TÉMA: Šeroslepost za volantem aneb Špatný zrak je "nevinný" zabiják | SvetMotoru.cz
Svět Motorů
Vstup pro předplatitele
Zapomněli jste heslo?

Nejčtenější a nejprodávanější
motoristický časopis

16. 10. 2019
Tomáš Hadač

TÉMA: Šeroslepost za volantem aneb Špatný zrak je "nevinný" zabiják

Šeroslepost za volantem aneb Špatný zrak je "nevinný" zabiják

Fotogalerie

3 fotografie

Za snížené viditelnosti na tuzemských silnicích přijde o život každoročně kolem sta osob. Jednu z příčin představuje šeroslepost za volantem. Komu nejvíc hrozí? A jak jí čelit?

(více v čísle 42/19)

V Česku za zhoršené viditelnosti zahyne na pozemních komunikacích rok co rok přes sto lidí. Což mimo jiné činí přibližně dvacet procent všech obětí! Za jeden z důvodů platí celkové podcenění kvality zraku ze strany řidičů. „Test německého autoklubu ADAC ukázal, že podíl nehod způsobených špatnou zrakovou ostrostí je srovnatelný s počtem kolizí zapříčiněných alkoholem. Dovolím si tvrdit, že u nás je situace podobná,“ poznamenává šéf Besipu Tomáš Neřold. „Zvlášť za šera nebo v noci jsou oči s nějakou vadou stejným hazardem, jako by byl řidič pod vlivem drog,“ doplňuje prezidentka Mezinárodního sdružení optiků a optometristů Ivana Urválková.

Permanentní vývoj

 Oční vady jsou často skrytý prevít: propukají postupně, vesměs nebolí. Člověk si jednoduše myslí, že vidí pořád stejně. „To je zásadní omyl. Zrak se mění u všech věkových skupin, proto je ho zapotřebí pravidelně kontrolovat,“ upozorňuje Urválková. Lidské oko se pro leckoho překvapivě vyvíjí až do třiceti let. Právě v tomto údobí se prý může zrak zhoršit klidně až o jednu a půl dioptrie. „Už tři čtvrtě dioptrie však stačí na to, aby řidič zahlédl chodce ze vzdálenosti o polovinu kratší než šofér s absencí vady,“ konstatuje Urválková. Kolem čtyřicítky se zase rapidně zvyšuje riziko dalekozrakosti. S přibývajícím stářím se pak k neostrému vidění nablízko přidávají též zpomalené reakce, jež ve spojení s šerem nebo nocí mohou namíchat smrtelný koktejl.

Vada je nevratná!

 Šeroslepost je onemocnění oka, které se projevuje zhoršeným (nebo zaniklým) viděním během šera a noci. Byť přesné statistiky neexistují, Urválková mluví o tom, že alespoň zčásti jí trpí až 65 % Čechů. Komu vlastně hrozí? „Prakticky všem. Nezáleží na tom, zda je vám devatenáct, nebo šedesát devět. Je to dáno dobou, kdy si uměle zvykáme na tmu. Denně například potkávám spousty lidí, kteří nosí tmavé brýle bez ohledu na to, jaké je počasí. Tím si tuto vadu sami vyvolávají,“ varuje Urválková a dodává: „Neuvědomují si ale, že návrat do původního zdravého stavu v podstatě nejde.“

Kontroly? Nestaráme se

 Návodů, jak přinejmenším zmírnit šeroslepost, lze najít několik. Podle Tomáše Neřolda vše začíná u pravidelných kontrol: „Náš výzkum v rámci osvětové kampaně Vidíš skvěle? zjistil, že sedmdesát procent řidičů nebylo poslední rok na kontrole zraku. Přitom skoro tři čtvrtiny z nich potřebují brýle nebo čočky.“ Alarmující je ovšem zjištění, že osm procent motoristů – takřka půl milionu držitelů řidičského oprávnění – by kvůli špatnému zraku nemělo usednout za volant vůbec! Jak často by tedy lidé měli navštěvovat optometristu nebo očního lékaře? Od 18 do 40 let jednou za dva roky, od 40 do 65 jednou za dva až tři roky a od 65 nejlépe každých dvanáct měsíců, radí optometristka Urválková. Nebojte se filtrů

 Další bod tlumící šeroslepost tvoří filtry na brýlích. „Fungují obdobně jako ty na lyže. Rozsvítí vám okolí a cítíte se s nimi bezpečněji. Češi k nim byli zpočátku skeptičtí, teď si pomalu zvykají a docela je kvitují,“ těší Urválkovou. Rovněž by motoristé neměli podceňovat takzvanou oční jógu. „Zní to možná směšně, ale před řízením za šera a ve tmě doporučuji párkrát zakroužit očima, doleva, doprava, nahoru, dolů, čímž si bezvadně procvičíte prostorové vidění,“ pokračuje optometristka.

Černá obloha a mraky chyb

 Co se týče sofistikovanějšího tréninku, na mosteckém autodromu letos na podzim spustili noční kurz bezpečné jízdy. Měli jsme možnost vyzkoušet jej mezi prvními. „Máme to koncipované tak, že si zkusíte zdolávání překážek za světla, šera i tmy, abyste pocítili ten rozdíl,“ vítá nás na severu Čech instruktor Marek Kohoutek. Před tím, než vplujeme na polygon se sedmičkou, seznamuje nás lektor s potřebnou teorií. „Základ úspěchu jízdy ve tmě spočívá v přiměřené rychlosti, jež musí být logicky nižší než za denního světla. Druhá věc je předvídavost. Tu ale načerpáte pouze zkušenostmi,“ zve nás ven na sedmičku stanovišť Marek. Dokud ještě je vidět, úhybné manévry zvládají obstojně všichni. Se západem slunce ale roste chybovost jak houby po dešti. „Je mi třicet sedm a ze čtyř pokusů třikrát trefím vodní zeď. Na druhou stranu aspoň zjišťuju, že nemám s očima něco v pořádku,“ svěřuje se zklamaně účastník Radek. Není sám. Podobných názorů slyšíme už s černou oblohou nad hlavou mraky. Všímá si toho též Kohoutek: „Zatím nám prošlo rukama pouze pár desítek lidí, takže je na obecné výstupy brzy. Nicméně drtivá část se po absolvování shodla, že budou potřebovat nějakou korekci zraku.“ A co vy? Vidíte dobře? Nebo si to jen mylně myslíte jako většina českých řidičů?

Víte, že…

… … podle výzkumu Besipu má jen 28 procent řidičů zcela dobrý zrak nebo správnou korekci?

… více než polovina českých šoférů si myslí, že má zrak v pořádku? Realita je však taková, že 71 % potřebuje brýle nebo čočky.

 

Vyšlo v časopisu

Svět motorů
42 / 2019Objednat čísloDalší články z čísla
Sdílej na facebooku
 

Archiv PDF

Zaregistrujte se zdarma
Vstup do archivu používá nový, uživatelsky vylepšený systém přihlášení. Pro vstup do archivu potřebujete jednotný účet platný pro všechny weby vydavatelství CZECH NEWS CENTER a.s.Pokračujte zde!
 
 

Redakce

Adresa: Komunardů 1584/42, 170 00 Praha 7
Email: svet.motoru@cncenter.cz
Telefon: 225 977 851