Svět Motorů
Vstup pro předplatitele
Zapomněli jste heslo?

Nejčtenější a nejprodávanější
motoristický časopis

5. 1. 2015

10 nejhezčích vozů historie: Umělecká díla na kolech

Lamborghini Miura

Fotogalerie

22 fotografií

Krása hraje u aut velmi důležitou roli. Existují zákazníci, pro které je design rozhodujícím faktorem při výběru vozu.

(více v čísle 51/14)

Krása hraje u aut velmi důležitou roli. Existují zákazníci, pro které je design rozhodujícím faktorem při výběru vozu.

Anket o nejkrásnější osobní automobil historie je spousta a jejich přehled zveřejňují různé motoristické časopisy, servery, aukční síně, designérská studia nebo umělecká muzea.

Výsledky bývají závislé na orientaci daného média nebo institutu či zemi, kde byla vyhlášena.

Takže proč bychom nejkrásnější auto motoristické historie nevyhlásili také my? Redaktoři Světa motorů nejprve navrhli své oblíbence: na stole se tak sešlo dvaačtyřicet návrhů. Z nich jsme potom vybrali top desítku.

Ani nás příliš nepřekvapilo, že se do výběru nedostal žádný z moderních modelů. Ty jsou svázány bezpečnostní politikou i čistě praktickými vlastnostmi, takže designéři nemohou dostatečně rozvíjet své představy. Nejvíce prostoru proto dostaly klasické vozy, které se seřadily do tohoto pořadí:

10. Lamborghini Miura

Dvoumístné kupé s motorem před zadní nápravou se představilo v roce 1966 na ženevském autosalonu. Navrhl ho tehdy pouze pětadvacetiletý Marcello Gandini, který pracoval pro studio Bertone. Označení P400 znamená objem vidlicového dvanáctiválce 3929 cm3. Základní provedení, vyráběné v letech 1966 až 1969, mělo výkon 260 kW. Verze S z let 1968-1971 disponovala 270 kW a vrcholný model s 283 kW vznikal v rozmezí 1971-1973.

Lamborghini Miura
Lamborghini Miura
Autor: Svět motorů

9. Ford Mustang Shelby GT 500

Veřejnosti se nové kupé představilo 17. dubna 1964. Na zákazníky zapůsobilo siluetou s dlouhou kapotou a splývavou zádí i střízlivými, elegantními a lehce působícími tvary. Nás ale okouzlil až modelový rok 1968, u nějž byl horní okraj masky protažen do tvaru žraločí tlamy, a hlavně provedení Shelby GT 500 s průduchy v kapotě, nasávacími otvory před zadními koly, podlouhlými zadními světly a výkonem 360 koní.

Ford Mustang Shelby GT 500
Ford Mustang Shelby GT 500
Autor: Svět motorů

8. Aston Martin DB5

Nejvíc asi toto britské kupé proslavil James Bond. Nástupce modelu DB4 se začal vyrábět v roce 1963. Čtyřlitrový šestiválec s třemi karburátory disponoval největším výkonem 210 kW, verze Vantage potom 242 kW. Na první pohled ho lze rozeznat podle typické masky chladiče, ale také uhlazených linií a velkého zadního bočního okénka. I když jeho výroba skončila v roce 1965, patří k nejžádanějším modelům značky. 

Aston Martin DB5
Aston Martin DB5
Autor: Svět motorů

7. Citroën DS

Návštěvníci pařížského autosalonu žasli v roce 1955 nad Citroënem DS, jehož design je dílem Flaminia Bertoniho a celý koncept návrháře Andrého Lefebvra. Vzhledem k přísně aerodynamickým tvarům karoserie vozu úplně chyběla maska chladiče a nezvyklé bylo také umístění zadních kol téměř na konec auta. Citroën DS s hydropneumatickým odpružením se v různých obměnách vyráběl až do roku 1975.

Citroën DS
Citroën DS
Autor: Svět motorů

6. Alfa Romeo 33 Stradale

Dvoumístný sporťáček vznikl ze závodních speciálů Tipo 33. Civilní verze dostala označení Stradale a její dvoulitrový vidlicový osmiválec měl výkon 184 kW, což spolu s hmotností 700 kg zaručovalo maximálku 280 km/h. Design ani ne metr vysokého vozu vytvořil Franco Scaglione. Výrazně působí nízká příď, panoramatické čelní sklo nebo křídlové dveře, u nichž boční okna zasahují až do střechy. Mezi lety 1967 až 1971 vzniklo jen 14 kusů.

Alfa Romeo 33 Stradale
Alfa Romeo 33 Stradale
Autor: Svět motorů

5. Bugatti 57 SC Atlantic

V letech 1934-1940 se ho vyprodukovalo 710 kusů. Na jednotném podvozku vznikla řada úžasných karoserií jak v režii Jeana Bugattiho, tak externích dodavatelů. Nás zaujalo dvoumístné kupé 57 SC Atlantic, vycházející z koncepčního vozu Aérolithe Electron Coupé z roku 1935 s hřbetní ploutví. Vyrobeny byly jen čtyři kusy, přežily dva.

Bugatti 57 SC Atlantic
Bugatti 57 SC Atlantic
Autor: Svět motorů

4. Porsche 911

První vyrobený kus podle návrhu Ferdinanda „Butzi“ Porscheho, tehdy ještě s označením 901, vyjel z továrny v roce 1964 – představen byl o rok dříve na frankfurtském autosalonu. Nejenže patřil k vrcholu technického pokroku, ale založil rodinný klan přežívající dodnes. Klasickou siluetu tak můžeme na silnicích potkávat již padesát let. Některé ročníky se povedly lépe, jiné hůře. Nejhezčí je podle nás klasická řada, vyráběná do roku 1989.

Porsche 911
Porsche 911
Autor: Svět motorů

3. Mercedes-Benz 300 SL Gullwing

Nejrychlejší silniční auto padesátých let se málem ani nenarodilo. Vzniklo úpravou závodního vozu až na naléhání amerického dealera značky Max Hoff man. V roce 1953 projekt dostal zelenou a o rok později se kupé s typickými křídlovými dveřmi představilo pod kódem W 198 v New Yorku. Jeho třílitrový šestiválec s přímým vstřikováním paliva měl výkon 158 kW a stylové stříbrné kupé rozhýbal na rychlost 250 km/h.

Mercedes-Benz 300 SL Gullwing
Mercedes-Benz 300 SL Gullwing
Autor: Svět motorů

2. Ferrari 250 GTO

Letos se jeden kus vydražil za neuvěřitelných 38 milionů dolarů, tedy asi 870 milionů korun. V letech 1962-1964 vzniklo jen 39 kusů pro homologaci závodní verze. Vývoj měl na starosti Giotto Bizzarrini a podílely se na něm i legendy jako Stirling Moss nebo Lorenzo Baldini. Díky třílitrovému dvanáctiválci s šesti karburátory Weber a výkonu 220 kW mohlo 250 GT jet až 290 km/h. Ačkoliv se na vzhledu karoserie nepodílela žádná tehdy proslulá designová kancelář, její uhlazené a přísně účelové tvary nás rozpalují ještě dnes.

Ferrari 250 GTO
Ferrari 250 GTO
Autor: Svět motorů

1. Jaguar E-Type

Píše se rok 1961 a návštěvníci ženevského autosalonu se stávají svědky historického okamžiku – na stánku Jaguaru se odhaluje sportovní kupé E-Type. Dlouhá kapota, ladně zaoblené tvary a malá kabina přitahují pozornost jako magnet a možná ani sám zakladatel firmy Jaguar Sir William Lyons netuší, že prezentuje vůz, který se zapíše zlatým písmem do motoristické kroniky. Aerodynamický design karoserie měl na starosti Malcolm Sayer, jenž předtím pracoval jako letecký konstruktér a vytvořil i závodní speciály C-Type a D-Type. A právě typem D, který v letech 1955, 1956 a 1957 vyhrál čtyřiadvacetihodinovku v Le Mans, se nejvíce inspiroval. Z něj si vzal oválnou masku, zakrytované světlomety i zúžení zadní části. 

Jaguar E-Type
Jaguar E-Type
Autor: Svět motorů

Od nuly k legendě 

Vývoj Jaguaru E-Type začal již v roce 1958, kdy vznikl prototyp E1A. Ten vycházel ze závodního D-Type, ale v jeho konstrukci se objevilo například nezávislé zavěšení zadních kol. Druhý prototyp E2A využíval šestiválec XK, jehož objem byl snížen z 3,8 l na rovné tři litry, a v roce 1960 se zúčastnil závodu v Le Mans. Sériové provedení se mohlo pyšnit zadní nápravou s příčnými a podélnými rameny s vinutými pružinami a stabilizátorem. Přední část tvořila rámová konstrukce z ocelových trubek a zadní ocelová skořepina. 

První generace dostala zážehový šestiválec XK o objemu 3781 cm3, který disponoval výkonem 197 kW, což stačilo na sprint z klidu na stovku za 7,1 s a maximální rychlost 240 km/h. Zákazník si mohl vybrat kupé nebo otevřený roadster. V roce 1964 se pod kapotou objevil přepracovaný agregát o objemu 4235 cm3 se stejným výkonem, ale větším točivým momentem. Zlepšily se také brzdy, převodovka, sedadla nebo vnitřní výbava. Po dalších dvou letech následovalo provedení 2 + 2 se zvýšenou střechou a dvěma nouzovými sedadly. První série je v současnosti nejobdivovanější a podle dostupných informací se prodalo 38.419 kusů. Její výjimečnost dokazuje umístění do Muzea moderního umění v New Yorku, kde stojí například vedle obrazů Vincenta van Gogha, Pabla Picassa, Salvadora Dalího, Paula Gauguina, Clauda Moneta nebo Paula Cézanne.

Druhá fáze

Druhá generace se začala prodávat v roce 1968 jako roadster, dvoumístné kupé i provedení 2 + 2. Přední světla už neměla plastový kryt a stejně jako zadní se zvětšila. Narostl i nasávací otvor, čímž se zlepšilo chlazení. Vinou emisních limitů v USA klesl výkon motoru i maximální rychlost. Třetí série začala z továrny v Coventry vyjíždět v roce 1971. Výraznou novinkou byla instalace dvanáctiválce o objemu 5343 cm3 s dvojicí vačkových hřídelí a čtyřmi karburátory Stromberg, který disponoval výkonem 203 kW. S novým agregátem se chvíli prodával i předchozí šestiválec, ale velký zájem o něj nebyl. Z výrobního programu zmizelo i dvoumístné kupé. Třetí sérii lze rozpoznat podle větší karoserie, protože narostl rozchod kol. Nálevkovitě tvarované blatníky, seskupení čtveřice výfuků a především chromovaná mřížkovaná maska chladiče ale narušily původní stylistickou čistotu tvarů Jaguaru E-Type. Poslední kusy byly vyrobeny v roce 1974, celkem vzniklo 72 529 těchto nádherných automobilů.

Vyšlo v časopisu

Svět motorů
51 / 2014Objednat čísloDalší články z čísla
Sdílej na facebooku
 

Archiv PDF

Zaregistrujte se zdarma
Vstup do archivu používá nový, uživatelsky vylepšený systém přihlášení. Pro vstup do archivu potřebujete jednotný účet platný pro všechny weby vydavatelství CZECH NEWS CENTER a.s.Pokračujte zde!
 
 

Redakce

Adresa: Komunardů 1584/42, 170 00 Praha 7
Email: svet.motoru@cncenter.cz
Telefon: 225 977 851