Zákon o ochraně ovzduší počítá s možností zavést nízko emisní zóny už od roku 2011. Jenže dosud žádná nevznikla. A asi jen tak nevznikne. Vyhláška, která přišla o dva roky později, dává všechny pravomoci obcím, zároveň je však svazuje pravidly. „Kdo usiluje o vyhlášení zóny, musí mít v obecní vyhlášce také vytýčení objízdné trasy,“ jmenuje pro příklad jednu z podmínek Dominika Pospíšilová z ministerstva životního prostředí.

Právě objízdné trasy jsou asi největší překážkou vyhlášení zón. „Měl by být k dispozici také dostatek parkovacích míst a rovněž dostupná hromadná doprava,“ jmenuje další podmínky úspěšné zóny šéf Týmu silniční bezpečnosti Roman Budský.

Už v roce 2013 jsme psali, že severomoravské Klimkovice chtějí mít nízkoemisní zóny, jež zamezí zejména průjezdu těžké nákladní dopravy přes centrum lázeňského městečka na Ostravsku. Uplynuly tři roky, a zóna stále vyhlášena není. Její neúnavný propagátor Jakub Unucka z tamní radnice už zřejmě rezignoval. Na otázku, kdy budou mít Klimkovice nízkoemisní zóny, odpovídá: „Až bude v Česku zavedena povinnost vybavit všechna vozidla emisními plaketami,“ říká Unucka bez váhání. „Zákon o ochraně ovzduší plošnou povinnost pořízení emisní plakety nestanovuje a ministerstvo o jejím zavedení ani neuvažuje,“ reaguje Pospíšilová.

Praha se dlouhodobě potýká s nápady zamezit vozidlům vjezd, ať už se jedná o modré parkovací zóny, které se v průběhu tohoto roku objeví snad ve všech městských částech, nebo zavedení nízkoemisních zón. Jenže průkopníkem se nestane.

Už loni na podzim městské části zejména na severu metropole vyhlásily, že pro ně zůstává prioritou městský okruh a až do té doby nemá smysl se o nízkoemisních zónách bavit. A dokončení okruhu bude běh na dlouhou trať. „Je to otázka čtvrtstoletí, možná ještě delší doby,“ potvrzuje radní pro dopravu Petr Dolínek a připouští i třicet let. „Nemá cenu vytvářet nízkoemisní zóny ve městě, když nejsou dokončené objízdné trasy,“ naráží radní na základní podmínku zákona.

Ale nevzdává se. „Určitě nepůjdeme cestou mýtného pro všechna auta mířící do centra,“ tvrdí Dolínek. „V tento okamžik zvažujeme omezit vjezd vozidel s nadlimitními parametry, mohlo by jít například o auta nad 12 tun nebo přesahující délku 12 metrů. Vše je ale teprve ve fázi diskuse nad možnými cestami,“ uklidňuje radní.

S myšlenkou nízkoemisních zón si pohrávají i obce na východním okraji Prahy, právě v oblastech, kde není dokončený Pražský okruh. Jedná se zejména o spojení D1 s dálnicí na Hradec Králové.

Typickým příkladem jsou Říčany, které trápí tranzitní doprava na velmi vytížených spojnicích od D10 a D11 na brněnskou dálnici a také silnice 1. třídy I/2 na Kutnou Horu. I tady se však velkým problémem ukazuje vytýčení objízdných tras, blízké okolí spojují jen úzké okresky 2. a 3. tříd. A plánovaný obchvat města je už několik desetiletí jen na papíře. Minimálně ještě v roce 2017 se tedy řidiči emisních zón v ČR bát nemusejí.

Kde mohou být zóny vyhlášeny

Zákon o ochraně ovzduší dává obcím možnost zřídit nízkoemisní zónu pro vjezd do zvláště chráněných území, lázeňských míst a také v oblastech, kde jsou překračovány některé z limitů.

Kdo by neměl vjet

Vjezd do zóny bez omezení by měla mít povolena pouze auta občanů s trvalým bydlištěm v oblasti, takzvaných rezidentů, a dále vozidla, která splňují přísnější emisní limity. Aby byla k rozeznání, označují se barevnými plaketami.

Plakety

Diesel

Červená - Euro 2 nebo Euro 1 s dodatečnou instalací fi ltru pevných částic.

Žlutá - Euro 3 a vyšší a také Euro 2 s dodatečně instalovaným fi ltrem pevných částic.

Zelená - Euro 4 a vyšší nebo Euro 3 s dodatečnou instalací filtru pevných částic.

Benzin

Zelená - Euro 1 a vyšší.

Jak je to v cizině?

Nízkoemisní zóny v Evropě byly postupně zaváděny už od 90. let. První fungují od roku 1996 ve Švédsku, konkrétně ve Stockholmu, Malmö a Göteborgu. Záhy se přidala další západoevropská města, především v Německu, narazíte na ně ale i v Itálii, Rakousku či Velké Británii.

Mají vůbec smysl?

I když si od vyhlášení zón města slibovala zlepšení ovzduší, zejména snížení prachových částic, výsledky měření nejsou příliš přesvědčivé. Ukazuje se, že znečistění nezpůsobují jen motory starých dieselů, ale také otěr brzdového obložení i povrchu vozovek a rovněž průmyslové podniky.