Ford GT: Nejrychlejší rodinné zlato

Víte, proč i obyčejné fordy tak dobře jezdí a motory EcoBoost drží jak židovská víra? Protože modrý ovál vytrvale sype hříšné peníze do sportovní divize, která piluje špičkovou techniku a testuje ji na krev. Většina této činnosti se odehrává v Detroitu a její nejšťavnatější plody si vychutnávají Američané – v poslední době zejména Mustang Shelby GT500 a F-150 Raptor.

Na domácí půdě Ford uspořádal i první a také poslední novinářské jízdy unikátním supersportem GT. Závodní verze loni zvítězila v Le Mans a „sériové“ se za čtyři roky vyrobí tisíc kusů – jeden denně. Všechny jsou beznadějně vyprodány a dva zamíří také k nám do České republiky, kde cena přesahuje patnáct milionů korun. Jsme na okruhu Utah Motorsport Campus nedaleko Salt Lake City a za doprovodu továrních jezdců i konstruktérů si můžeme vzácnou novinku osahat zcela intimně.

Ford GT

Autor: Svět motorů

Nebrzdit moc brzy!

„Šlapej na to, tuhle táhlou levou projedeš bez zpomalení!“ huláká Scott Maxwell z pravého sedadla. Zkuste mu nevěřit, když umí vyhrát v Le Mans. Takže pravačka na plynu, plynule vykroužit ideální stopu a stihnout včas zapádlovat. Je to jediná zatáčka projížděná na čtyřku, poněvadž na trojku by ve sto padesáti zasáhl omezovač. Rozeřvaná fi alová placka letí jako přicucnutá k asfaltu a já čekám, že zujeme obě pravé pneumatiky. Výjezd jde skoro do rovinky, takže zadní kola statečně pobírají plný plyn a teď se stoosmdesátkou řítíme k další, už pěkně ostré a utahující levé. Scott vzdává pokusy přehlušit rachot motoru a nohama ukazuje, kdy mám začít brzdit. Sakra, nezapomněl na to? Přinejhorším můžeme jet rovně, zeď tu není a tráva doroste. Tak teď – zepředu syčivě chroptí šestipístkové brzdy a celé auto jako by zpomalila nějaká obrovská ruka shůry. Teprve v boxech mi páni kluci na kameře ukážou, jak se zadní křídlo postavilo do pozoru, aby zvýšilo odpor vzduchu.

Kromě toho auto s motorem uprostřed toleruje brzdění ještě v nájezdu do zatáčky, takže bez velkého dramatu kroužíme a svištíme dál. S GT 40 se dá jet opravdu hodně rychle i při gentlemanském zacházení.

Pak to ovšem Scott vezme do ruky sám a odhaluje druhý pól. Nic než brzda a plyn. Hlavně ten plyn. Na výjezdu z nejužších zatáček je pekelně rychlý, boční přetížení rve za čtyřbodové pásy a zadní náprava se pod náporem síly nervózně ošívá. Přesto je ke skutečným limitům ještě daleko. Vždyť tady v každém kole jen na pár vteřin překročíme dvoustovku, zatímco závodní verze dosahovaly v Le Mans průměru 212 km/h na celé kolo.

Ford GT

Autor: Svět motorů

Karbon se šesti

Vidět takový unikát nemilosrdně drcený rukama i nohama závodníka je zážitek na celý život. Teď je ale čas sundat helmu, strčit zpocenou hlavu pod vodovod a vysvětlit si, proč GT jezdí tak, jak jezdí.

Za jeho schopnostmi vězí především nízká hmotnost a špičková aerodynamika. Proto je celá kabina upečená z uhlíkových vláken a hned za sedadly se prudce kapkovitě zužuje, což nechává volnější cestu proudícímu vzduchu. Kabina i celé auto jsou navíc velmi krátké, protože Ford vsadil na kompaktní šestiválcový motor. Výsledkem je hmotnost 1385 kg, hliníkové Ferrari 488 váží o metrák víc.

Nasazení šestiválce 3.5 EcoBoost je zároveň hlavním kompromisem celé konstrukce. I když proti sériové verzi z amerických SUV dostal lehčí vnitřnosti, maximální otáčky dosahují jen 6600/min. Konkurenční přeplňované osmiválce se vytáčejí přes osm tisíc a v horním pásmu umějí melodicky zpívat, zatímco GT spíš výhružně chrčí. Na okruhu budí rozpaky také pomalé reakce dvouspojkové převodovky v samočinném režimu, na povely pádel ale reaguje včas.

Výkladní skříň

Naladěním podvozku, řízení i brzd dává Ford najevo starost o „běžného“ zákazníka, který má víc peněz než závodnických zkušeností. Stovka kilometrů ujetá po veřejných silnicích rozdílné kvality probíhá zcela bezstresově. GT se ovládá intuitivně, reaguje čitelně a umí odpustit nějakou tu řidičskou chybku. Zvláštní uznání zaslouží progresivita pérování, které v silničním nastavení oplývá zřetelně větší poddajností než ve sníženém okruhovém režimu.

Nejzajímavějším prvkům konstrukce se dále věnujeme jednotlivě. Celkově musíme Fordu vyseknout poklonu za to, s jakou důkladností se chopil tak výstředního a tržně okrajového díla. GT je nejen šperkem v jeho nabídce a historické řadě sportovních modelů, ale také výkladní skříní vývojového potenciálu. Dokáže-li Ford postavit tohle, máme se v budoucnosti na co těšit i v sériových autech.