Porsche Cayenne: Tažní koně ve cvalu
Donutit vysoké a těžké auto jezdit rychle je svérázné umění. Porsche Cayenne ho ovládá dobře. Ve třetí generaci rozvíjí stejné myšlenky a přidává v efektivitě.
(více v čísle 2/18)Létat dvoustovkou po dálnici a rychle se protahovat točitými silničkami v horách, na to bychom si nejspíš vybrali sportovní auto. Nízké a dobře vyvážené. Doba je ale složitá a zákazníci chtějí všechno v jednom – sportovní dravost společně s vysokým postojem teréňáku a místem pro celou rodinu. Tento rozpor leží v samotných základech kategorie SUV, málokde však je tak vyhrocený jako v Porsche Cayenne. Ne nadarmo nosí na kapotě stejné logo jako kupé 911 – je skutečně rychlejší než BMW X5 M a Mercedes-Benz GLE 500.
Odlehčená vichřice
Třetí generace přijíždí na nové platformě MLB, nejhlubší základy tedy sdílí s Audi Q7 a Bentley Bentayga. Proti nim však má o deset centimetrů zkrácený rozvor a nižší střechu, což přispívá obratnosti.
Nová architektura využívá víc hliníkových dílů a cayenne díky ní zhubl o 60 kg. Štíhlejší silueta je také to hlavní, co novinku odlišuje od předchůdce. Jinak Porsche přistupuje k designu s německou zdrženlivostí a nedělá dramatické změny.
Generační skok je znát hlavně uvnitř. Palubní desce vévodí široký displej informačního menu, díky němuž ubylo knoflíků na středové konzole. Uspořádání systému je logické a hlavní funkce mají pohotově po ruce jednoduchá tlačítka. I zde však platí, že už základní orientace vyžaduje delší studium.
S těžkým klidem
První jízdy, na které nás výrobce pozval netradičně na Krétu, potvrdily špičkové dynamické kvality. Vyspělý podvozek udržuje při rychlé jízdě absolutní stabilitu a úzkými zatáčkami skalnatých hor prohazuje víc než dvoutunovou strojovnu bez známek nervozity. Nic si nedělá ani z brutální síly přeplňovaných motorů. Teprve při přehnaně rychlém nájezdu se projeví mírná nedotáčivost plynoucí z rozložení hmotnosti – motor je stejně jako u vozů Audi uložený podélně před nápravou. Naopak pohon 4x4 maximálně preferuje zadní kola, aby se hnací síly nepraly s řízením.
Pérování je i s adaptivním pneumatickým podvozkem hodně tuhé a pocitu agility pomáhá neobvykle strmý převod řízení, který místy působí až jankovitě. Vzhledem k nekompromisně sportovní povaze se ale celek podařilo naladit velmi harmonicky.
Čekání na špičku
Cayenne nepotřebuje a nedělá revoluční změny. Drží se svého kopyta a dynamické nároky dokáže i v přísných dobách ekologických udržet chytrými technologiemi, které podrobně popisujeme dále. Česká premiéra se odbude v nejbližších týdnech. Při ní se také dozvíme cenu nejvyšší verze Turbo, která je zatím obestřena tajemstvím. Nejlevnější cayenne stojí 2 055 000 Kč.
Rodinné stříbro
Porsche už musí některé motory sdílet s ostatními značkami koncernu. U cayenne to platí pro zážehové šestiválce 3.0 turbo a 2.9 Biturbo, které známe z Audi S4/ RS4. Mají hliníkový blok s řadami rozevřenými do 90°, mezi nimiž je uložené buď jedno dvouproudé, nebo dvě jednoduchá turbo dmychadla. Čtyřlitrový osmiválec pro Cayenne Turbo má ale Porsche vlastní. Používá stejnou vnější architekturu jako motor v Audi RS6 a A8 – tedy hliníkový blok do V/90° a dvě vprostřed umístěná dvouproudá turbo dmychadla. Liší se však nižším poměrem zdvihu a vrtání 86 x 86 mm, který přispívá ke snazšímu vytáčení a sportovnějšímu charakteru. Pod kapotou cayenne by se měl objevit i divoký diesel 4.0 V8 TDI z Audi Q7. Podrobnosti ani datum dodání výrobce zatím nesdělil.
Brzdit a vydržet
Dynamika a rychlost prémiových SUV klade mimořádné nároky na odolnost a životnost brzd, vystavených vysokým teplotám. Proto se zde často nabízejí keramické komponenty vyrobené zatavením oxidu křemičitého do struktury z uhlíkových vláken. Tato technologie je ovšem velmi nákladná, Porsche Cayenne proto uvádí brzdové kotouče hybridní konstrukce – keramická vrstva na bázi karbidu wolframu je nanesena na klasický ocelový základ. Brzdy PSCB (Porsche Surface Coated Brake) se poznají podle bíle lakovaných třmenů a dodávají se na přání k 20“ a 21“ kolům.
Stiskem napni
Cayenne má k dispozici adaptivní pneumatické pérování. K omezení náklonů slouží aktivní stabilizátory, ovládané nikoli jako v minulosti hydraulicky, ale elektricky. Elektromotory regulující předpětí tyčí mají výkon 5 kW, výstroj vozu je kvůli tomu vybavena pomocným 48V okruhem se samostatnou baterií.