Volkswagen e-Up: Kilowatthodinový manžel
Mezi malé elektromobily vnáší trochu kultury a cenu nižší než úplně šílenou. Ekonomicky stále nedává smysl, ale to přece platí o každém manželství.
(více v čísle 40/14)Volkswagen je konzervativní značka. Hledá solidní řešení pro masy, nevyžívá se v oslovování zakřiknutých menšin a neutrácí za avantýry typu formule 1. Proto se také nevzrušoval deset let trvajícím povykováním Greenpeace ani svůdnými investičními pobídkami pomatených vlád (v čele s americkou) na podporu veřejné elektromobility. A jen zpovzdálí pobaveně sledoval, jak někteří konkurenti plýtvají silnými bateriemi na pohon zbytečně velkých a těžkých aut (Chevrolet Volt, Volvo V60 Plug-in Hybrid) nebo kvůli odlišnému pohonu utrácejí za vývoj specifi ckých platforem a karoserií (Nissan Leaf, Renault Zoe).
Během těch let se rozšířila a zlevnila výroba akumulátorů i řídicí elektroniky. Když si dnes elektrifi kaci západní Evropy vynucuje Brusel, využívá Volkswagen ideálních (nebo spíš historicky nejméně špatných) startovních podmínek a rozvíjí svoji příznačnou německou důkladnost: na zástavbu akumulátorů myslel při vývoji velkosériového modelu Up, výsledkem čehož je výrobně levný a servisně nenáročný vůz, schopný prodeje za přece jen méně přestřelenou cenu než miniaturní, stísněný a ryze spartánský Peugeot iOn. Je skutečně pozoruhodné, za jakého pohodlí v něm můžeme ve čtyřech lidech cestovat při ceně o 120 000 Kč nižší.
Elektrický up nabízí stejný vnitřní prostor, kvalitní sedadla, vnitřní výbavu i komfort odpružení jako benzinová verze. Ve Wolfsburku se také důsledně zaměřili na uživatelskou snadnost, žádné složitosti proto nepřináší ani ovládání. Reakce na pedál zrychlovače je přiměřeně citlivá a intuitivní, souhra hydraulických brzd s rekuperací dokonale hladká. Volič jízdních režimů podobný klasickému automatu navíc skrývá velmi chytrý doplněk: intenzitu rekuperace lze předvolit ve třech úrovních. Při troše zvyku a předvídavosti tak žádná energie nepřijde nazmar, zároveň ale auto při ubrání plynu nepropadá hysterickému elektrobrzdění, jakým řidiče uměl trestat iOn. Ve městě potěší sympaticky pohotové zrychlení, přiměřenou dynamiku si vůz zachovává do 100 km/h.
A co dojezd? Oficiální hodnota 160 km je stejně málo realistická jako testovací cyklus NEDC, ve kterém ji naměřili. Výrobce proto férově dodává, že skutečné hodnoty se mohou pohybovat kolem 120 km v létě a 70-80 v zimě. V době testu panovalo příjemné teplo, přesto nám v živém pražském provozu ukazatel padal poměrně rychle a hrdinství končilo po ujetí 90 km. Výškový profi l tratě a okolní provoz proto nelze brát jako vedlejší, ale zásadně limitující faktory.
V porovnání se všemi dosavadními pokusy znamená Volkswagen e-Up znatelný krok ke zlidštění elektrického pohonu a jeho využití ve velkých městech. Rozšíření však bude ještě dlouho bránit extrémní cena i síť dobíječek, která se u nás rozvíjí pomalu a značně nelogicky.