Honda Civic Type R: MasakRRR

Honda říká novému Civiku Type R silniční závoďák. Však také přišly ke slovu zkušenosti z okruhového mistrovství světa cestovních vozů WTCC. Puritáni oplakávají atmosférický dvoulitr a my už nedočkavě startujeme zbrusu nový turbomotor.

Napoprvé rozpaky

Někdy nám první dojem tolik prozradí. A jindy…

První kilometry s japonským ninjou trávíme v pražském provozu. Civic je tvrdý, docela hlučný, motor zní mdle, řazení není nic moc a od bočnic skořepinových sedaček máme odřený bok po dvou nastupovacích procedurách. A upřímně – punkový vzhled je na náš vkus už za limitem. Mladý tuner s kšiltovkou dozadu bude nejspíš v ráji, zralejší jedinec si může připadat jako pojízdná pouť. Říkáme si, kde se berou všechny to ódy na japonský šinkanzen. Tohle nebude auto prvního dojmu…

Funkční aerodynamické prvky dělají z hondy ještě větší UFO, než jakým je v civilu. Přítlak vytváří nenápadné vykrojení lemů pocházející ze závoďáku, spoilery, křídlo i hladká podlaha.

Autor: Davidl Rajdl

Napodruhé omámení

Tak jinak. Prahu máme za zády, klikaté okresky před sebou a rudé tlačítko R+ postavilo civic do pozoru. Přístroje se zalily barvou krve, deaktivoval se stop-start, motor reaguje ostřeji a točivý moment poroste podle strmější křivky. Řízená ztuhlo pod rukama, nově použité adaptivní tlumiče ztvrdly o 30 % a ESP se připravilo na sportování. Žádné reklamní řečičky, vše do puntíku vnímáme. Ostatně celé auto cítíme tak bezprostředně. Díky nekompromisním skořepinovým sedačkám jako bychom s ním srostli.

Type R se mezigeneračně ukrutně zrychlil. Díky turbu poskočil dvoulitr do jiné dimenze. Místo dvou set koní jich má 310 a k tomu 400 N.m točivého momentu. A všechno se to valí na přední kola. Čekali jsme zběsilé hrabání a tahání za volant jako v Leonu Cupra, ale Honda má snad výjimku z fyzikálních zákonů. Nepochopitelným způsobem se jí totiž daří efektivně přenášet mamutí sílu na asfalt. Přední zavěšení s oddělenou těhlicí navíc dokonale požírá všechny negativní síly a řízení tak může pracovat zcela nerušeně.

Type R hraje na efekt a ostrou červenou nešetří. Vyznat se v interiéru není snadné.

Autor: Davidl Rajdl

Mechanický samosvorný diferenciál s šikmým ozubením pracuje ukázkově a v zatáčkách nám dovoluje nechutné tempo. Civic jede jako po kolejích, a dokonce i když lije jako z konve, neztrácí nic ze své suverenity a pořád je pekelně rychlý. Marně se snažíme vybavit si tak zběsilou předokolku, která by vzbuzovala tolik důvěry.

A co to turbo? Upřímně nejsme zatíženi předsudky zarytých fanoušků, a tak nás nenapadají negativa. Motor tahá překrásně odspodu, do otáček letí jak chrt a turbo k tomu navíc frajersky hvízdá.

Jasně rozdané karty

My už máme jasno. Jako jediné auto bychom Civic Type R nebrali. Na to je příliš ultimativní, nepohodlný a nepraktický. Navíc ten vzhled… však víte. Ale jako druhé auto pro radost? Stroj snů. Rychlé dnes dokáže být kdejaké kombi. Jenže Type R je navíc staromilsky mechanický, návykově precizní, prostě řidičsky božský!

Honda Civic Type R

Autor: Davidl Rajdl