost Greif. Ještě dobré je to podle něj u věcí, ty se prostě posbírají nebo pomocí jeřábu či navijáku přeloží na přistavenou techniku.
Horší je to s živými zvířaty. „Už jsme spolu s hasiči honili vepře, ale třeba na uprchlé býky jsme si netroufl i,“ popisuje úsměvné momenty z minulých zásahů Greif. „Taky jsme tu jednou měli dva vystresované klusáky, ty si ale majitelka chytila sama. Prý měli větší cenu než naše vyprošťovací auto. To přitom stálo přes osm milionů,“ usmívá se Greif.
Práce je podle něho stále dost, ale projevil se odklon tranzitní dopravy do Německa z Balkánu nebo od Baltu do jiných zemí. „Pryč jsou i časy, kdy se dal táhnout třeba kamion s návěsem z Barcelony až do Česka jako v 90. letech. Zasahujeme tak většinou jen u českých dopravců,“ uzavírá.
Zdokumentovat
Každý zásah vyprošťovací tým průběžně fotí: situaci po příjezdu, postup prací, překládku nákladu, vyčistění místa zásahu a podobně. „Fotky musí být minimálně čtyři, ale děláme jich mnohem více,“ říká velitel vyprošťovací skupiny Miloslav Greif. Slouží podle něj spíše k ilustraci situace než k detailnímu popisu škod a vyprošťovacích prací. Většinou se používají mobily - nepřekážejí, navíc jejich fotky ve větším rozlišení stačí.
Jak se stát vyprošťovákem
Kromě patřičného řidičského oprávnění (C, C + E) a jízdní praxe musí mít šofér i proškolení na práce s hydraulikou, jeřábnické a vazačské zkoušky (jak upevnit vytahované vozidlo, aby nedošlo k dalším nechtěným poškozením - třeba aby se neutrhla náprava). Školení se koná každý rok, pro silnice všech tříd je jednodenní. Pro zásah na dálnici trvá ještě déle - až tři dny. Obsluha totiž musí znát nejen práci s vozem při vyprošťování, ale také vědět, jak zajistit bezpečí zasahující jednotky v dálničním provozu.
Zavolejte správce!
Na začátku každé vyprošťovací akce je telefonát z dispečinku pojišťovny nebo správce komunikace. „Kdyby bylo možné vybrat si, nejraději bychom spolupracovali se správcem komunikace,“ tvrdí šéf vyprošťovacího týmu Miloslav Greif. Má totiž vyškolené lidí, na rozdíl od infolinek asistenčních služeb pojišťoven zajišťovaných převážně brigádníky. Správci silnic tak nejenže poznají místo havárie, ale vědí, jak to tam vypadá. To je klíčové pro nasazení techniky. „Nestane se nám tak, že k havárii přijedeme s neadekvátním vybavením,“ naráží na málo zkušené operátory linek asistenčních služeb. „Ti sice umějí jazyky, ale se samotným zásahem nám příliš neporadí,“ posteskne si.
Víte, že…
… tým vyprošťovacího vozidla má minimálně dva členy: velitele zásahu a člena posádky? Je to pro případ nehody, aby tam pak nezůstal poraněný člen zásahové jednotky sám.
… dříve bylo možné odtahovat celé soupravy? Dnes se smí jen samotné tahače.
… lovci nehod, známí u bouraček osobních aut, se u havárií či poruch kamionů nevyskytují? Majitelé vozidel instruují své řidiče, aby v případě havárie nebo poruchy trvali na využití služeb smluvního servisu.
… s vyprošťovacím autem vždy vyjíždí ještě asistenční vozidlo? Obvykle je to osobák.
