Škoda Vision C: To je jízda
Škodu Vision C jsme podrobně popsali v rámci ženevského autosalonu, minulý týden jsme se však mladoboleslavským prototypem svezli!
(více v čísle 16/14)Jediná svého druhu. Ostře zelená škodovka uprostřed haly v průmyslové zóně v Kosmonosech. Takto v obyčejném prostředí je daleko působivější než obklopená ženevským mumrajem. Žádný stánek, hostesky ani světla, pod kterými nevydržíte stát, jaké z nich jde vedro. Teď je Vision C odkázaný jenom na svůj design.
Zvlášť vedle Rapidu Spaceback, který chudák postává opodál, aby vozil fotografa, vypadá Vision C naprosto fenomenálně. A naprosto nadpozemsky. Jestli byste podle našich ženevských fotek řekli, že škodovácký koncept by od série nemusel být tak daleko, konfrontace s každodenní realitou (tedy Rapidem Spaceback) vyznívá totálně „asériově“. Vision C musí být nevyhnutelně nějaký přízrak, jeho zelená barva je nepochybně jedovatá! Objevit se tohle v běžném provozu, někdo by mohl podlehnout dojmu, že je takové zjevení nutné vymítat.
Hlavně na nic nesahat!
Z Visionu C se těžko spouští oči, vedle nás se však objevuje pán s iPadem a otevírá přední dveře. Ještě předtím přejede prstem po displeji a interiér auta se rozzáří, jako když se přes měsíc v úplňku přežene mrak. „Uvnitř na nic nesahejte!“ zastavuje nás před nastoupením do vozu. „Na žádné páčky ani ovladače, ruce držte jenom na volantu!“ uděluje rozkazy pán s iPadem. Sedne si vedle nás a na svém dotykovém přístroji spouští startovní proceduru, kterou zakončuje stlačením zeleného tlačítka pod volantem.
Čtrnáctistovka spalující plyn okamžitě naskočí, což víme s naprostou jistotou. Tlumicí hmoty jsou zcela logicky u prototypu zastoupeny minimálně. „Šlápněte na brzdu, já vám zařadím a pak se pomalu rozjeďte,“ posloucháme další pokyny. No… že nám není dovoleno ani posunout volič převodovky do polohy D, to se nás skoro dotklo. Když ale potom vidíme, že páka v kulice trochu drhne, raději necháváme ruce na volantu. „A pás?“ zajímáme se o pasivní bezpečnost. „Jenom to ne!“ zhrozí se pán s iPadem a ukáže nám pouzdro zámku vyrobené z křišťálu. Opticky ale velmi efektní! Vision C se velice pozvolna rozjíždí, plynu se prakticky nedotýkáme. „Jeďte nejvýš patnáct za hodinu,“ ozve se z místa spolujezdce. „A ne že bych vás chtěl znervózňovat, ale prototyp přijde na čtyřicet milionů.“ Limit 15 km/h bereme jako dogma!
Polotovar
Design sice velmi futuristický, Vision C je ale hlavně při pohledu zvenku dotažený naprosto do detailu. Jako by se jednalo dejme tomu o nultou sérii hodně odvážné škodovácké novinky. Stačí však pár metrů a hned je jasné, že tohle auto vzniklo primárně pro ženevskou točnu. Jízdní vlastnosti jsou opravdu syrové, do sériové podoby daleko. Od prototypu zaměřeného striktně na design těžko čekat něco jiného! I kdyby patnáctikilometrového limitu nebylo, rychleji bychom se s Visionem C nerozjeli.
Stejně ale byl zážitek vidět tohle auto v pohybu. Hlavně mimo halu, na asfaltové silnici v jejím okolí, působil Vision C absolutně neskutečně. Zelená barva se na slunci stala ještě jedovatější, auto s velmi nízkou siluetou podpořenou devatenáctipalcovými koly se pohybovalo natolik vznešeně, že bychom smekli, mít co. Takto venku, mimo výstaviště i sterilní prostor haly, je dojem z Visionu C daleko silnější. Přední minimalistické světlomety a zadní divoce zalomené svítilny nám připadají ještě o hodně odvážnější, než by nás podle fotek a ženevských zkušeností kdy napadlo. Pokud má toto být nová tvář značky Škoda (jak nás Jozef Kabaň opakovaně ujišťuje), budou mladoboleslavské produkty v budoucnu opravdu vidět.
Co teď?
Krátké svezení končí, Vision C musí zpátky do nabíječky, klasický akumulátor totiž prototyp nemá. A hned zítra musí na další focení, v následujících týdnech se Vision C nezastaví.
Je o něj velký zájem, prototyp zaujal. Dokonce prý tak, že se uvažuje o sériové produkci! Zatím se sice mluví jenom o čínském trhu, který našel ve škodovácké kreaci obzvláštní zalíbení, ale třeba se pro čtyřdveřové kupé najde marketingová skulina i na trhu evropském.