Vyráběli jsme ventilační jednotky: Chladná laboratoř

 Procházíme obrovskou halou plnou precizně vyrovnaných plastových výlisků, když kolem nás tiše projede elektrický vláček bez řidiče, naložený před chvilkou vylisovanými díly. Nad hlavou nám přitom po dopravnících projíždějí prázdné přepravky. Vzpomínáme na slova vlivného sociologa Zygmunta Baumana, který popsal továrnu budoucnosti jako místo, kde bude jen člověk a pes. Úkolem člověka bude krmit psa, pes má za úkol hlídat, aby člověk v továrně na nic nesahal. Právě jsme ve výrobní hale společnosti Valeo v Rakovníku – na místě, kde vzniká tři sta tisíc klimatizačních jednotek měsíčně. Tento díl asi běžně neuvidíte, je to však asi desetikilová soustava ventilátoru, klapek, výměníku, ale i filtru, která se stará o úpravu teploty i proudu vzduchu ve vašem voze. Nechybí přitom ani u aut bez klimatizace.

Komplexní práce

Když postupujeme dále prostorem, Baumanova vize se rychle rozplývá. „V současnosti u nás ve třech směnách pracuje asi devět stovek zaměstnanců,“ vítá nás výrobní ředitel závodu Radomil Bludský. Historie zdejší produkce sahá do roku 1994, kdy tady začínali s modulem pro felicii. Dnes zde vznikají komplety především pro koncern Volkswagen, ale i PSA, Renault nebo Opel. Většina jich putuje do evropských výrobních závodů, část ale míří i do Argentiny.

„S přípravou nového výrobku začínáme dva až tři roky před startem produkce,“ popisuje ředitel industrializace Oldřich Němec. Blížíme se k první z výrobních linek, kde v tu chvíli pracuje asi desítka lidí. Stejně jako u výroby aut, i zde předchází chvíli, než si zákazník zatopí, měsíce výpočtů, práce se 3D modely, ale i výroba a náročné testování prototypových kusů.

Ukaž svaly
My už ale sledujeme vznik fi nálních výrobků. „Zde vidíte takzvanou U-linku. Každý pracovník sestavuje jednu jednotku,“ popisuje Radomil Bludský. Realita vypadá asi tak, že dělník má vlastní pojízdný vozík, se kterým prochází desítkou stanovišť. Na každém pak udělá asi deset operací. Tady něco sešroubuje, támhle vloží výměník, jinde přidá a zapojí motorek, a během asi deseti minut se mu pod rukama narodí nová jednotka složená ze šedesáti dílů, zde konkrétně pro Peugeot 208. Jen o pár kroků dále běží další linka, na které vznikají moduly pro volkswagenovskou platformu MQB.

Jen pro ni zde vyrábějí padesát druhů různě upravených setů. „Tato linka je pro změnu typu I – to znamená, že výroba probíhá v řadě a každý pracovník dělá jen jeden úkon,“ vysvětluje Bludský o pár kroků dále. Byť se zde nesmí fotit, vězte, že od všeobecné představy o práci v továrně se to zde dosti liší. Je tu absolutní čisto, všichni jsou oblečeni v bílých pláštích, postupy jsou popsány přehledně na obrazovce. Vypadá to tu spíše jako v tajné laboratoři. Přesto si říkáme, že dělat celou směnu jeden úkon by asi nebylo pro nás. „Tak to však není. Operátoři se z ergonomických důvodů střídají. Pravidelně také měříme lokální svalovou zátěž,“ bere nám vítr z plachet zdejší výrobní ředitel.

Fotka na rozloučenou

Prohlížíme asi patnáct metrů dlouhou linku, na jejímž konci už je hotový díl, jaký vidíte na obrázku – klimatizace třeba pro Volkswagen Golf. Ještě než však odcestuje, čeká jej v uzavřené kabině kontrola. Přes sklo vidíme, jak jednotku bere do svých dlaní robot, zapojuje konektory, hýbe klapkami, ramenem s kamerou prohlíží ze všech stran. „Kontrolní test zkoumá vibrace, hluk i funkčnost všech systémů. U každé vyrobené jednotky také pořizujeme osmdesát snímků, které archivujeme,“ loučí se s námi Radomil Bludský, když pracovník na konci linky bere hotovou jednotku a ukládá ji na speciální paletu.