Svět Motorů
Vstup pro předplatitele
Zapomněli jste heslo?

Nejčtenější a nejprodávanější
motoristický časopis

4. 9. 2015
Martin Machala

Sáhněte si na rallye na vlastní kůži!

Škola rallye

Fotogalerie

9 fotografií

Svět rallye může být blíž, než by si fanoušek myslel. Exkluzivně jsme se zúčastnili rallyeového kurzu!

(více v čísle 34/15)

Postávat u tratě, hltat onboardové záběry, diskutovat s kamarády u piva, jestli někdo konečně toho Ogiera porazí… A dohadovat se, jak to ti kluci za volantem mají těžké.

Přít se můžete do aleluja. Nebo se přihlásíte do rallyeového kurzu a hospodskou debatu obohatíte o opravdu pádné argumenty.

Výkonu kolem tří set koní se bát nemusíte. Čtyřkolka je v limitních situacích dokonale čitelná a snadno řiditelná
Výkonu kolem tří set koní se bát nemusíte. Čtyřkolka je v limitních situacích dokonale čitelná a snadno řiditelná
Autor: Davidl Rajdl

Tady jsme správně!

Zlínsko, to je kraj rallye zaslíbený. Nejde jen o každoroční Barumku, místní tady soutěžemi opravdu žijí. A také samotnými auty. Věděli jste třeba, že nejvíc subaru s dodatečným označením WRX a STI se prodá právě tady?

Kde jinde by se tak rallyeová škola měla pořádat? „Rozhodli jsme se náš svět přiblížit fanouškům. Aby se mohli podívat do zákulisí příprav, zkusit si, jak vzniká rozpis, a nakonec se i svézt v opravdovém speciálu. Zkrátka od všeho rallyeového trochu,“ vysvětluje Jan Daněk z Fast/Safe Rally Academy. Výstupem tedy není nic hmatatelného jako závodnická licence. Spíš jde o určitou formu zážitkového programu.

První informace jsme vstřebávali v servisním zázemí rallyeovému týmu APID racing.
První informace jsme vstřebávali v servisním zázemí rallyeovému týmu APID racing.
Autor: Davidl Rajdl

Teorie…

Každý se samozřejmě třese hlavně na zlatý hřeb v podobě jízdy s ostrým Mitsubishi Lancer Evo VII. Ono ale vůbec neuškodí nejdřív si prosvištět teoretickou přípravu. A přestože jsme se i my s kolegou fotografem Davidem Rajdlem nemohli dočkat „myšáka“, nakonec nás i „suchá“ teorie bavila.

Vůbec totiž nešlo o suchopárnou přednášku, teoretický výklad o ideální stopě a pravidlech rozpisu jsme vstřebávali nejdřív na sedačce spolujezdce a pak i za volantem silničního Mitsubishi Lancer Evo IX. Instruktorem nám byl Jan Jelínek, toho času pilot Fabie S2000 v českém mistráku. Tedy absolutní tuzemská špička.

Honza Jelínek mi čte noty, které jsem mu při prvním průjezdu nadiktoval.
Honza Jelínek mi čte noty, které jsem mu při prvním průjezdu nadiktoval.
Autor: Davidl Rajdl

Učili jsme se potom na rychlostních zkouškách samotné Barumky, především pak na legendární Pindule. Za volantem červeného mitsubishi sedí Honza a diktuje rozpis. „Levá dvě, sto padesát, do pravé čtyři, horizont do pravé tři probrzdit…“ Dobře, tak mi holt bude trochu blbě z toho zapisování, ale co bych pro rallye neudělal! „Používám desítkový systém, kde je jednička nejrychlejší zatáčka a desítka pak nejpomalejší. To už je totální vracák, takový se u nás ale prakticky nevidí,“ doplňuje zkušený soutěžák. Základním číslem, od kterého se ostatní zatáčky odvíjejí, je přitom pětka. Tedy zatáčka do pravého úhlu. Ostřejší oblouky pak postupují k desítce, mírnější zatáčky jsou zakončeny jedničkou. „V průběhu let jsem ale zjistil, že mi takový rozpis nestačí. Čísla ještě doplňuju o plusy a minusy, abych si zatáčku upřesnil,“ vysvětluje.

Myslím, že se naprosto spokojím s desítkovým systémem. Sedám si za volant, „myšák“ stojí přesně na startu Pinduly… A vyrážíme! Silnice, nebo spíš uzounká silnička je neuvěřitelně zakroucená. Všude samý slepý horizont, nejdelší rovinka má asi tak padesát metrů. Po chvilce diktování už skoro netuším, která je levá a pravá, natož abych odlišil šestku od čtyřky. Musím zvolnit, abych si srovnal pojmy v hlavě. Slituje se nade mnou i Pindula – po zatáčkovité pasáži konečně přichází několik rovinek, kde si na chvilku oddechnu. Po nějakých pěti kilometrech zastavujeme a vracíme se na start, abychom si můj rozpis vyzkoušeli. Znovu se tak nejdřív kroutím v lese, Honza předčítá… Ale jo, docela jsem se trefil, říkám si. „No… že bych si ale podle toho troufljet ostrou zkoušku, to úplně nevím,“ tlumí mé nadšení Honza.

Praxe!

Druhý den si dáváme sraz na letišti u Biskupic, kde na nás čeká ostré „enkové“ Mitsubishi Lancer Evo VII. Tedy speciál s přeplňovaným dvoulitrovým čtyřválcem o výkonu kolem tří set koní, pohonem všech kol a rallyeově krátkým závodním pětistupňovým manuálem. Už více než slušné soutěžácké náčiní!

Ještě před ostrými jízdami si osaháváme trať, Honza nás na nástrahy připravuje znovu v silničním Lanceru Evo IX. Trasa vede z větší části po letištní ploše, kde je vytyčena kuželkami, nechybí však ani rallyeový úsek vedený po úzké obslužné komunikaci. Všude kolem tratě je ale místa dost, kontakt se stromy a jinými typicky soutěžáckými překážkami opravdu nehrozí.

Konečně se skrz ochrannou klec soukám za volant eva sedmičky, zapínám interkom, mechanik mě z parkovacího místa navádí na „start“. Začínám rozvážně, Honza radí, ať si hlavně vyzkouším brzdy. Jako každé závodní bez posilovače totiž můžou v méně zkušeném jezdci vyvolat dojem, že vůbec nebrzdí. Brzdí. Jenom se na pedál musí dupat, nikoliv šlapat.

Volnější tempo ale „myšákovi“ vůbec nesvědčí. Auto sebou všelijak cuká, problematické jsou i rozjezdy, brzdění jsme už zmínili. Jakmile však Honza zavelí k útoku a já začnu evu šlapat po krku, mitsubishi se celé uklidní a najednou funguje naprosto neuvěřitelně. Vůbec z něj nejde strach, motor plynule a hladce zatahuje, podvozek je neskutečně komfortní. I kdybych náhodou někde natrefil na otevřený kanál, snad bych si toho ani nevšiml. Závodní podvozky nerovnosti vyloženě likvidují.

Ještě na jednu věc si musím zvykat – řadí se prakticky neustále. Převody jsou totiž kraťoučké, otáčkový strop je navíc nezvykle nízko, už v pěti tisících. Motor by samozřejmě snesl i vyšší otáčky, závodní elektronika je ale postavená tak, že cokoliv nad pět tisíc už žádný efekt nepřinese. Je to opravdu kalup. Na čtyřce jsme snad pár metrů po rozjezdu, i pomalou zatáčku po startu jedu na trojku. Dvojka by byla přetočená…

Po několika průjezdech si troufnu ještě trochu zvýšit tempo, v jedné ze zatáček rychlost přeženu, úplně pustím plyn a čekám, jak mi mitsubishi chybu oplatí. Sundat uprostřed oblouku nohu z plynu… Evo ale neudělá vůbec nic. Neustřelí, dál jen poslušně míří tam, kam mu volantem kážu. A zatáčku bezpečně zvládne. „Hezky s tím jedeš,“ přehlédne velkoryse chybičku Honza a zapíná systém ALS, který udržuje turbodmychadlo v optimálních otáčkách. Mitsubishi je stále přátelské, výjezdy ze zatáček jsou ale najednou o hodně rychlejší, ze dvou tisíc otáček se dvoulitr sbírá s úplně novým elánem. Speciál je také řiditelnější plynem, což pomáhá hlavně v ostré vracečce na konci letištní plochy. Zkusím si pomoct ruční brzdou, na hrubém asfaltu je ale i závodní systém s hydraulikou málo a myšák zadkem neškubne. „Musíš se bočními koly dostat trochu mimo asfalt, jinak auto neutrhneš,“ radí Honza. Poslechnu a při nejbližší příležitosti nakouknu bokem auta mimo zpevněnou plochu.

Na letišti bylo kolem speciálu pořád živo.
Na letišti bylo kolem speciálu pořád živo.
Autor: Davidl Rajdl

„To je moc, tohle už nedáš,“ prohodí Honza. A má pravdu. Za chvilku předvádím vzorové hodiny. Z mého pohledu to bylo skoro jak ukázka věšteckých schopností, odhadnout takto dopředu chování auta. Ještě předtím, než mitsubishi cokoliv naznačilo. Pro Honzu je to ale rutina, získaná dlouholetými zkušenostmi.

Diplom a domů!

Na úplném konci kurzu dostávají účastníci jakýsi diplom, aby měli na rallyeové zaškolování nějakou památku. Určitě hezké, zkušenosti a zážitky nabyté během dvou dnů jsou ale samozřejmě nejdůležitější. Pro rallyeového fanouška si těžko představit atraktivnější a přínosnější program. Na jednu věc se však připravte. Je možné, že trochu utrpí vaše řidičské ego. Mitsubishi Lancer Evo VII je sice v závodním režimu hodné, dostat však speciál na limit už trochu umu a zkušeností vyžaduje. Vždyť víte, jak je to s tím učeným…

I za trochu pochroumané sebevědomí ale rallyeová škola rozhodně stojí! A komu by se z nějakého důvodu nechtělo strávit příjemný večer se sympatickou rallyeovou partou u piva, může se přihlásit do jednodenního kurzu. Ten je zhruba o polovinu levnější, přijde na deset tisíc.

Závěrečné foto účastníků kurzu s instruktory. „Žáky“ poznáte podle diplomů.
Závěrečné foto účastníků kurzu s instruktory. „Žáky“ poznáte podle diplomů.
Autor: Davidl Rajdl

Vyšlo v časopisu

Svět motorů
34 / 2015Objednat čísloDalší články z čísla
Sdílej na facebooku
 

Archiv PDF

Zaregistrujte se zdarma
Vstup do archivu používá nový, uživatelsky vylepšený systém přihlášení. Pro vstup do archivu potřebujete jednotný účet platný pro všechny weby vydavatelství CZECH NEWS CENTER a.s.Pokračujte zde!
 
 

Redakce

Adresa: Komunardů 1584/42, 170 00 Praha 7
Email: svet.motoru@cncenter.cz
Telefon: 225 977 851