Zemní plyn v automobilech: Má mouchy, ale hřát bude dlouho | SvetMotoru.cz
Svět Motorů
Vstup pro předplatitele
Zapomněli jste heslo?

Nejčtenější a nejprodávanější
motoristický časopis

1. 7. 2014

Zemní plyn v automobilech: Má mouchy, ale hřát bude dlouho

Zemní plyn v automobilech

Zemní plyn je zajímavé palivo: dokáže pohánět současná auta a jeho zásoby stačí nejméně na dvě stě let. Jaké překážky mu brání v rozšíření?

(více v čísle 25/14)

Už třicet let se říká, že za třicet let dojde ropa. Katastrofa se stále odkládá na později – objevují se nová naleziště, zdokonaluje se technika těžby a padají někdejší překážky s dobýváním podmořských ložisek. Cena černého zlata ovšem stále roste, stejně tak poptávka v zemích jako Čína a Indie. Zemní plyn je u čerpacích stanic zhruba o polovinu levnější, přesto prodeje aut na CNG nelámou rekordy. V čem je problém?

Krize posunují vývoj

Jednoduše řečeno v setrvačnosti trhu. Ti z nás, kteří potřebují nejvíc šetřit, nemají na nové auto a staré na zemní plyn nepředělají. Kdo si může dovolit měnit vůz každé tři roky, zase hledá pohon, se kterým vždy a všude natankuje. A to znamená benzin nebo naftu. Plynové čerpací stanice přibývají pomalu, protože se při dnešní poptávce neuživí.

Je jasné, že z tohoto bludného kruhu nás mohou dostat jen nějaké vnější vlivy. A jejich chvíle právě nastává. Automobilky tlačí šílená politika flotilových emisí Evropské unie: jelikož zemní plyn obsahuje o čtvrtinu méně uhlíku než benzin, dosahují plynová auta nižších emisí CO2 a zlepšují tak každé značce flotilový průměr. Současně Unie už dlouho hledá cesty, jak se vyvléct z energetické závislosti na arabských zemích, a zemní plyn se díky bližším ložiskům jistou dobu zdál jako výhodnější alternativa. To se sice nepotvrdilo (viz samostatný článek), ale daňové a legislativní výhody zemnímu plynu pomohly alespoň k tomu prostoru, který dnes v dopravě má.

Nemusí do palírny

Další rozšíření zemního plynu je na postupu. A motoristům to po dlouhé době věští celkem dobré zprávy, zejména finančně. Na rozdíl od bioetanolu, který je u pumpy levný jen díky snížené spotřební dani, vychází cenová výhodnost zemního plynu přímo z jeho podstaty. Zatímco benzin a naftu získáváme složitou a drahou destilací ropy v rafi nerii, zpracování zemního plynu je mnohem jednodušší a levnější. Jde zejména o vysoušení a odstranění síry a dusíku. O něco složitější je doprava, protože pro převoz tankery je třeba zemní plyn zkapalňovat. Přednost dostávají plynovody, jejichž drahé budování kompenzuje dlouhodobý a levný provoz.

Čas letí, peníze ne

Čerpací stanice v České republice přibývají pozvolna. Není divu. Zatímco benzin a naftu získáváme z obyčejných nádrží, zemní plyn se pro rychlé čerpání musí udržovat v bezpečnostních nádobách pod tlakem 250 barů. K tomu je potřeba velice silný kompresor, nádoby navíc musejí mít velký objem, aby mohlo rychle natankovat několik aut po sobě. Takové vybavení žádá řádově milionovou investici, která se při současné poptávce nevrací dost rychle. K budování stanic proto přistupují hlavně velké plynařské firmy, které se k tomu v roce 2005 zavázaly dohodou s ministerstvem průmyslu navazující na vládní nařízení o podpoře alternativních paliv. To mimo jiné stanoví, že do roku 2020 musí být postaveno čerpacích stanic nejméně sto, přičemž by mělo být přednostně zajištěno tankování plynu na všech hlavních tranzitních tazích. Pumpa se zemním plynem se musí objevit také všude, kde se územní samosprávný celek rozhodne provozovat plynové autobusy.

Stát se naopak zavázal k postupnému zavádění spotřební daně. Do konce letošního roku se z každého kubíku odvádí 0,36 Kč. Dál bude sazba ve dvouletých intervalech stoupat vždy na dvojnásobek, aby v roce 2020 dosáhla na 2,36 Kč za m3. To je skutečně směšné proti tomu, kolik na spotřební dani odvádíme za každý litr benzinu (12,80 Kč) a nafty (10,90 Kč).

Od roku 2020 má Česká republika přejít na jednotnou sazbu spotřební daně, kterou pro všechny členské země stanoví Brusel. Lze očekávat, že i potom zůstanou daně z alternativních paliv nízké. Bude-li to třeba, zahojí si na nás Unie své fi nanční bolesti nějakou jinou cestou.

Nejde jen o zelené strašáky

V západních zemích mohou být velkou zákaznickou výhodou plynových automobilů nižší emise CO2. U nás to zatím neplatí, od silniční daně jsou však vozy na CNG do hmotnosti 12 tun osvobozeny.

Zajímavější než vliv na údajné globální oteplování je rozhodně skutečnost, že díky jednoduššímu chemickému složení vypouštějí plynová auta daleko méně zdravotně škodlivých látek. Jelikož jde o plynné palivo, nevznikají při jeho spalování žádné saze. Jak jsme uvedli na začátku, při zpracování se ze zemního plynu odstraňuje dusík. Proto plynové auto vypouští až o 80 % méně jedovatých oxidů dusíku. A jelikož má CNG menší obsah uhlíku, klesá i tvorba oxidu uhelnatého.

Přestože se kolem zemního plynu často šermuje podezřelými zelenými argumenty, jeho rozšíření slibuje zachování motorismu v jeho současné podobě. Na rozdíl od experimentů s vodíkem nebo elektřinou budeme moci na CNG jezdit v úplně obyčejných autech, jen doplněných o tlakové nádrže. V zajištění těžby a dopravy plynu má Evropa ještě nějaké úlohy před sebou, nejde však o nepřekonatelné překážky. Totéž platí pro rozšíření čerpacích stanic nebo ventilační systémy, které umožní parkování plynových vozidel v uzavřených garážích.

Test Škody Octavia G-Tec a Mercedesů-Benz B200 NGD a E200 NGD najdete v tištěném vydání SM, č. 25/2014

Vyšlo v časopisu

Svět motorů
25 / 2014Objednat čísloDalší články z čísla
Sdílej na facebooku
 

Archiv PDF

Zaregistrujte se zdarma
Vstup do archivu používá nový, uživatelsky vylepšený systém přihlášení. Pro vstup do archivu potřebujete jednotný účet platný pro všechny weby vydavatelství CZECH NEWS CENTER a.s.Pokračujte zde!
 
 

Redakce

Adresa: Komunardů 1584/42, 170 00 Praha 7
Email: svet.motoru@cncenter.cz
Telefon: 225 977 851