Kia Cee´d 1.0 T-GDI GT Line: Slovenská střela
Kia modernizovala svůj nejprodávanější model. Vyzkoušeli jsme jej v přiostřené verzi GT Line s novým litrovým tříválcem.
(více v čísle 39/15)Druhá generace Kie Cee`d je na trhu teprve od roku 2012, přesto už se dočkala modernizace, byť jen drobné. Jak moc se změnila, na testovaném kousku příliš neodhalíte. Na první vyzkoušení zmodernizovaného provedení totiž nedorazila jedna z běžných verzí, které se mohou pochlubit výrazně přepracovaným nárazníkem, ale nová sportovní výbava GT Line se specifickou přídí inspirovanou ostrým modelem GT.
Cee`d se nám líbil vždy a doplnění o čtvercové denní svítilny LED, sportovní prahy a zadní nárazník s dvojitou koncovkou výfuku jen podtrhlo dynamický náboj vozu z pera Petera Schreyera. Zvlášť když jej podpoří tak neobyčejná barva jako výrazná žlutá.
Obdobně
Uvnitř se ladily jen detaily – všímáme si nového rádia s dotykovým displejem, přibyla i trocha chromového lemování. Sportovní výbavový stupeň připomíná také jiná látka na sedačkách. Jinak zůstalo vše při starém. Vždyť ani nebylo moc důvodů ke změnám. Kvalita některých plastů sice patří spíše k podprůměru, jenže to je tak jediné, co lze interiéru v Žilině vyráběného kompaktu vytýkat. Vypadá pěkně, působí bytelně, je prostorný a zcela intuitivně se používá. Komu nevoní auta prošpikovaná tablety, touchpady a nepřehlednými menu, bude v kie jako doma.
Malý neznamená slabý
Poprvé jsme si mohli vyzkoušet nový přeplňovaný tříválec 1.0 T-GDI. Technické detaily ponechme stranou – ostatně můžete se o nich dočíst v samostatném okénku. Důležitější je, že se s ním jezdí skutečně příjemně. Při rozjezdu překvapí naladěním, kde má i ve volnoběžných otáčkách dostatek síly na pohodlný a důstojný pohyb. Pak sice přichází asi pět set otáček a vteřinu trvající hluché místo, následně ale vystřelí takovým způsobem, že bychom mu hádali i více než udávaných 88 kilowattů. I utlumení je velmi dobré, počet válců prozradí cee‘d až mimo běžně používané otáčky. Snad jen při plynulé jízdě by motor mohl méně výrazně reagovat na sebemenší dotek plynu.
A spotřeba? Při klidném brouzdání prázdnou víkendovou Prahou jsme se dostali i pod pětilitrovou hranici – tedy půl litru nad sliby. Trocha zklamání přišla na dálnici, kde počítač osciloval nad sedmi litry. Výsledný průměr 6,2 l ale není u motoru s tisícovkou najetých kilometrů špatný.
Je to tvrďák
Edice GT Line se chlubí také sportovním podvozkem. Když se na to podíváme podrobněji: zadní pružiny jsou stejně tvrdé jako v ostré verzi GT, jen nepatrně měkčí než u ní jsou přední. Zesílený je i zadní stabilizátor. Celé to zní slibně, sportovní realita ale není až tak růžová. Tedy ne že by podvozek byl špatný! Při ostré jízdě je vůz nadmíru stabilní a při ubrání plynu krásně odstaví záď. Problém je, že z volantu se nedozvíte nic o tom, co se děje pod předními koly. A to zábavu dost sráží. Při běžné jízdě je navíc naladění tuhé možná až příliš.
Jednou z vlastností, kterou nás dříve cee‘d bavil nejvíce, byla až odtažitá relaxovanost a podvozek s hodně velkým nadhledem nad stavem tuzemských cest. Proto bychom asi raději oželeli krásný sportovní předek a sáhli po standardní verzi. Ostatně shodný motor lze pořídit i ve výbavě Exclusive. Ta je navíc o deset tisíc levnější. Slabší výkonové provedení 73 kW se prodává za částky shodné s jednotkou 1.6 GDI/99 kW – tedy od 384 980 korun.
Pár slov o motoru
Psaní o pohonných jednotkách dnes začíná připomínat déjà vu, všechny automobilky se shodují na podobných nebo úplně stejných receptech. Nechybí hlava s integrovanými chlazenými výfukovými svody, proměnné časování všech ventilů a samozřejmě ani stop-start. Ke zklidnění běhu má motor asymetricky vybalancovanou řemenici a setrvačník, samostatná vyvažovací hřídel tedy není třeba. Na rozdíl od většiny nových tříválců používá k pohonu rozvodů řetěz, v tom se shoduje jen s Opelem.