Toyota Prius PHV: Svědek mírného pokroku
Prius do zásuvky přejede na elektřinu celé město, čímž překonává některé dražší hybridy. Vyplatit se ale stále nemůže.
(více v čísle 3/18)Kategorie nabíjecích hybridů (PHEV) je svérázná společnost. Najdeme zde manažerská auta, která elektřinu přidávají k silnému benzinu jen jako vychytralou úřední formalitu. Mercedes C 250e, BMW 330e nebo Passat GTE najedou na elektřinu ze zásuvky reálně kolem 20 km, což je v praxi skoro k ničemu, ale stačí to ke snížení výkazu skleníkových emisí. Lépe je na tom Outlander PHEV s 35 km a Kia Optima PHEV s rovnou padesátkou. Nakonec je tady nabíjecí verze Toyoty Prius. Minulá generace dělala dětské krůčky – slibovala dojezd 20 km, v praxi to bylo spíš patnáct. Teď výrobce slibuje velký skok.
Karoserie zdárně spojuje důraz na aerodynamiku s futuristickou elegancí, i když její výstřední tvary nesednou každému. Sedíme nízko u země, což zvláštně kontrastuje s pohodlnou šířkou v loktech. Že je v prodlouženém zadním převisu umístěná velká baterie s kapacitou 8,8 kWh, poznáme jen podle neobvykle mělkého kufru. Pro řidiče se nic nemění, palubní deska i plně samočinné ovládání se shoduje se základním priusem.
Výrobce slibuje elektrický dojezd 63 km. Po necelých třech a půl hodinách u garážové zásuvky 230 V/10 A palubní počítač skutečně slibuje 58 km a auto působí velice hbitě. Na tichý chod elektromotoru, okamžitý nástup plného výkonu a suverénní rozjezdy bez váhavosti spalovacích motorů s turbem si rychle zvykáme. V hustém pražském provozu nakonec benzin naskočí už po 47 km – výsledek o 31% horší než v imaginárním cyklu NEDC, ale stále velice slušný. Vždyť o půl milionu dražší mercedes to vzdal už po osmnácti a bavorák po pětadvaceti kilometrech.
Pod kapotou Priusu PHV vrčí tandem atmosférické osmnáctistovky s Atkinsonovým cyklem a elektrické převodovky e-CVT, který v „obyčejném“ priusu jezdí i za méně než pět litrů. Po 47 elektrických kilometrech pokračujeme do rovné stovky a palubní počítač hlásí výsledný průměr: 14,5 kWh elektřiny a 1,4 litru benzinu na 100 km. Při dalších kilometrech spotřeba benzinu strmě roste, což není cílem hry.
A jsme u čísel. Ve výbavě Executive stojí prius se šňůrou 990 000 Kč, bez ní 904 900 Kč. To je překvapivě malý rozdíl, dokazující spíš prémiové postavení priusu samotného. Méně prestižní Auris Hybrid vyjde v plné polní na 610 900 Kč. Jestliže 5,2 litru benzinu, za které se s ním dá jezdit, srovnáme se spotřebu PHV naměřenou v testu, vyplatí se dobíjecí verze po ujetí 390 000 kilometrů – a to ještě v případě, že bychom ji nabíjeli skutečně každých 100 km. Nemluvě o tom, kolik kapacity si baterie po tolika cyklech zachová.
Navzdory technologickému skoku proti minulé generaci tedy Prius PHV nadále považujeme za názornou ukázku, že s elektrifikací to nebude tak jednoduché, jak si mnozí myslí. Toyota to sama ví dobře, proto jako jedna z mála značek světa vytrvale nabízí i hybridy bez šňůry – méně úředně chválené, ale ve skutečnosti efektivnější. V tom jí nepřestáváme fandit.