Mercedes-Benz třídy C a V: Galerie moderního umění

Jedno se musí Mercedesu nechat. Kolem svých novinek umí vykouzlit náležitě tajemnou atmosféru. Před plentou odevzdáváme fotoaparáty i mobily a v malých skupinkách vstupujeme za oponu, kde v ponurém šeru parkují tři maskované exempláře nové třídy C. Podobu novinky s plánovaným odhalením v lednu výrobce urputně tají, byť po internetu už kolují první špionáže. Jedno je jisté – siluetou se céčko s kódem W 205 nechalo inspirovat královskou třídou S.

Interiér třídy V.

Autor: Mercedes-Benz

Celý workshop se točí hlavně kolem designu interiéru, takže usedáme do vozu vedle Hartmuta Sinkwitze, který za vnitřky mercedesů zodpovídá, a necháme se zasvětit do jeho práce. Ač může znít výklad dost sebevědomě, nezbývá nám než přikyvovat – luxusnější vnitřek dnes ve střední třídě nenajdete, precizností každého detailu třída C zastíní i mnohem větší konkurenci. Nádherné křivky, působivé plochy, pečlivě vybrané materiály a všude spousta ozdobných hliníkových prvků. Na někoho možná až moc, ale nás celek oslovuje.

Přístrojová deska vypadá fantasticky, může být i celokožená. Její design nemá stejně jako kvalita materiálů v dané kategorii konkurenci.

Autor: Mercedes-Benz

Základní verze Entry má středový tunel z černého klavírového laku a působí velmi důstojně. Vyšší úrovně sázejí na pravé dřevo, v případě široké konzoly jde o jeden masiv s laserově vykrojenými dvířky držáku nápojů.

Palubní systém soustřeďující vše od audia přes navigaci až po nastavení vozidla má nové ovládací rozhraní. Zůstal zachován i tradiční koncept s otočným a výkyvným centrálním kolečkem, nyní je ale doplněn o možnost zadávání příkazů pomocí dotykového touchpadu, který zároveň slouží jako opěrka. Jak jsme si vyzkoušeli, senzory spolehlivě rozeznají odloženou ruku od povelů – dvěma prsty vyvoláme nabídku rádia, jedním píšeme písmena a čísla, pohyby do stran se pohybujeme v menu.

Autor: Mercedes-Benz

„Prozradím vám zajímavost,“ mrká šéfdesignér, „verze s manuálním řazením mají odlišný centrální tunel se strmějším sklonem středového panelu. To aby se nám tam vešla řadicí páka a bylo možné s ní pohybovat. Takový luxus si nemůže dovolit každý.“

Po přesednutí dozadu nás počáteční nadšení opustí – Mercedes se nevyvaroval přešlapů, dnes bohužel čím dál častějších. Sedí se nízko s nepohodlně pokrčenýma nohama, krátký sedák nepodepírá stehna, neohromí ani nepřirozeně skloněné opěradlo. Nabídka prostoru je díky delšímu rozvoru lepší než dosud, v rámci segmentu ale stále spíš skromnější.

Už není nutné pokaždé vyklápět velká zadní vrata. Samostatně lze otevřít jen okno, s jehož spodní hranou lícuje falešné dno.

Autor: Mercedes-Benz

Více informací najdete v SM., č.45. Objednávat jej můžete přímo z této stránky.