Formule z Brna drtí světovou konkurenci: Jak brněnský drak uletěl ostatním

Jsme jako firma, studenti u nás aplikují své znalosti a to nám všem otevírá možnosti dozvědět se více – říká nám nad šálkem dobré kávy, kterému nechybí ani týmové logo, šéf marketingu studentského závodního týmu TU Brno Racing Michal Tesař. Jsme v samém centru Vysokého učení technického, na kopci nad moravskou metropolí. Právě tady historicky nejúspěšnější z českých účastníků prestižní mezinárodní soutěže Formula Student sídlí. Týmu se v letošní sezoně podařilo mezi konkurencí 540 soupeřů z celého světa dosáhnout několika vítězství a celkově pátého místa. „Jedná se o čistě studentský projekt, na vývoji, stavbě a testování jsme strávili přes sedmdesát tisíc hodin práce. Organizaci týmu i spolupráci se sponzory si domlouváme sami, škola nám ale poskytuje zázemí a podporu,“ popisuje Tesař.

Už sedm let

Do závodů Brněnští vstoupili už v sezoně 2010/2011. „Pro letošní rok bylo naším cílem výrazně zapracovat na spolehlivosti vozu. A povedlo se, všechny závody jsme dojeli,“ popisuje šéf týmu Josef Jelínek, když vstupujeme do rozlehlé dílny. Právě v ní musí každý rok vzniknout zcela nová formule. „Letos jsme vyměnili trubkový rám za karbonový monokok. Celý vývoj od stanovení základní koncepce zabral tři měsíce. Zabývali jsme se různými testy, simulacemi, pracovali s 3D tiskem,“ vysvětluje, když se blížíme ke zdejšímu speciálu s příznačným jménem Dragon 7.

Kvalita zpracování a cit pro detail nízké formule vyrážejí dech. Vše je zpracováno absolutně precizně. A třeba subtilní přední karbonové zavěšení nebo na první pohled lehounké těhlice vypadají famózně. Zaujme i masivní aerodynamický paket. „Spolupracovali jsme na něm s Leteckým ústavem, dokonce jsme jeho model testovali v aerodynamickém tunelu. K němu mají ve světě přístup jen asi tři týmy,“ vysvětluje Jelínek. Ústav konstruování zase pomohl s 3D tiskem titanové těhlice.

Pokud vás zajímají výkonové parametry, akceleraci na stovku monopost zvládne za 3,4 sekundy a maximální rychlost činí 115 kilometrů v hodině. „Pro nás ale je důležitější, že i na hodně technické trati zvládá průměrnou rychlost kolem 65 km/h,“ říká šéf týmu. Při takovém kalupu už dokáže ani ne dvousetkilový monopost s masivním aerodynamickým setem vytvořit přítlak 85 kilogramů.

Vytištěné turbo

O pohon se stará jednoválec o objemu 510 cm3 s výkonem 61 kilowattů. „Karter motoru pochází od Husqarny, využíváme ale vlastní písty a třístupňovou převodovku. V sání máme dva vstřikovače, přeplňování řešíme turbodmychadlem vlastní konstrukce,“ říká Josef Jelínek. Jak mohli studenti vytvořit originální systém přeplňování? „Na konstrukci jsme spolupracovali se společností Honeywell, která nám jej pak na zakázku vytiskla,“ dozvídáme se o možnostech, na něž mohou běžné závodní týmy zapomenout. Podobných originálních řešení bychom na Dragonu 7 našli řadu.

Ostatně formule měly vždy výsadu použití nejmodernějších technologií a evidentně to platí i o těch studentských. Projekt je ideální platformou, jak nabídnout schopným studentům přístup k tomu „nej“ a zároveň dopomoci účastníkům dostat se k práci snů. „Naši lidé z minulých let našli zaměstnání třeba v Le Mans, formuli 1, na Dakaru nebo v rallye. Často od nás putují také ke sponzorům, kterých je přes 85. Při spolupráci navážou vztahy a zjistí, čemu by se v budoucnu chtěli věnovat,“ potvrzuje Josef Jelínek.

Víte, že…

… pravidla stavby monopostů jsou velmi přísná? Mají přes sto stran.

… aby se tým mohl vypravit na závody, musí nejprve splnit test z inženýrských dovedností?

… při tisícikusové sérii by výroba Dragonu 7 vyšla na 29 000 eur (asi 750 000 korun)? V ceně ale není započítána práce ani vývoj. … při závodech se měří i spotřeba? Na dvaadvacetikilometrovém závodě drak vypije asi pět litrů lihu.

… poměr výkonu a hmotnosti je srovnatelný s Bugatti Veyron?

... Brněnští vyjeli na studijní kemp do společnosti ZF nebo na nehodnocené závody do Moskvy, kde zvítězili?

… na začátku sezony bývá v týmu kolem padesáti členů? Ke konci zůstane asi patnáctičlenné jádro.

… studenti nemají při studiu žádné úlevy? Přitom před závody tráví v dílně i 16 hodin denně.

Tisícikusová série

Cílem soutěže je kromě získání cenných zkušeností účastníků a navázání přátelských kontaktů s kolegy ze zahraničí hlavně ukázat schopnost postavit vlastní jednomístné závodní auto. Musí být dobře ovladatelné, výkonné, spolehlivé a bezpečné zároveň. Hodnotí se ale i vzhled, ekologický dopad a cena. Úkolem každého týmu je sehnat si na závody veškeré prostředky. Dle pravidel by měl být potenciálním zákazníkem víkendový neprofesionální závodník autokrosu nebo sprintu. Předpokládá se vývoj a výroba 1000 takovýchto vozů ročně. Závodní disciplíny: 1. Statické disciplíny: Konstrukce vozu Nákladová studie Marketingový plán 2. Technická přejímka (nebodovaná): Test náklonu Test hluku výfukové soustavy Test brzdného účinku 3. Dynamické disciplíny: Akcelerace na 75 m Jízda na dráze ve tvaru osmičky Závod na jedno kolo na vytyčené dráze z kuželek Vytrvalostní závod na 22 km, kde hraje roli i spotřeba paliva.