Harley-Davidson Road King: Rumpál s tempomatem
Fotogalerie
6 fotografií
Velký model Road King nejlépe vystihuje hlavní kouzlo značky Harley-Davidson.
Je jím spojení poctivého železa s moderní technikou i funkcí.
Zatímco třeba v řadě Softail se vyskytují různé úlety a design má často přednost před funkcí, na motorkách z řady Touring, kam kromě slavné Electry Glide patří právě Road King, se vždy dá velmi dobře jezdit.
Přestože Electra Glide dnes má navigaci s dotykovou obrazovkou i světlomet s technologií LED a její obrovské aerodynamické zakrytování nepasuje do každého vkusu, Road King stále vypadá jako nejklasičtější klasika. Moderní technika je nenápadně skryta.
Už když jsme jej testovali před dvěma lety, měl na řídítkách kromě běžných spínačů (světla, houkačka) i jeden od tempomatu. Tehdy nás překvapilo, že když při 130 km/h stisknete tlačítko Cruise, jedete si na starosvětsky rumpálovité věci vlastně stejně pohodlně jako na moderních cesťácích od Hondy či BMW. Jen na nohy táhne samozřejmě víc a čelní štít to řeší spíš prostou velikostí než dokonalým aerodynamickým tvarem.
Provedení pro letošní rok je výsledkem projektu Rushmore, což je vlastně jakýsi průzkum spokojenosti zákazníků a snaha reagovat na jejich přání. Světlomet má nyní v kulatém retrotvaru přidanou samostatnou parabolu dálkových světel, brzdy fungují jako u zmíněné hondy či BMW (tedy při stisknutí přední brzdí i zadní a naopak), přední vidlice je tužší a agregát má tři koně (celkově 87, čili 64 kW) a čtyři newtonmetry (celkem 138 N.m) navíc.
Motor je stále totální vzduchem chlazenou klasikou (na což si japonské kopie jen hrají), byť už s malým přídavným olejovým chladičem. Jeho charakter nás uchvátil, bublá a duní se správnou intenzitou, která potěší, ale neunaví. A hlavně naprosto elasticky zabírá v každých otáčkách. Vibruje jenom na volnoběh, aby to byl drsný harley, při jízdě však je naopak úplně klidný. Díky pohonu zadního kola řemenem neškube, ani když v nízkých otáčkách necitlivě pracujete s plynem. A dokonce spotřeba paliva už nedosahuje deseti litrů – jezdili jsme úplně normálně za sedm. Pouze nás překvapilo, že ani tak mocný motor (objem 1690 cm3) nerozjede harley na víc než 170 km/h. Aerodynamika je holt asi to poslední, co ani mistři z Milwaukee nedokážou s klasickým pojetím motocyklu skloubit.
