Lexus RX: Proti všem
Nový Lexus RX mezi uhlazenými luxusními SUV vyčnívá. Ostře řezanými rysy i absencí dieselu, který tradičně supluje hybrid.
(více v čísle 51/15)Zatímco první příspěvky Lexusu do světa velkých SUV patřily po stránce designu k nevýrazným, čtvrtou generaci modelu RX si okamžitě zapamatujete. V duchu současné fi lozofi e značky je karoserie samá hrana, maska chladiče rozlohou nezná kokurenci a opticky přerušený zadní sloupek završuje ohňostroj netradičních motivů. Pokud se chcete odlišit od zbytku světa, jste na nejlepší adrese.
Interiér je proti tomu skoro až konzervativní. Méně tvarových excesů než u kompaktního brášky NX podle nás lépe pasuje k úloze vrcholného modelu. Celkovým vyzněním kabiny jako by RX poskočilo o víc než jen jednu generaci. Působí útulnějším dojmem a zaujme krásným detaily, jako je dřevěný obklad s linkami prořezanými laserem nebo hliníkové ovladače tradičně skvělého audia Mark Levinson. Ani protentokrát se ale Proti všem designéři Lexusu nevyvarovali obvyklých materiálových kontrastů, některé plasty působí u auta této třídy vyloženě lacině.
Nárůst délky, šířky i rozvoru jsme pocítili okamžitě. Vnitřním prostorem RX nešetří, komfortní sedadla svádějí k lenošení a relaxaci. O tom je ostatně celé tohle velké auto. Nemá ambice dravě se klikatit zatáčkami, to se pak dvoutunový kolos trochu neohrabaně hrne ven po tečně. Paradoxně si lépe vede těžší hybrid, v jehož prospěch mluví rovnoměrnější rozložení hmotnosti díky zadnímu elektromotoru a baterkám pod podlahou, případně aktivní stabilizátory dodávané v nejvyšší výbavě. Špičkové verze nově sázejí na elektronicky řízené tlumiče, zatímco předchůdce mohl plout na vzduchu.
Lexus RX umí nejlépe prodat své přednosti v rukou rozvážného plynulého řidiče, to pak uklidňuje tichem a pohodlím. Při ostřejší akceleraci totiž Srovnání generací narušuje akustickou pohodu hnací ústrojí. U přeplňovaného dvoulitru neurozený hlas čtyřválce, u hybridu zase kňourání šestiválce spřaženého s planetovým automatem e-CVT a dvěma pomocnými elektromotory. Ve výsledku je to ale právě hybrid 450h, který u nás vede. Jede celkově kultivovaněji a přece jen je vitálnější, hlavně při vyšších rychlostech. Spotřeba patří k jeho argumentům spíš na papíře, v praxi jsme jezdili mezi 7 a 8 litry, čtyřválec 200t nárokoval jen o litr víc.