Historie: První hybrid na světě je z Čech!
Vypadá to, že průkopníkem hybridního pohonu nebyly automobilky na konci 20. století, ale český průmyslník na Valašsku už před koncem 20. let.
V roce 1927 se ve vsetínské továrně Josefa Sousedíka začal rodit automobil, který kombinoval benzinový agregát a elektromotor. Model, z něhož se až na pár fotografií prakticky nic nedochovalo, vznikal v letech 1927 až 1929. Josef Sousedík se snažil vybalancovat výhody obou pohonů a eliminovat jejich negativa: u elektromobilu malý dojezd, v případě benzinového motoru vysokou spotřebu.
Kdo byl Josef Sousedík
1894-1944 Významný český elektrotechnik a vynálezce s mnoha světovými patenty se vypracoval od oprav na kuchyňském stole v domě rodičů až k renomé světově uznávaného vynálezce, zvaného Edison z Moravy. V roce 1919 založil ve Vsetíně elektrotechnickou továrnu (dnes MEZ Vsetín). Masarykův blízký spolupracovník vedl od konce 20. let do vzniku Protektorátu vsetínskou radnici a zasloužil se o rozkvět města. Za 2. světové války založil a vedl odbojovou organizaci, jež měla v roce 1944 na 2000 členů. Po jejím rozbití koncem roku 1944 byl zatčen a při výslechu zastřelen. Po nástupu komunistů k moci bylo jeho jméno systematicky vymazáváno z paměti. Do dějin se zapsal nejen jako vynálezce a konstruktér patrně prvního hybridního auta, ale stál také u zrodu vlaku Slovenská strela.
O výkon vozidla se ze dvou třetin staral elektromotor poháněný klasickými olověnými bateriemi. Výsledná spotřeba se podle dochovaných pramenů měla pohybovat okolo čtyř litrů benzinu na 100 km, dojezd měl činit až 60 kilometrů, maximální rychlost vozu postaveného na podvozku Tatry 57 pak byla naměřena někde mezi 70 a 80 km za hodinu. Zvláštností byly nábojové elektromotory vlastní Sousedíkovy koncepce, pro každé kolo jeden, které při jízdě z kopce dobíjely baterie.
Doba mu nepřála
Revoluční pohon neměl na růžích ustláno. Propagace měla probíhat od počátku 30. let, ale napřed zasáhla hospodářská krize, a tak z předváděcí jízdy Vsetín–Praha–Louny a zpět sešlo. Zaprvé vláda, jež slíbila projekt podporovat, měla jiné starosti. Navíc se stáhly banky, které akci původně podporovaly. V době krize se totiž nechtěly pouštět do riskantních projektů. Další ranou byla okupace. Sousedík nechtěl podporovat válečné úsilí Třetí říše, a tak „s výsledky modelu nebyl stále spokojen a vylepšoval jej“. Po jeho vraždě v prosinci 1944 projekt osiřel a samotný model byl zničen při požáru před koncem války.