Vozilo nás autonomní auto: Jedu samo
Fotogalerie
7 fotografií
Opravdu v budoucnu nebudeme řídit? Vyzkoušeli jsme unikátní vůz, který už dnes zvládá cestovat bez zásahů řidiče.
Mladík před námi zamává na futuristicky vyhlížející vůz stojící opodál. Bílomodrá bublina na zavolání zareaguje tak, že se sama rozjede a za tichého bzučení vyrazí směrem k nám. Za volantem přitom nikdo nesedí. Nepopisujeme scénu z filmů sci-fi ani uměle vytvořených propagačních videí automobilek. Právě stojíme v podzemních garážích obchodního centra na pražském Zličíně, kde probíhají demonstrativní jízdy vozítka Link & Go.
Za jeho vývojem stojí společnost AKKA Technologies, pod kterou spadá i MBtech. Tato inženýringová firma působící dlouhodobě v ČR vyvíjí technologie pro nejrůznější automobilky. „Trend autonomních vozidel i elektomobility sledujeme a intenzivně se mu věnujeme. Narážíme na to, že automobilky často nemají s vývojem podobných řešení příliš zkušeností. Proto se snažíme dostat do role, kdy budeme o krok napřed a zvládneme výrobcům aut i pohonů pomáhat,“ vysvětluje důvod prezentace šéf vývoje Jaroslav Novák.
Budoucnost dnes
To už se před námi do stran otevírají rozměrné dveře a můžeme nahlédnout do interiéru. Tvoří jej dvě lavice, obrovská obrazovka a v koutě se krčí drobný volant. „Vítejte na palubě!“ směje se vývojář projektu Guillaume Trehard, usedající na místo řidiče.
Volant však odsunuje k čelnímu sklu, zavírá dveře, a pak to přijde! Otočí přední sedačku a usadí se proti nám, zády ke směru jízdy. „Nyní projedeme připravenou trasu v autonomním módu. Rád bych ukázal dvě hlavní vychytávky našeho vozidla: vyhýbání se překážkám a lokalizaci v prostoru. Jsme uprostřed budovy, takže zde není pokrytí satelitním signálem. Auto se tedy musí spolehnout pouze na vlastní senzoriku,“ vysvětluje, zatímco se vozítko dává s bzučením elektromotorů do pohybu.
Když se podíváme na obrazovku na boku interiéru, vidíme, jak okolí vnímá vrchní lidar – součástka kombinující laser s radarem. „Právě tento senzor sleduje statickou část okolního prostředí. Rozlišuje budovy, stromy… Dovoluje nám přesně lokalizovat vozidlo v rámci daného prostředí. Pak zde máme sledování překážek. Třeba právě nyní systém detekoval mého kolegu,“ vysvětluje Trehard, když auto prudce zpomalí před chodcem, který vstoupil do cesty.
Na displeji vidíme, jak lidar sloupy garáže promítá do teček, podle nichž se orientuje. Rozeznává dokonce i plastové pásky ohraničující vymezený prostor. Auto sice v minulosti najelo stovky kilometrů v běžném provozu, v České republice však zatím tuto možnost zákony neumožňují.
Pozor na statiku!
Jenže to není vše, co testovaný vůz zvládá. Auto se umí připojit k infrastruktuře, například semaforům, ale i k dalším podobným vozidlům, aby utvořilo formaci. „Samozřejmě je vůz připojen na internet. Vidíme také dopravní situaci v okolí, takže se dokážeme vyhnout třeba zácpě,“ dozvídáme se, zatímco se bublina proplétá mezi sloupy.
Mimochodem podrobnou mapu místa, kde se nyní pohybujeme, si auto vytvořilo samo. O zjištění ze svých čidel se však umí podělit s okolím.
„Máme například senzory schopné zaznamenat vibrace. Otřesy jsou logicky spojeny s kvalitou vozovky. Můžeme tato data sdílet s městem, které tak bude vědět, které silnice je třeba opravit,“ vysvětluje vývojář.
Lidarem dokonce vozidlo dokáže sledovat kvalitu domů v okolí. „Mohli bychom přijít na to, že budova se hýbe a hrozí zřícení. Být připojen má řadu výhod,“ překvapuje nás nevídanými možnostmi Guillaume Trehard, když se cesta blíží ke konci.
Městská budoucnost
Vystupujeme z vozu, zatímco do něj nasedá další skupinka osob. A takto v rámci sdílení by prý mohla vypadat budoucnost mobility. „Dnes běžně auto využíváme jen jednu dvě hodiny denně, což není příliš efektivní. Proto chceme nabídnout něco nového,“ loučí se Trehard.
Souhlasíme, že například ve městech mohou být podobné autonomní elektromobily budoucností. Na dlouhých trasách však podle nás ještě dlouho budou vládnout vozidla na konvenční paliva. Ostatně ani podle vývojářů MBtechu ještě spalovací motory zdaleka neřekly poslední slovo.
Dělají nám myšky
Co obnáší vývoj autonomního vozidla? Na to odpovídal vývojář Guillaume Trehard
Jak dlouho probíhal vývoj vozidla?
Začali jsme v roce 2012 a dokončili jsme jej v roce 2015, kdy proběhlo představení na kongresu v Bordeaux. Autem jsme tam dokonce na základě speciálního povolení jezdili po veřejných komunikacích.
Kolik už auto ujelo?
V provozu jsme strávili přes dva měsíce a ujeli asi osm set kilometrů. Od té doby se soustředíme spíše na testování softwaru a vůz využíváme především na demonstrační jízdy.
Jaký je zde pohon?
Máme dva motory v zadních kolech. Šlo nám o minimalizování počtu pohyblivých částí. Všechna kola rotují v jakémsi dómu kolem vlastní osy, což výrazně zlepšuje manévrovací schopnosti.
Co bylo na vývoji nejtěžší?
Jednoznačně jízda po veřejných komunikacích. Pro autonomní vozidla jsou obtížné všechny nepředvídatelné momenty. V provozu jsme se setkávali s řidiči, kteří se chtěli utkat s autonomním vozidlem. Chovali se mnohem nebezpečněji než obvykle. Často například dělali myšky a podobně. Vozidlo ale vše zvládlo a žádnou nehodu jsme neměli.
Co pro vás bylo na projektu nejzajímavější?
Opravdu mě bavilo, že šlo o projekt čistě pro naši společnost, což nebývá zvykem. Měli jsme proto skutečně velkou tvůrčí svobodu. Vyzkoušeli jsme si práci na propojení systémů. Nejde jen o demonstraci jedné funkce. Museli jsme vše vyzkoušet tak, aby spolu systémy perfektně fungovaly. Chtěli jsme vytvořit něco nového, celý koncept budoucí mobility. A to se nám snad povedlo.
Inovace konceptu
Propojení rozličných technologií: Auto spojuje lasery a stereoskopické kamery se zabudovanou jednotkou sledující polohu a porovnávající data získaná z okolí s interní mapou.
Dobíjecí rameno: Umožňuje automatickou komunikaci a připojení mezi vozidlem a dobíjecí stanicí.
Směrový podvozek: Kompaktní systém spojuje řízení s uložením kola. Elektrickému ovládání všech čtyř kol nabízí bezkonkurenční manévrovatelnost. Motory jsou umístěny přímo u zadních kol, což snižuje hmotnost a zmenšuje zástavbovou velikost.
Řízení po drátě: Kokpit vozidla je plně elektrický. Zcela zde chybí mechanická vazba mezi volantem a podvozkem nebo brzdami.
Elektrická soustava s napětím 48 V: Vyšší napětí pomáhá snižovat spotřebu a umožňuje zmenšit velikost baterie i váhu kabelů.
