Yamaha XV1900A Casual Full Dress, Suzuki Intruder C1500BT: Jízda černých rytířů

Svět velkých cestovních cruiserů letos obohatily dvě japonské novinky. Spojuje je temné ladění a výbava na dlouhé cesty.

Yamaha XV1900A CFD

Tento extravagantní typ kapotáže jsme zvyklí vídat spíš na amerických highways než českých okreskách, v každém případě je ale dobře, že se Yamaha rozhodla zčeřit vody cruiserů oblečeným Midnight Starem i na evropském trhu. Říká si Casual Full Dress a proti výchozímu modelu je o 65 000 Kč dražší – stojí 474 990 Kč. Za zmíněný příplatek si na motorce odvezete výbavu, která by jinak včetně montážní sady přišla na dvojnásobek – objemné a opravdu praktické kufry a hodně výraznou kapotáž s nízkým plexi, o jehož funkci můžeme vést spory. Při výšce postavy 178 cm nám totiž strhávalo proud vzduchu přímo do očí, například vyjížďka v otevřené přilbě tedy nebyla moc příjemná. V integrálce ale není problém vyrazit na dálnici, kde to může pořádně rozbalit obří devatenáctistovka s nekonečnou zásobou síly. Točivý moment se do zadního kola ve velkém opírá okamžitě po rozjezdu a vrcholí úctyhodnou hodnotou 155 N.m.

Přestože jsme rádi poslouchali hluboký hlas zlověstně se třesoucího dvouválce, ještě radši bychom si pustili rádio, když už se pro něj a pár reproduktorů našlo uvnitř kapotáže místo. Bohužel Yamaha audiosystém v Evropě nenabízí, takže jsme se museli spokojit s výhledem na přihrádky a záslepky v obřím plastu. Jeho lacinější provedení kontrastuje s jinak precizně vyvedenými detaily, jako jsou budíky, blinkry, světlomety – radost pohledět. A také radost usednout do pohodlného sedla a chopit se širokých řídítek. Po stránce jízdního komfortu a ovladatelnosti budete velké yamaze těžko něco vyčítat, hmotnost 360 kg maskuje za jízdy bravurně. S přibývajícími kilometry si yamaha rychle získávala naši důvěru v zatáčkách.

Z inovací letošní sezony zmiňme vylepšený brzdový systém a antihoppingovou spojku, která brání zablokování kola při brzdění nebo podřazení.

Suzuki Intruder C1500BT

U Suzuki očividně nedělají polovičatá řešení. Když má být motorka černá, tak se vším všudy – motor, kola, výfuky… Nám se designéři trefili do vkusu. Nový intruder působí elegantně a nevtíravě.

Testovaný model BT (Black Touring) s velkým plexi a postranními kufry je jedinou nabízenou verzí patnáctistovky, která vyplňuje prostor mezi střídmou osmistovkou a megalomanskou osmnáctistovkou. Motor má příjemný sytý zvuk, který potěší ucho, ale neobtěžuje.

Jeho běh je na vidlicový dvouválec příjemně kultivovaný jak při volnoběhu, tak akceleraci. Zátah z nejnižších otáček je trochu laxnější, jakmile ale chytne suzuki dech, táhne plynule daleko za dálniční rychlostní limit. Díky vysokému štítu jsme si mohli užívat naprostého bezvětří ještě nad stokilometrovou rychlostí, kterou považujeme za optimální cestovní tempo. Celková aerodynamická ochrana jezdce je výborná i za deště. V prudkém lijáku jsme měli mokré jen holeně. Komfort jízdy vůbec patří k dominantám černé suzuki. Posaz za širokými řídítky je ideální, navzdory menšímu sedlu si nestěžoval ani spolujezdec. Hmotnost 363 kg se rozplyne okamžitě po rozjezdu, vyvážení motorky a hlavně naladění podvozku jdou příkladem. Vynikající stabilita v přímce a ochota zatáčet vybízejí ke svižnějšímu tempu, které si s intruderem nad očekávání vychutnáte. Příliš ale nevyhovuje brzdám dodávaným bez ABS. Jediný přední kotouč odvádí svou práci spíš průměrně a ještě se na něj musí pořádně přitlačit. Naprosto ideálně se intruder cítí při delších výletech, kde jsme ocenili dlouhé zpřevodování. Zato ve městě jsme kvůli němu často laborovali, jestli to už vezme vyšší rychlostní stupeň, nebo máme raději podržet v otáčkách ten nižší. Druhá varianta většinou vyhrála.