Citroën C4 Picasso: Business lounge

Velkoprostorový citroën je kompletní novinkou. A nejde jenom o designérský směr nebo interiér s dvěma rozměrnými displeji, díky picassu jsme se poprvé svezli s modulární platformou koncernu PSA!

Interiér

Testovacím jízdám většinou předchází krátký brífink, na kterém se všichni novináři seznámí s trasou, připomenou si dopravní předpisy dané země a zdůrazní se nejzazší čas příjezdu do hotelu. V Lisabonu jsme se ale nejdřív učili, jak obsluhovat ventilaci a vůbec celý palubní systém. Vše je totiž soustředěno do dvojice velkých displejů, každá funkce se ovládá dotykově. Klasická tlačítka, otočné ovladače a podobné prehistorie najdeme jen na volantu. Zato v počtu docela hojném.

V základních funkcích jako zmíněná ventila

ce nebo navigace jsme se vyznali rychle. Určitě pomůže alespoň zběžná zkušenost s dotykovým telefonem. Kdo je podobnou technologií nezasažen, může mít problém.

Do složitějších operací jsme se v Lisabonu nepouštěli, naprosto „user friendly“ nám ale infografika nepřišla. Spousta funkcí je zdvojená, jednou jsme se museli dívat na horní displej, podruhé na spodní… Rozhřešení si necháme až na klasický test, kde s novým C4 Picasso a jeho obrazovkami budeme žít celý týden.

Modulární PSA

Stejně tak zatím odložíme verdikt nad novou modulární platformou koncernu PSA. První dojem je spíš pozitivní. C4 Picasso zaujalo lehkostí ovládání, v zatáčkách působilo skoro až hbitě. Museli jsme si chvilku zvykat na velmi lehké řízení, u minivanu od Citroënu ale nakonec nejde o nic neobvyklého. Agilita podvozku je však novinkou.

Na jednotlivých nerovnostech jsme byli také velmi spokojení s odtlumením rázů. Hlavně přední náprava se zbavila typické tupé rány, která vždy rozechvěla půlku auta. Teď C4 Picasso jenom tlumeně lehce dupne.

Na rozbité silnici však velkoprostorový citroën přece jenom zneklidněl. Picasso bylo najednou dost neposedné, poskakující karoserie se dokázala lehce zakroutit. Až jsme si vzpomněli na starší model.

Žádné novoty

Z motorů jsme v okolí Lisabonu měli na výběr dva: šestnáctistovku e-HDi s výkonem 85 kW a přeplňovaný čtyřválec 1.6 THP, který nabídne až 115 kW.

Větší zájem bude nepochybně o vznětovou motorizaci. V krátkém picassu byl dostatečně svižný ve stoupáních od pobřeží Atlantického oceánu a spotřebu nepustil přes šest litrů.

Proti dřívějším zkušenostem s tímto motorem jsme však museli výrazně víc hlídat otáčky. V oblasti kolem patnácti set byla šestnáctistovka ke všem našim výzvám naprosto hluchá, životní minimum představuje 1800 otáček. Pod tuto hranici se neradno pouštět!

Zážehové turbo je samozřejmě o hodně pružnější, šestku můžete dát klidně už ve městě a za cedulí jen šlápnete na plyn. A C4 Picasso zrychlí. Vše navíc v rámci ještě rozumné spotřeby. V Portugalsku jsme jezdili kolem 7,5 litru.

Největší zážitek

Tím je určitě cestovní komfort na dálnici. A pozor, hlavně z pozice spolujezdce! Užívali jsme si totiž příplatkové křeslo s vysouvatelnou podnožkou. Ještě trochu sklopit opěradlo, pásku přes oči a dobrou noc! Vnější svět nás rozhodně nerušil, C4 Picasso je perfektně odhlučněné. Tohle se hodně povedlo.

Také musíme pochválit řazení. Slušný standard nasadila v jiných citroënech už přeplňovaná šestnáctistovka THP, menšímu HDi však s pětistupňovou převodovkou stále zůstávalo jakési kvedlací zařízení. Výkonnější verze ale disponuje šestikvaltem a jeho krátkým a přesným drahám už není co podstatného vytknout. Ještě bychom se obešli bez mechanického dozvuku provázejícího změnu převodů, pokrok je ale i tak obrovský!

Ostatně jako u celého C4 Picasso. Mezigenerační odstup je opravdu znatelný. Teď už začínáme být zvědaví na konfrontaci s českou realitou, jestli nový citroën celkový posun opravdu potvrdí. Čekat budeme do září, kdy se u nás začne prodávat. A cena? Na tu je ještě brzo, zástupcům importéra se nechtělo ani spekulovat.