ME v autokrosu 2013: Titul nevyšel
Čeští autokrosaři získali letos tři stříbrné a jednu bronzovou medaili. Je sezona bez titulu úspěchem, nebo nikoliv?
(více v čísle 41/13)Poprvé od roku 2003 nezískal tuzemský jezdec titul v žádné z kategorií evropského šampionátu. „Nepovažoval bych to za tragédii. Zkrátka někteří z nás neměli štěstí a občas zastávkovala technika. Neházejme fl intu do obilí,“ parafrázuje jezdec Ladislav Hanák staré české přísloví. „Máme nápady a víme, kam se posunout. Do roka a do dne uvidíme,“ dodává s optimistickým tónem v hlase.
Boj o zlomky sekundy
Ladislav Hanák má na kontě dva tituly mistra Evropy v divizi do 1600 cm3 (2007 a 2008) a v evropském šampionátu v královské třídě Superbuggy vylepšil loňské šesté na letošní třetí místo. „Nějakou dobu jsme vedli, ale bral jsem to s pokorou. Bylo mi jasné, že pokud přestanou největšího favorita Stubbeho trápit závady, bude nejrychlejší. Bylo by rouháním považovat třetí místo za neúspěch,“ domnívá se Hanák.
Na stupně vítězů se letos v seriálu divize Superbuggy podívalo osm závodníků, čtyři z nich dokázali alespoň jednou vyhrát. „V rozjížďkách se scházeli pokaždé vždy alespoň dva jezdci, kteří mohli myslet na výhru, ale výhodné místo v první řadě na startu fi nále bylo jen pro jednoho. Nepřeháním, když řeknu, že po každém výjezdu na trať čekal boj doslova o každý zlomek sekundy. Někdy to vyšlo, jindy ne,“ říká Hanák.
Před startem do posledního finále sezony v italské Maggioře byl celkově druhý. „Jenže před první zatáčkou mě trefil Petr Turek na zadní kolo, ale takových kolizí bývá v autokrosu spousta. Naše buginy se však bohužel zaklínily. Byla smůla, že se to takhle sešlo, ale kvůli tomu přece nepřestane být Petr mým kamarádem,“ dodává český jezdec s nadhledem, přestože se nakonec musel spokojit s bronzovým kovem.
Šampionova pochvala
Po dvou titulech v juniorském šampionátu vletěl Jakub Kubíček rovnou do královské kategorie mistrovství Evropy. A vedl si náramně. Vyhrál závod v Přerově a v konečném účtování ME obsadil pátou příčku.
„Vypadalo to dokonce na čtvrté místo. Ovšem s ohledem na jeden zrušený podnik v Německu se předělával systém bodování, podle kterého se škrtal nejhorší výsledek sezony. Tohle počítání mi nikdy v kariéře nepomohlo a stejně to dopadlo letos. Nejsem čtvrtý, ale pátý. A rozhodně mi to nevadí,“ tvrdí Kubíček.
Průběh ročníku ho prý opravdu překvapil. „Když k tomu přidám Přerov, je to neskutečné. Všechno tam do sebe zapadlo. Dokonce za mnou po závodě přišel mistr Evropy Stubbe se slovy, že dvě kola před koncem už to vzdal, protože věděl, že mě tentokrát neporazí,“ vzpomíná Kubíček.
A co říká na prostředí mezi evropskými střelci v Superbuggy? „Je to neskutečný mazec. Všichni jdou po sobě hrozně tvrdě. Ale moc mě to baví,“ připomíná s úsměvem.
Učíme auto jezdit
První sezonu mezi „velkými“ buginami v evropském šampionátu má za sebou také Tomáš Pospíšilík. Dokončil ji na celkově šestém místě. „Bylo to hodně hektické, protože naše auto nebylo na začátku hotové. Zdržely se objednané díly, takže nám nezbylo nic jiného než si půjčit na závody stroj od Petra Bartoše,“ říká Pospíšilík.
Se svou buginou absolvoval tři podniky mistrovství Evropy. Mimochodem tenhle stroj s motorem BMW mu postavili v dílnách soupeře Ladislava Hanáka. Největším Pospíšilíkovým úspěchem je druhé místo ze závodu před domácími diváky v Nové Pace. Dařilo se mu také v Přerově, kde mu patřila čtvrtá příčka.
„S novým autem jsem se musel učit zacházet, protože jezdilo úplně jinak než Petrovo. Máme menší problémy při vylaďování, ale to jsou běžné záležitosti. Výsledky sezony byly daní za to, abychom naučili auto jezdit. Myslím si, že se nám daří,“ neztrácí Pospíšilík optimismus.
Slibuje odvetu
Loni se stal Václav Fejfar prvním Čechem v historii autokrosu, který získal titul v kategorii cestovních automobilů. Letos skončil druhý.
„Sezonu jsem musel bohužel začít se starším vozem. Navíc hned v prvním závodě v Lotyšsku jsem zastavil, abych netrefi l největšího soupeře. Zhasl mi ovšem motor, už nenaskočil a já přišel o body, které mi nakonec chyběly,“ popisuje Fejfar svoji situaci.
Od čtvrtého podniku ME v Nové Pace nasadil novou Škodu Fabia a do konce sezony vyhrál tři závody. „V posledním nás zlobila elektronická řídicí jednotka, ale je to pryč. Máme připravená zlepšení pro další rok, takže není důvod trápit se, že jsme letos skončili až druzí,“ komentuje Fejfar letošní rok.
Musil přemýšlí, kudy dál Od roku 2007 získal Ondřej Musil v mistrovství Evropy v divizi do 1600 cm3 čtyřikrát konečné druhé místo, jednou byl třetí a v roce 2010 se stal dokonce šampionem.
Po prvních čtyřech závodech sezony 2013 byl desátý s pouhými 23 body. Ve zbývajících pěti podnicích ME vybojoval bodů 83, když jednou vyhrál a třikrát dojel druhý. A stal se vicemistrem Evropy.
„Na začátku sezony jsme měli v týmu vyšší ambice, ale nakonec lze považovat konečný výsledek za úspěch. Na druhou stranu měl největší soupeř Kristian Szabo celý ročník neuvěřitelné štěstí, což mně se nepodařilo,“ hodnotí Musil.
Nemůže totiž zapomenout na závod v Nové Pace, kde vyhrál suverénně rozjížďky a zajistil si nejvýhodnější pozici na startu finále, ale… „Při natočení motoru bylo zjevné, že došlo k mechanické závadě na jedné součástce. Zjistit to o hodinu dříve, stihli bychom motor vyměnit a já bych vyhrál,“ vzpomíná na nešťastné okamžiky, které ho zřejmě stály titul.
Zatím neví, co bude příští rok. „Auto prodáváme a je jedno, zda do Česka nebo do zahraničí. Sám zatím nevím, zda zůstanu u autokrosu, nebo se poohlédnu po něčem jiném,“ dodává jezdec. Zklamání? Ne, úspěch
Čtrnáctiletý Václav Tříska začal jezdit juniorské buginy loni, kdy byl v ME devátý, a letos sahal dokonce po titulu. „Ze druhého místa nejsem zklamaný, považuji to za úspěch, vždyť v téhle kategorii ještě nemám tolik zkušeností. Radost mi dělá výkon zejména v Nové Pace, kde byla nádherná atmosféra,“ říká Tříska. A co bude jezdit příští rok? „Samozřejmě opět juniorky, ale budeme stavět nové auto,“ dodává.