Opel Insignia GSI 2.0 CDTI BiTurbo 4x4: Vizuálně přiostřeno
Model GSI je prozatímní náhradou teprve chystané ostré verze OPC. Čím vším se od běžného modelu liší? Je to skutečný sportovec, nebo si na něj jen hraje?
(více v čísle 31/18)Opel se navrátil k dříve tradičnímu označení GSI pro sportovní modely. Dnes tvoří jakýsi mezistupeň mezi běžnými tuctovkami a vrcholnými variantami OPC. V případě insignie se na OPC zatím stále čeká, a tak se jedná o současný vrchol.
K dispozici jsou zde dva nejsilnější motory z klasické nabídky: zážehový 2.0 Turbo/191 kW a testovaný dvojitě přeplňovaný diesel 2.0 CDTI Biturbo/ 154 kW. V obou případech je jednotka spojená s osmistupňovým automatem a pohonem všech kol GKN Twinster, který aktivně rozděluje moment na levé a pravé zadní kolo. Kromě toho ve standardní výbavě najdete adaptivní podvozek FlexRide a řadu sportovních doplňků uvnitř i vně.
Dynamické proporce insignie jsou tak ještě více zvýrazněny a celek se tváří agresivněji. Kompletně se změnil přední nárazník. Na první pohled si všimnete nápadného stříbrného orámování kolem mřížek po stranách a lakované spodní hrany. Boční prahy dostaly nástavce, zadní nárazník zdobí odrazky po stranách a dvojice koncovek výfuku ve stříbrných rovnoběžnících. Celek dotvářejí 18“, nebo za příplatek 20“ kola z lehkých slitin.
V interiéru jsou nejnápadnější celistvá sportovní sedadla s elektricky nastavitelným bočním vedením. Pokud si je „utáhnete“ na tělo, skvěle podrží v zatáčkách. Výplně jsou však hodně tuhé a na delší cesty nemusí být všem zrovna pohodlné.
Podvozek se vyjma posílení brzd žádných dalších změn nedočkal. Navíc všechny insignie s motorem 2.0 Turbo mají sportovní bremba také, k jednotce 2.0 CDTI BiTurbo si je však mimo GSI nepořídíte. Nutno říci, že jejich účinek je výborný. I řidiči, kteří si nehrají na závodníky, ocení fantastickou možnost dávkování. Jízdní vlastnosti a komfort v případě testovaného vozu nejvíce ovlivňovaly příplatkové 20“ pneumatiky. Na kvalitním povrchu fungují skvěle. Příčné prahy a větší výmoly však insignii znervózní a tu a tam se ozve ostrá rána. Rozhodně tak doporučujeme zůstat u standardních osmnáctek.
Naftové biturbo běží kultivovaně a chlubí se silným zátahem už z nejnižších otáček. Automat řadí jemně a dostatečně rychle. Záhy však zjistíte, že dynamika 154kW motoru není až tak opojná, jak byste čekali. Hodnoty zrychlení na stovku 7,8 s a nejvyšší rychlost 233 km/h jsou sice solidní, ale dieselové Octavii RS neujedete. Motor ani podvozek neřadí insignii mezi sportovní vozy, ale spíše mezi rychlé cestovní automobily, což byl nejspíše i záměr.
Spotřeba se při běžné jízdě pohybuje mezi 7,5 a 8 l/100 km, ve městě kolem devíti litrů. I když se bavíme o téměř pětimetrovém voze s pohonem všech kol a automatem s hydrodynamickým měničem, je to hodnota poměrně vysoká.
Spotřeba během testu 8,2 l/100 km