Svět Motorů
Vstup pro předplatitele
Zapomněli jste heslo?

Nejčtenější a nejprodávanější
motoristický časopis

Reportáž: Hra (kilo)gramů

Nasoukat se do úzkého kokpitu vozu F1, to je věc jen pro štíhlé muže

Fotogalerie

9 fotografií

Automobilové závody a formulové zvlášť jsou bojem o zlomky sekund. Jejich zisk nebo ztrátu ovlivňuje váha stroje nebo člověka. A jak to chodí ve formuli 1?

(více v čísle 9/14)

Naposledy se ve F1 skloňovala hmotnost na začátku sezony 2009, kdy bylo zaváděno zařízení KERS (energie nashromážděná při brzdění je využita pro krátkodobé zrychlení). Tehdy činila minimální váha vozu (bez jezdce) 605 kilogramů, motoru 95 kg a KERS vážil až 40 kilogramů. Ještě loni byla minimální hmotnost závodního monopostu 620 kg. Po letošním zavedení turbomotorů činí 690 kg, agregátu 155 kg a nově zavedený systém ERS (rekuperace kinetické energie) má od 20 do 24 kilogramů.

Tématu váhy jsme se věnovali ve Světě motorů 48/08 a 19/13. Dnes se na tuto problematiku podíváme z jiné stránky. Jak se pracuje se zatížením závodního vozu a co ho ovlivňuje?

Přidat plyn za 142

Skutečnost, jak hmotnost ovlivňuje rychlost, záleží na charakteru okruhu, nadmořské výšce a povaze zatáček. Rámcově se však dá říci, že 10 kilogramů hmotnosti navíc vede ke zpomalení o 0,4 sekundy na jedno kolo.

Při úrovni dnešních technologií a materiálů by neměl mít žádný z jedenácti současných týmů F1 problém dostat se na předepsaný limit 690 kilogramů.

„Nejlepším způsobem snižování váhy je eliminace součástí,“ tvrdí technický ředitel stáje Williams Pat Symmonds. „Pokud to nejde, snažíme se o integraci dílů tak, aby jeden mohl sloužit více účelům. Jestliže potřebujeme získat další úsporu, musíme najít návrh, jak dosáhnout snížení hmotnosti součástí bez újmy na jejich odolnosti,“ míní.

„U kovových dílů používáme slitiny oceli, titanu a hliníku. Při jejich zpracování bojujeme doslova o každý gram. Ovšem i zlomek hmotnosti stojí hodně peněz,“ připomíná současný technický boss Williamsu. Mimochodem takový plynový pedál v monopostu F1 váží 142 gramů.

Kabel jasnější než světlo

V každém z týmů se snaží tlačit hmotnost vozů pod předepsanou hranici 690 kg. Čím více se totiž dostanou pod předepsaný limit, tím větší hmotnostní rezervu si vytvoří. A s ní mohou pracovat v podobě závaží, které je zapotřebí rozmístit v závodním voze pro lepší celkové vyvážení.

„Používali jsme ochuzený uran, který se však stal sociálně nepřijatelným,“ říká Symmonds. Možná má na mysli protesty odpůrců atomové energie. V současné době využívají technici wolfram, který je o padesát procent hustší než olovo a jeho části se dají lépe umístit do omezených prostorů úzkého monopostu.

Bývalý technický boss stáje Renault připomíná jednu absurdní situaci, kterou zažil v rámci snahy o úsporu hmotnosti. „Kabely ve svazku byly tak tenké, že když jimi procházel proud k zadnímu světlo,“ tvrdí Symmonds.

Věříte tomu? O podobné situace není nouze ani v současném světě formule 1.

Newton měl pravdu

Když už nemají inženýři na autě kde brát, je řada na pilotech, aby v zájmu zrychlení závodního stroje ubrali na své váze. Vždyť již v roce 1687 Isaac Newton ve svém druhém zákonu o pohybu vyjádřil názor, že hmotnost tělesa brání jeho zrychlení.

Co s tím mohou dělat samotní jezdci? Samozřejmě „sundat“ nějaké to kilo, ale vysvětlujte to závodníkům vyšší postavy. „Mám obavy, aby se formule 1 nezačala orientovat na menší piloty. Nechápu, proč při změně současných pravidel nemohla zůstat minimální hmotnost alespoň o deset kilogramů vyšší,“ nabízí svůj pohled na situaci Jenson Button.

Britský pilot stáje McLaren měří 181 centimetrů a váží 72 kilogramů. „Mám v těle šest procent tuku a celý rok dodržuji jasně stanovené dávky jídla s vysokým obsahem proteinů. Je hezké, že někdo chce, abychom zhubli. Jsou ovšem závodníci, kteří s váhou jít níž prostě nemohou,“ připomíná.

Přece si neuseknu nohu

V podobně obtížné situaci je šestadvacetiletý Nico Hülkenberg, který svých 184 centimetrů vyvažuje 74 kilogramy. „Když se v roce 2009 zaváděl KERS, museli tehdy jezdci jako Mark Webber nebo Giancarlo Fisichella přes zimu zhubnout o šest sedm kilogramů. I mně tehdy u Williamsu řekli, že než mě nasadí do tréninkových jízd v rámci závodů formule 1, musím sundat nějaká kila,“ vysvětluje Hülkenberg.

Dokonce se proslýchá, že vysoká hmotnost Němci zabránila v angažmá ve stáji Ferrari. A byla rovněž překážkou pro to, aby se stal pro letošní sezonu pilotem Lotusu.

Do stejně těžké situace se dostal nováček ve formuli 1 Marcus Ericsson, který bude jezdit za stáj Caterham. Třiadvacetiletý Švéd měří 180 centimetrů a váží 69 kilogramů, ale ani to nestačí. „Pokud musím při jízdě vzdorovat v zatáčkách přetížení až 5G, potřebuji pravidelně jíst. Nemůže ze mě přece zůstat kostra bez svalů,“ říká Ericsson. Začal spolupracovat se specializovanou klinikou v Itálii, kde mu sestavují stravovací a pitný režim.

„Můj týmový kolega Kamuj Kobajaši váží o jedenáct kil méně a to jsou čtyři desetiny sekundy na kolo. Jenomže já si při své výšce přece neodseknu nohu,“ dodává Ericsson s naprosto oprávněným sarkasmem.

Doufejme, že jezdci formule 1 nebudou nakonec dohnáni tak daleko, aby začali trpět bulimií (nervovou poruchou v příjímání potravy). Například bývalý skotský pilot formule 1 David Coulthard (246 závodů, 13 vítězství) se v začátcích kariéry s takovými problémy potýkal…

Vyšlo v časopisu

Svět motorů
9 / 2014Objednat čísloDalší články z čísla
Sdílej na facebooku
 

Archiv PDF

Zaregistrujte se zdarma
Vstup do archivu používá nový, uživatelsky vylepšený systém přihlášení. Pro vstup do archivu potřebujete jednotný účet platný pro všechny weby vydavatelství CZECH NEWS CENTER a.s.Pokračujte zde!

Předplatné

Objednejte si roční předplatné Světa motorů včetně speciálů a získáte KÁVOVAR TCHIBO!

Výhody předplatného:

  • Roční předplatné jen za cenu 1293 Kč
  • Ušetříte!
  • Přístup do elektronického archivu časopisu
  • Časopis přímo do vaší schránky
Objednat
 
 

Redakce

Adresa: Komunardů 1584/42, 170 00 Praha 7
Email: svet.motoru@cncenter.cz
Telefon: 225 977 851