Vstříc očekávaným zážitkům se škrábeme přes práh kamsi vysoko do kabiny. Rukou se přitahujeme za dobře známý volant z Land Roveru Discovery, který je ostatně dárcem techniky vozu, a už jsme nahoře. Okolo sebe vidíme notoricky známé tvary a tlačítka z britského vozu. Před námi se však rozprostírá plochá a především široká kapota jako z hummeru, nadhled je srovnatelný s autobusem. Vítejte v bureku!

Otoč a jeď!

Rozjet šestikolové monstrum je překvapivě snadné. Startuje se tlačítkem, výsuvným voličem samočinné převodovky otočíte do polohy D či R úplně stejně jako v land roverech a jaguarech. Manévrujeme opatrně, ale na zadní parkovací kameru, jejíž obraz je věrný, se lze spolehnout. Spolu s velkými zpětnými zrcátky činí couvání bezproblémovým a parkování velmi usnadňuje.

Obdivuhodný je rejd. Udivuje nás, na jak malém místě se dokážeme otočit, i když jsou kola zadních náprav pevná. Ne že by to bylo na pětníku, ale obratnost bychom přirovnali k dobře navržené dodávce. Při plném zatáčení řidič pozná, že se kola prostřední nápravy trochu „koušou“, což je ale logické. Naladit třínápravový vůz s jednou řiditelnou nápravou tak, aby se všechna kola ideálně odvalovala, je v principu nemožné. Tady se to povedlo velmi dobře.

Třílitrový diesel je převzatý z discovery. Uvažuje se však i o zástavbě benzinových motorů s objemem až sedmi litrů.

Autor: Ondřej Kroutil

Hladké předení

Pod kapotou bureka úřaduje podélně uložený dieselový šestiválec z discovery se 188 kW a 600 N.m. Bude to na 2,9 tuny vážící pickup stačit? Inu, uvidíme. Osmistupňový automat s hydrodynamickým měničem přenáší točivý moment na kola plynule, při rozjezdu je potřeba na plyn pořádně šlápnout. Zpočátku máte pocit, že jedete se zataženou ruční brzdou. Záhy si však zvyknete a bureko se svižně odpichuje z místa. Při zrychlování se třílitr trochu zapotí, ale převodovka ho neváhá vytáčet přes 3500 ot./min. Změna stupňů probíhá naprosto hladce a výsledný dojem z dynamiky není vůbec špatný.

Zrychlení z nuly na sto trvá rovných deset sekund. Na závodění s AMG od Mercedesu či „emky“ od BMW je to sice zoufale moc, ale v běžném provozu to naprosto dostačuje. Předjíždění je potřeba plánovat i s ohledem na značnou šířku vozu (2,17 m), na což ostatně musíte myslet také na užších silnicích. Nejprve neustále kontrolujete odstup pravých kol od krajnice.

Sprinterům bude v rozletu bránit nízká nejvyšší rychlost 155 km/h, při pohledu na neaerodynamické tvary a ohromnou čelní plochu však není divu. My jsme se však po dálnicích nepohybovali, a tak jsme si užívali i dobře odhlučněné kabiny, více vnímáte jen ševelení od kol. Spotřeba se orientačně pohybovala lehce nad 12 l/100 km.

Hrubý počin

První dojem z řízení je hodně odtažitý. Není to však dáno ani hmotností, ani velkými rozměry, ale terénními pneumatikami s velmi hrubým vzorkem, po kterém tak trochu poskakujeme. Po pár kilometrech už to sice nevnímáme, ale v kombinaci s velkým profilem je odezva od kol pomalejší. Řešení představují silniční pneumatiky. Třikrát vyšší cena než u terénních, tedy asi 96 000 Kč za sadu, nehraje už velkou roli. Všechna kola disponují vzduchovým odpružením, světlá výška se při rychlosti nad 120 km/h a také během vystupování samočinně sníží. Naladění podvozku je spíše tužší, což účinně brání výraznějšímu naklánění v zatáčkách. Velká kola zároveň výborně kopírují povrch silnice a o běžných nerovnostech na českých cestách vůbec nevíte. Standardně se pohánějí kola přední a zadní nápravy, což při jízdě po silnici – byť třeba pokryté sněhem – zajišťuje naprosto bezproblémovou trakci. V terénu lze zařadit i pohon 6x6.

Vybrání okolo střešního rámu jsou skutečně důležitá, neboť nad hlavou moc místa nezbývá. Připadáte si trochu jako v tanku.

Autor: Ondřej Kroutil

Šaty z konfekce

Jestliže zvnějšku design bureka fascinuje, uvnitř je to trochu nuda. Přístrojová deska se od dárce orgánů, Discovery čtvrté generace, moc neodlišuje. Na jednu stranu je to pochopitelné, na druhou malá originalita zamrzí. Kvalita zpracování i třeba náročné čalounění stropu kolem záhybů u střešního rámu jsou však precizní a v interiéru nikde nic nevrže. Svůj podíl na tom má i velmi tuhý střešní rám z vysokopevnostní chrommolybdenové oceli.

Hodně prostoru najdete v příčném směru, v podélném to ujde. Přístup dozadu zajišťuje elektrický posuv předních sedaček, které řidič pohodlně ovládá ze sloupku řízení. Na dvojici zadních sedadel se průměrně vzrostlý jedinec nasouká bez problémů, rozměrově jsou však opěradla skromná.

Vození dříví na korbě asi nebude běžnou náplní bureka, přesto je na pickup užitečná hmotnost pouhých 424 kg hodně malá. Mnohem lépe je na tom vůz s možností tahání přívěsu, stejně jako v případě discovery lze zapřáhnout až 3,5 tuny. Bureko tak majiteli přináší kromě neustálé pozornosti okolí i možnost odtáhnout si jachtu k Jadranu. Šestikolová konkurence existuje i u Mercedesu třídy G, Toyoty Hilux či Jeepu Wrangler. Žádný z nich se však v ČR oficiálně neprodával a neprodává. Ve srovnání s burekem jsou navíc o poznání dražší.

Žebřinový rám z discovery se nejprve zkrátil na úroveň prostřední nápravy a poté se prodloužil k zadní

Autor: Ondřej Kroutil

Kde se vzalo bureko?

Firmu Burekone založil nadšenec do hummerů František Janeš, který chtěl uvést v živost studii Hummer HX z roku 2008. Věrnou kopii tohoto konceptu postavil na technice klasického modelu H3. Nakonec vzniklo několik kusů těchto vozů a jezdí v řadě zemí od Španělska až po Mongolsko. Nyní se rozjíždí malosériová výroba Bureka 6x6, jež využívá techniku minulé generace Land Roveru Discovery. Ročně by mohlo vznikat asi deset kusů. Na nezájem zákazníků si rozhodně značka nemůže stěžovat. Podrobně jsme se celému příběhu věnovali v loňském čísle 4.