Quadro 350D: 2 + 1
Když máte o kolečko víc, můžete s řidičákem skupiny B sednout i na třistapadesátku. Viz Quadro 350D.
Stačí dopředu přidat kolo, legislativa ještě vyžaduje nožní brzdu – to abyste nepotřebovali motořidičák – a rázem máte pod plynem 15,4 kW! To by už ani dálnice nemusela klást odpor…
Že vám stopa navíc u jednostopého stroje přijde nadbytečná? A nepřirozená? I takový postoj může kovaný motorkář zastávat. Rozumného člověka však okamžitě napadne, že by to z pohledu stability nemusel být špatný nápad.
A my rovnou říkáme, že je to geniální myšlenka! Tříkolový koncept se poprvé masivněji rozšířil u Piaggia MP3, quadro však přední zavěšení výrazně zjednodušilo – dvě ramena, stejný počet tlumičů a mezi nimi vyrovnávající válec (v náklonu přepouští olej z jednoho tlumiče do druhého). Toť vše.
Samotnou jízdu musíte nejdřív chvíli vstřebávat. A učit se. Tlumiče přední nápravy jsou totiž dost nepoddajné, takže quadro musíte do náklonu vysloveně natlačit. Taková charakteristika je podle quadra „béčkovému“ jezdci bez zkušeností bližší než kymácení se na vrtkavém stroji.
Může být. Tužší nastavení se navíc hodí při zastavení třeba na semaforech, kde podvozek udrží quadro ve vzpřímené poloze úplně sám. U Piaggia MP3 musíte nápravu „zamknout“, což občas vede k dost krkolomným pozicím, kde tlumiče zmrazíte v náklonu. Na quadru zkrátka stojíte.

Co zmíněný výkon 15,4 kW a dálnice? Jak konfrontace dopadla? Řekněme remízou. Quadro vyhrát nemůže, třísetpadesátkový jednoválec se musí postavit víc než dvěma metrákům hmotnosti. Na zadní se vám quadro rozhodně zvedat nebude.
Cenu lehce pod sto šedesáti tisíci lze považovat za příznivou. Také vzhledem k nejbližšímu konkurentovi od Piaggia, který je o dvanáct tisíc dražší.