Honda Civic 1.6 i-DTEC Executive: Adaptovaný silák
Fotogalerie
7 fotografií
I v desáté generaci civiku se konečně objevuje oblíbený diesel 1.6 i-DTEC. Přizpůsobil se emisní normě Euro 6d a nás zajímá, zda jezdí stejně dobře jako v minulé generaci vozu.
V době příchodu na trh (2013) patřila naftová šestnáctistovka Hondy k nejvýkonnějším stejně objemným dieselům a pocitově jela skoro jako dvoulitry. Dnes už se na ni konkurence dotáhla, nebo ji i předehnala, přesto jí to na půvabu neubírá.
Zpřísnění emisní normy, které začne platit v září, si vynutilo posunutí náběhu tohoto motoru oproti zážehovým, aby se vše stačilo patřičně odladit a homologovat. Konstruktéři uskutečnili řadu modifikací – zmenšili ztráty chlazení (nové kované písty), snížili vnitřní tření (dvoustupňové broušení povrchů), turbodmychadlu dopřáli odlišně tvarované variabilní lopatky s přesnějším řízením a samozřejmě se zaměřili i na vlastní emisní systém. Ten si však stále vystačí jen s nově navrženým zásobníkem NOX a filtrem pevných částic. AdBlue nevyužívá.
Šestnáctistovka běží velmi měkce a po nastartování ji téměř neslyšíte. Typický dieselový zvuk se projevuje jen pod zátěží v nízkých otáčkách. Nástup točivého momentu je dávkován postupně už od nejnižších otáček, výraznější zátah se však stejně jako u většiny konkurentů dostavuje až u 1500 min-1. V tu chvíli je už k dispozici 250 Nm a křivka strmě roste až na 300 Nm ve dvou tisících. Motor se svižně vytáčí až na hranici maxima výkonu (4000 min-1). Výrazně polevovat začíná před limitem 5000 min-1.
Příjemně pružné jednotce skvěle sekunduje přesná šestistupňová převodovka s krátkými drahami. Převody jsou vhodně poskládané a motor bez problémů utáhne i delší šestku (2200 min-1 při 130 km/h). Šestnáctistovka byla vždy vyhlášena nízkou spotřebou a potěšila nás i nyní. V průměru jsme jezdili za 5,2 l/100 km, jednotka navíc není příliš citlivá na styl jízdy, takže jsme málokdy vybočili z pásma 4,5 až 5,5 l/100 km.
Desátou generaci civiku jsme již dříve chválili za návrat ke sportovně nízkému posezu (nádrž už není pod předními sedadly), což spolu s výborně odladěným podvozkem přináší nefalšovanou radost z jízdy. Adaptivní tlumiče drží kola pevně na zemi, díky čemuž nedochází k přenosu ostrých rázů. Ačkoli je odpružení celkově tužší a na první pohled se zdá být méně komfortní, své kvality podvozek naplno ukáže na rozbité okresce, kde i při rychlé jízdě skvěle tlumí i velké výmoly a řidiči nabízí výbornou kontrolu nad vozem.
Předností civiku je i prostorný interiér. Plasty sice nevypadají příliš hodnotně, ale horní část palubní desky je měkčená a spíše vadí tvrdá výplň v oblasti kolen řidiče, která řidiče v zatáčkách nepříjemně tlačí. Palubní počítač se sice ve srovnání s předchůdcem trochu zjednodušil, přesto ovládání intuitivní stále není a zpočátku bude zkouškou vašich nervů. Pomalejší je rovněž dotykový displej a chybí nám otočné tlačítko na ovládání hlasitosti.
Spotřeba během testu 5,2 l/100 km
