Havárie hvězd F1: Vrátili se

Oba špičkoví automobiloví závodníci, o kterých bude řeč, se znají s Michaelem Schumacherem. Niki Lauda se s německým jezdcem na trati při závodech formule 1 nepotkal. Naopak Mika Häkkinen byl jedenáct let velkým soupeřem Schumiho v boji o titul mistra světa.

Lauda i Häkkinen bojovali po vážných nehodách o život, podobně jako nyní Michael Schumacher. A nakonec zůstali mezi námi.

Niki Lauda: Nürburgring 1976

Závod na slavném německém okruhu byl pro Laudu šestašedesátým v kariéře. Nastupoval do něj jako obhájce titulu a současně z pozice vedoucího jezdce šampionátu. Fanoušci ho neměli rádi, protože Rakušan byl známým kritikem tratě (22,835 km), na které byl vzhledem k délce problém s včasným zásahem zdravotníků. A o tom se měl záhy přesvědčit.

Lauda po špatném startu a výměně pneumatik doháněl ztrátu razantní jízdou přes obrubníky. V kritickém okamžiku nevydržel závěs pravého zadního kola, který byl příčinou havárie. Lauda narazil s ferrari do svahu a po explozi benzinové nádrže se hořící vůz vrátil na trať.

Z výhně o teplotě kolem 800 °C ho dostali Arturo Merzario, Bert Lunger, Guy Edwards a Harald Ertl. Helikoptéra dopravila Laudu postupně až na kliniku do Mannheimu. Problémem nebyly popáleniny prvního až třetího stupně ani mnohočetné zlomeniny, ale popálené plíce a průdušnice. V pilotově hrudníku se nashromáždily jedovaté výpary z hořícího benzinu a zplodiny z hasicího přístroje, kterým jezdce kropili při vyprošťování z vraku.

Laudovi denně vysávali z plic všechny nashromážděné nečistoty. „Tři dny po havárii řekli manželce, že neexistuje šance na přežití,“ vzpomíná dnes.

Podle vlastních slov Rakušan situaci zvládl díky skvělé fyzické kondici a vnitřní vůli. „Nejhorší bylo, když mi ukázali zrcadlo. „Připadal jsem si jako nějaké groteskní zvíře, protože hlava a krk byly asi třikrát větší. Nedalo se věřit, že jde o člověka,“ připomíná si nejtěžší chvíle života.

Třiačtyřicet dnů po hrůzostrašné havárii dojel Niki Lauda čtvrtý v italské Monze. V roce 1977 se stal podruhé a v sezoně 1984 potřetí mistrem světa formule 1. V současné době působí jako člen sportovního vedení Mercedesu F1.

Mika Häkkinen: Adelaide 1995

V sobotu 11. listopadu 1995 dělilo v Adelaide finského jezdce formule 1 Miku Häkkinena od smrti několik okamžiků. Při tréninku na Velkou cenu Austrálie najel v rychlosti 240 km/h na úlomky jednoho z havarovaných vozů. Po nekontrolovaném smyku narazil do bariéry z pneumatik.

Tehdy sedmadvacetiletého Häkkinena okamžitě vytáhli z auta a během dvou minut u něj byl hlavní lékař formule 1 Sid Watkins. „Když jsem dorazil na místo nehody, byl Mika v bezvědomí a měl vážné potíže s dýcháním. Krvácel z úst a modral vinou nedostatku kyslíku. Udělali jsme tracheotomii přímo na asfaltu,“ vzpomíná proslulý specialista na jednu z nejtěžších chvil profesního života.

Tracheotomie znamenala otevřít pacientovi krk a zavést dýchací trubici. Zákrok britského doktora zachránil silně krvácejícímu Häkkinenovi život. Finský pilot ležel deset dní v kómatu v místní nemocnici, hrozila mu ztráta sluchu a zadrhávání v řeči.

O tři roky později se však stal Häkkinen za volantem monopostu McLaren Mercedes mistrem světa a v sezoně 1999 triumf obhájil. Z formule 1 odešel po skončení ročníku 2001 do seriálu cestovních vozů DTM. V současné době působí ve světě F1 jako čestný host a příležitostný televizní komentátor.