Dobrá zpráva pro motoristy – LPG (zkapalněný ropný plyn) na čerpacích stanicích v Česku potřebnou kvalitu má. Nebylo tomu tak ale vždy, například v roce 2003 na počátku kontrol byla závadná osmina odebraného paliva, tedy v desítkách případů. Postupně došlo ke zlepšení. Loni z bezmála tří stovek odebraných vzorků nevyhovoval už jen jediný, letos v prvních dvou měsících kontroloři České obchodní inspekce (ČOI) nenašli u 54 odběrů LPG problém žádný.

Naší první zastávkou na cestě s kontrolory ČOI je jihočeský Lišov, kde na jeho okraji v 8.10 ráno zastavujeme u čerpací stanice Euro Oil. Dvojice inspektorů vchází k pokladně a předkládá průkazy. Tím je ofi cialitám učiněno zadost a kontrolní odběr může začít.

Rychlý odběr

Zatímco inspektorka vyřizuje papíry, její kolega v doprovodu čerpadlářky míří k nádrži se zkapalněným plynem. „Protože se jedná o vysoce odbornou činnost, najímáme si na ni specialisty,“ vysvětluje mluvčí ČOI Jiří Fröhlich. Proto u nádrže už čekají Aurel Hertel a Michal Matějka, dva technici společnosti SGS, někdejšího Ústavu paliv a maziv. Společně s kontrolory ověřují platnost odzkoušení měřidel vydaného média – je jím pečeť metrologického institutu, která se musí obnovovat jednou za dva roky.

Technici už mají nachystaný stojan s třemi vzájemně propojenými bombičkami.

Obsluha čerpací stanice zapíná výdejní stojan a Hertel načerpává celkem 1,6 litru LPG do nádrží. Obsluha stanice odchází zpět k pokladně a technici SGS zatím oddělují jednotlivé nádržky. „První, opatřená štítkem, je určena k analýze kvality odebraného plynu. Zkoumáme například, zda v médiu nejsou přítomny nečistoty nebo příměsi,“ říká Hertel. Vypisuje cedulku s údaji o odběru (datum a místo) a vkládá do štítku přivázaného k nádobce. Druhá je podle něj záložní vzorek pro případné porovnání nebo odvolání se provozovatele příslušného čerpadla LPG. Větší expanzní nádoba slouží pouze jako přečerpávací prostor. Po odpojení od stojanu jsou bombičky uloženy do sáčků ze silného plastu a zapečetěny. Jejich okraj se přehne a sroluje tak, aby byla nádobka neprodyšně uzavřena. „Přes takto utažený vstup je sáček ještě přelepen pečetící páskou a nikdo se už ke vzorku nedostane. Každá manipulace by totiž byla poznat,“ říká kontrolor ČOI. Jméno ani tvář však zveřejnit nemůžeme, jeho identita nesmí být známa pro další kontrolní obory, kterými se ČOI zabývá.

Všechny tři nádobky jsou uloženy do dřevěné vzorkovnice a tím se technická fáze odběru ukončí.

Zbývá vzorek zkontrolovat v laboratoři SGS. „Samotná analýza trvá tři dny, na vyhotovení protokolu a vyhodnocení vzorku máme třicet dnů,“ popisuje obvyklou praxi Fröhlich a dodává: „Samozřejmě je-li zjištěna závada, reaguje inspekce okamžitě po zprávě z laboratoře. Ihned se vypraví na místo a další prodej závadného LPG zakáže.“ Jak se zavírá čerpací stanice se závadným palivem, jsme rozebrali v SM 22/15.

Pomalý šiml

Spěcháme do čerpací stanice za inspektorkou, která vyřizuje „papíry“. Kontrolorka na laptopu vyhotovuje dva dokumenty: protokol seznámení s odběrem vzorku a další o samotném odběru. Každý ve dvou exemplářích: jeden pro ČOI, další pro provozovatele čerpací stanice. Tomu pak přijde do datové schránky také takzvané seznámení s výsledkem kontroly odebraného vzorku. Kromě údajů o místě, datu a času odběru vyplňuje rovněž den dodávky a množství dovezeného paliva, číslo nabývacího dokladu a množství LPG v nádobě v době odběru. V protokolu nesmí chybět ani dodavatel paliva, aby byl dohledatelný původ LPG.

Všechno musí být řádně vyplněno a zadokumentováno pro případ, že by vzorek byl špatný a věc se dostala třeba až k soudu. „Tam by se čerpačka točila na každé procesní chybě,“ vysvětluje mluvčí ČOI. I proto byla u odběru osobně čerpadlářka přítomna a nyní po prostudování protokolů i podepisuje všechny jejich stránky. Je klidná – sama totiž žádnou odpovědnost vůči ČOI nemá, zodpovědný je provozovatel čerpací stanice.

Do propojené soustavy tří nádržek načerpají technici ze stojanu okolo 1,6 litru LPG.

Autor: Jiří Pekárek

Odběr číslo 2 a 3

Je krátce po deváté a my už máme první odběr za sebou. Odjíždíme na okraj Českých Budějovic, kde odebíráme další vzorky LPG v areálu společnosti Linde. Do dvora, kde prodávají technické plyny například pro sváření, může vjet i soukromá osoba nebo firma. Musíme však chvíli počkat, protože nádrž, kterou máme v plánu kontrolovat, zrovna plní právě dovezeným LPG přímo z cisterny. Médium tedy bude úplně čerstvé. Celý kontrolní proces se zrcadlově opakuje, i tady to trvá necelou hodinku.

Přesouváme se k dalšímu stanovišti, u čerpačky KM Prona je výdejní místo na LPG, které ovšem sama stanice neobsluhuje. Otevírá krátce po desáté, takže jsme zdejší první dnešní zákazníci. I tady jde všechno hladce.

Inspektoři už odjíždějí na další místo, celkem jich v první jarní den mají naplánováno zkontrolovat sedm.

Jak dopadnou s kvalitou námi sledované tři vzorky, budeme vědět v druhé polovině dubna. Čtenářům dáme samozřejmě vědět.

Kdo to platí?

Nabrané množství plynu (cca 1,6 litru) vychází na částku přes dvacet korun. Na ně obsluha čerpací stanice vystaví doklad. „Pokud je všechno v pořádku a žádná závada se nenajde, částku následně hradíme. V opačném případě se odebrané množství neplatí. To pokud šlo o nekvalitní LPG, které nesplňuje normy,“ vysvětluje mluvčí ČOI. Následuje pokuta. Ta je při prvním pochybení méně závažného charakteru spíše na dolní hranici (desítky tisíc korun), v případě vážnějších nebo dalších při následných kontrolách se postih zvyšuje.

Stanice LPG v Česku

Na konci loňského roku evidovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) celkem 917 výdejních míst LPG. Z toho je 501 samostatných, nejčastěji v areálech čerpacích stanic. Obvykle ale mají odlišného provozovatele. Počet stanic na LPG stále mírně roste, podle ministerských dat ve druhém pololetí 2016 přibylo šest provozoven.