Suzuki Vitara: Střední proud
Suzuki Vitara se proměnilo z terénního dříče v kompaktní SUV. Většinu jeho
verzí jsme vyzkoušeli v okolí Lisabonu.
Japonská novinka se stejnojmenným předchůdcem příliš společného nemá. Samonosná karoserie, pohon všech kol prostřednictvím elektromagnetické spojky nebo vlečená zadní náprava odrážejí současné trendy. Snad jen hranatější tvary a světlá výška 185 mm připomínají drsnější minulost. Nová vitara stojí na základech modelu S-Cross, ale má o 100 mm kratší rozvor. Na velikosti kabiny se to naštěstí neprojevilo a i na zadních sedadlech má posádka dostatek místa. Kufr o objemu 375 litrů je na 4175 mm dlouhé vozidlo také slušný.
Nás však hlavně zajímalo, jak jezdí. Nejprve jsme osedlali zážehovou šestnáctistovku s výkonem 88 kW a inteligentním pohonem všech kol – ten lze nastavit do čtyř módů, které ovlivňují nejenom připojování zadních kol, ale také charakteristiku motoru. Již v automatickém módu má atmosférický čtyřválec slušnou chuť k životu, ale v poloze Sport je reakce na plyn mnohem rychlejší a výraznější. Potom lze na pětku jezdit i padesátkou. Nejlépe se však cítí nad 4000 otáčkami, kde se dynamikou vyrovná i moderním přeplňovaným jednotkám. Projíždění zatáček pod plynem bylo výborné, v režimu Sport se totiž rychleji připojují zadní kola. Příjemně nás překvapila i stabilita v utažených serpentinách a hbitost, s jakou vitara měnila směr z jedné strany na druhou. Druhou část trasy jsme jeli klidněji a výsledná spotřeba 6,0 l/100 km nás nadmíru uspokojila.
Stop-start na křižovatkách fungoval na jedničku a udržel agregát zhasnutý i minutu. Se stejnou motorizací, ale jen pohonem předních kol jsme si tak jistí nebyli. Auto bylo v uzavřených zatáčkách nedotáčivé a znatelně se hrnulo přední částí ven. Jasně chyběl příspěvek zadní nápravy. Zvědavi jsme byli také na úplně nový šestistupňový automat, jenž se do prodeje dostane s několikaměsíčním zpožděním. Ten totiž nemá s variátorem v s-crossu nic společného. Jde o klasický měnič s možností ručního řazení pod volantem. Musíme se přiznat, že se nám moc líbil. Při poklidné jízdě se snaží držet nízké otáčky, sešlápnutím plynového pedálu rychle podřadí a najde ideální stupeň. S rychlostí přeřazení jsme byli spokojeni a ani bychom nepotřebovali pádla pod volantem. Automat je totiž intuitivní, přesný, rychlý.
Přeplňovaný turbodiesel disponující také 88 kW měl po nastartování jadrnější zvuk, ale při vyšších rychlostech jsme o něm nevěděli. Do 1300 otáček byl motor nevýrazný. Potom zaúřadovalo turbo s variabilní geometrií lopatek a vznětový čtyřválec ožil. Jenže spotřebou 5,5 l se téměř vyrovnal benzinové jednotce.
U nás se vitara začne prodávat v dubnu, kdy budou zveřejněny ceny. Podle předběžných zpráv by měla být o něco levnější než model S-Cross.